J.Bohumil

Jestliže je v podtitulu filmu Krvavá komedie, pak se nežinýruji a dávám ****. Film by mohl mít klidně jakékoli jiné dialogy, ale vše ostatní je strašně zábavné. Začátek, soulože, špionské videonahrávky Chýlkové, atd., atd. Z groteskního románu o šílenství šílená groteska. A kdyby ještě dokázali všichni hrát jako Landovský, dám o hvězdu víc.

Pařáček, co?

Celou dobu se to sekalo. Tím pádem to bylo ještě horší. Všichni jsme z toho trochu paf. Ne sílou filmu, ale idIotskými výrazy ve tvářích herců. LINDA RYBOVÁ TOMU DALA KORUNU. Jediné, co jsem si odnesl je, že mám u ČD jistotu bezpečí, neboť U NICH PRACUJÍ SAMÍ ODDANÍ LIDÉ.

Z důvodu nejednoznačné žánrovosti a myšlenkové ucelenosti se film po první polovině rozpadá autorce pod rukama. Ti tři muži na plakátě mohli být jen dva a možná bych se i pobavil, a nebo by museli být neustéle u sebe a to by byl už úplně jiný film... Maruško! Špatně si odhadla dnešní dobu. Vykrádala's, co se dá. Včetně sebe. Hlavně sebe. A ono to nevyšlo.

Dokument o nejnáročnějších pracích na naší planetě přesahuje rámec čistého zobrazení a snaží se zachytit i lidskou mantelitu a poměry v různých koutech světa v širším měřítku, lidské počínání z důvodu přežití. Výborná práce kamery i režie.

Poslední Hitchcockův film je ryze zábavnou napínavou detektivkou s neutuchajícím humorem a to i v sebevypjatějších scénách. Jízda porouchaného automobilu serpentýnami je střihovou skladbou dovedena k dokonalé působivosti a vede k stoprocentní spoluúčasti diváka.

Falešné obvinění a jeho následky v tomto filmu vytvářejí zábavný kriminální thriller, v němž Alfred Hitchcock nezklame svými režijními majstrštyky (pomalé couvání kamery z místa vraždy, lámání prstů mrtvoly atd.).

Násilná snaha režiséra zapojit diváka do intimního příběhu o mladém delikventovi pomocí velmi blízkého snímaní halvních protagonistů, občas zredukovného jen na záběry očí, vyvolávala spíše odtažitý pocit od snímaného děje a postav. Film, jenž byl jakousi parfrází 21. století na film U konce s dechem, zaostal za svou předlohou takřka ve všem. Existenciální drama nacházející sice na oko přijatelnější rozřešení než předloha, si ale v hlouby zaslouží jen pochvalu za stejně osobitého hlavního hrdinu, jakým byl i v originálu Jean Paul Belmondo. U konce s dechem netřeba remakovat. U konce s dechem může být klidně považován za film 21.století se vším všudy.

Mystifikační dokument plný humoru a ekologie. Film, ke kterému se velmi rád vracím. V tomto krátkém dílku, jak se později ukázalo, se Jenovi povedlo nemožné. Vyrovnat se s odkazem svého otce, vzdát mu poctu jeho vlastním humorem. To vše v absolventském filmu. Pak se již cesta ubírala trochu jiným směrem…

Láskyplná usurpátorka (proti které ni nemám) Yoko Ono vytvořila až na malou vyjímku (Instant Karma, Cold Turkey, Happy X-mas) rodinné album - Lennon, Yoko, Sean a mě se chtělo plakat. Možná, že v Lennonových písních bylo obsaženo právě toto, ale já chtěl regulérní napaditý videoklipy. Ach jo! ... a nejhorší na tom je, že Johnovi by se to určitě líbilo... kdyby tak zůstali s Paulem.