Recenzie (449)
Osem hrozných (2015)
Homo orálek uprostřed zmrzlých plání zasněženého Wyomingu jako narativní vrchol westernové detektivky? To jako fakt?! Kams´ dal rozum, negře? Kdyby tu roztahanou ukecanost na konci alespoň spasila nějaká zajímavá pointa, jenže kde nic není, znáte to... Aspoň, že toho Morriconeho Q.T. konečně uhnal.
James Bond: Spectre (2015)
Nejdivnější bondovka. Craig obstál i napočtvrté, Mendes napodruhé nikoliv. Spectre neví, jestli být syrovým akčním spektáklem moderního střihu nebo kouzelně starosvětským filmem pro pamětníky. Stylové to je, vtipné taky (občas i nechtěně), problémem je těžkopádné tempo a naivita nerozhodného vypravěče, který neví (a dost možná ani nechce vědět) kudy dál.
Piráti z Karibiku: Na konci sveta (2007)
Má to skoro tři hodiny, výpravu z říše snů, famózní obsazení, ale že bych si z toho něco pamatoval... Tak aspoň za Richardse.
Krycie meno U.N.C.L.E. (2015)
Jako čerstvě navoskovaný veterán. V garáži vypadá neskutečně cool a sexy, ale za první zatáčkou se mu zadře motor, takže do cíle ho musíte v potu tváře dotlačit. Ritchie zkusil nablýskané retro v nezvykle rozvláčném tempu, které sice sedí cizelované obrazové estetice, ale zároveň odhaluje slabiny krkolomné historky o dvou znesvářených agentech a jedné atomovce. A že jich je! Dokud se elegantní Cavill škádlí se sošným Hammerem (ten přízvuk!), je všechno v nejlepším pořádku, ale jakmile se do toho připlete boj o záchranu světa, spadne filmu řetěz. Půvaby Alicie Vikander to nevytrhnou a překombinovaná pointa už tuplem ne. Letmo načrtnutí záporáci jsou jen do počtu, chování postav nedává smysl a všechno se zdá zdlouhavé a těžkopádné. Postupně bledne i vzpomínka na útěk z Východního Berlína - jedinou skutečně zajímavou akční scénu. Největší problém je, že až na pár výjimek se nepodařilo sladit vtipné momenty s okamžiky, kdy jde takříkajíc do tuhého. Řemeslně má na Ritchieho málokdo, ale tentokrát jakoby se nemohl rozhodnout, jestli točí komedii nebo drsnou akci v (ne)okoukaných kulisách studené války. Humorné vsuvky nejsou ani zdaleka tak vtipné, jak být mohly (nebo jak autoři zamýšleli) a jedinou nezpochybnitelnou devízou zůstává Pembertonův famózní soundtrack.
Transcendencia (2014)
Láska mezi kapkami nanobotů. Zelenější romanci, aby jeden pohledal. Akorát že lidi přišli "na Nolana" a pak se nestačili divit, že na to šel jeho debutující kameraman Wally Pfister tak trochu oklikou...
Rýchlo a zbesilo 7 (2015)
Přepálená stopáž (i gumy), odulý Diesel před infarktem a implantovaný závěr plný křečovitého sentimentu, který předčasně zesnulému Walkerovi život nevrátí. Nečekal jsem zázraky, ale takhle zmatenou parodii na předešlé díly taky ne. A že to točil Wan? Ani jsem si nevšim. Situaci naštěstí zachraňuje mrštný záporák Tony Jaa, hláškující Kurt Russell a nezničitelný Rock. Soundtrack parádní, akce daleko za hranou - auta a mrakodrapy zkrátka dohromady nikdy nepůjdou, to věděl už Demolition Man.
Miluj suseda svojho (2014)
„Lady of the Night“, už jste slyšeli vznešenější eufemismus pro šlapku? Svatý Bill Murray a tak trochu jiná rodinná komedie.
Osudová stávka (1998)
Film plný čirého zoufalství a z něj pramenícího vzteku na všechny a na všechno. Jarmuschovsky loudavé tempo, depresivní kulisy šedivého Buffala a dokonalá Christina Ricci jako poslední (a jediný) maják, který ztrápenému ztroskotanci znenadání osvítí jeho tragikomickou cestu za štěstím. Výborní herci, hudba i práce s flashbacky. 4 a 1/2*
Atentát v Ambassadore (2006)
Pohříchu nezáživný souběh několika vyumělkovaných mikropříběhů, na kterých Estevez demonstruje bolístky tehdejší (a do jisté míry i té současné) Ameriky. Robert F. Kennedy ztělesňoval příslib toužebně očekávané "změny", k realizaci svých bezesporu ušlechtilých idejí však (narozdíl od Baracka Obamy) nedostal vinou atentátníka šanci. Navždy tak zůstal "jen" citlivým sympaťákem, jehož trefná hesla z předvolební kampaně by zasloužila tesat do kamene. A nic na tom nezmění ani tenhle hvězdami nabitý filmový pomníček, na kterém jsou zdaleka nejzajímavější původní dobové záběry. Vše ostatní není víc než nesourodá směska strojených střípků "skutečného" života a neživotných postav čekajících na onen osudový výstřel, který zafunguje coby zdrcující společný jmenovatel a obdaří to strojené divadýlko působivým závěrem. Na druhou stranu lze film vnímat, když už ne jako přesvědčivé historické drama, alespoň jako alternativní způsob výuky jedné z kapitol novodobých dějin Spojených států. Hmm.
Zabijak Joe (2011)
Za takhle sofistikovaný product placement museli hlavouni z KFC utratit majlant.