Dejff_2004

Tvář vody není rozhodně ideální kandidát na Oscara pro nejlepší film, nicméně několik cen z technických kategorií si jistě zaslouží. Neumím posoudit, čím je americká filmová akademie natolik okouzlena předvídatelným příběhem, že film získal tolik nominací, ale Oscaři nebyli nikdy mou silnou disciplínou… 70 %

Hodí se napsat, že by to chtělo už konečně nějakou dějovou nápaditost, která by z Jurského světa udělala něco víc než jen dojnici na peníze. Párkrát jsem měl totiž pocit, že se dívám na „nastavovanou kaši“, zejména při (ne)úspěšném zbavování se zákeřného vraždícího dinosaura. Ne a ne zabít... Jestli i trojka bude dějově v podobném duchu, půjdu s hodnocením ještě níž. I když 75 % není vůbec špatné hodnocení. Nechejme se překvapit.

Režisér Berlanti mohl být ale přeci jenom trošku nápaditější. Kniha, kterou jsem nečetl, mu jistě dávala i více prostoru pro kreativitu, než jen jedno rozjuchané zasnění s písní I Wanna Dance with Somebody. Mimochodem, písničkový soundtrack je dost povedený. Ale i přesto, že režisér mohl víc šlápnout na plyn, velmi oceňuji, že při sledování jsem dlouho nevěděl, koho si představit jako tajemného (nebo snad tajemnou) Blue. Filmové vyprávění bylo napínavé až do samotného konce. Zakončené romantickou tečkou, která pomohla tomuhle filmu získat ode mě hodnocení 70 %.

Ano, pár chyb tahle letní muzikálová podívaná má. Třeba když pár písniček z jedničky zaznělo i v tomhle díle a vy si říkáte proč? Nebo proč komplikovaně děj skáče z jednoho století do druhého. A taky proč je překlad písniček jiný než v jedničce a proč v češtině postavy zpívají o ničem jiném než v originále? Ale i přesto všechno se najde víc pozitivních chvil, než těch záporných. 60 %

Režisér Erik Poppe příběh vypráví prostřednictvím hrdinky Kaji (Andrea Berntzen), která bojuje nejen o svůj život, ale i o život své mladší sestry. Silnými momenty jsou zejména ty s Kajou. Například když zachraňuje neznáme dívce život nebo svému kamarádovi pro uklidnění zpívá píseň True Colors od Cyndi Lauper. Není příliš snímků natočených podle skutečných událostí, které vás tak zasáhnou a nechají sedět zaražené v sedačce i po uplynutí závěrečných titulků. A Utøya je rozhodně právě takový film. A je i na místě, že po filmu s přáteli budete doufat, že se takové neštěstí nebude vícekrát opakovat. 80 %

Film o Palachovi není zbytečně experimentální, je řemeslně dokonalý. V tomto případě velmi dobře zvítězil obsah nad formou. 70 %

Film je poměrně náročný na soustředění, i když se v něm nestane nic zásadního. Postavy pronášejí silná a moudrá slova, která by mohla spíše vyniknout na prknech divadel než v sálech multikin, ale i přesto si vaši pozornost zaslouží. 70 %

V příběhu, který je zfilmovaný podle knižního bestselleru autorky R. J. Palacio, jsou bolestné momenty v závěru střídány těmi laskavými. Ne pokaždé se tomu tak děje v reálném životě a pokud by ve vás měl film zanechat alespoň nějakou stopu, tak snad tu, že není vážně důležité, jak lidé v našem okolí vypadají. Důležité je, jak se k nám chovají a jak jim to sami opětujeme. 80 %

To, že se během Fantastických zvířat: Grindelwaldových zločinů poněkud nudím a ztrácím, jsem zjistil hned při prvních minutách. Úvodních honička a úprk Grindelwalda (Johnny Depp) je nepřehledná a chaotická. Podpořená ještě tím, že se odehrává za tmy a deště. A stejně je to tak se vším během celého filmu. Děj na sebe tak nějak podivně nenavazuje, skáče se z jednoho místa na druhé (doslova!) a když už to vypadá, že se konečně začne něco dít (flashback k dětství hlavních hrdinů), zjistíte, že je to jen pouhý pokus probudit ospalé publikum a dál pokračovat v užvaněných dlouhých scénách. 50 %

Jako vždy, i tentokrát, bratři Russovi zvládli ukočírovat přehršle postav, neodfláknout akční scény a bitky, zejména tu závěrečnou, která je MEGA, a udržet tempo vyprávění na střední rychlosti. Díky tomu vám ani nepřijde tříhodinová délka filmů tak otravná, jak by se mohlo stát. Aby noví Avengers ode mě dostali 100 %, museli by ukázat něco, co ještě filmový svět neviděl, a to tady jednoznačně chybí. 80 %