Vavča

Naohito Fujiki v roli (všeho?)schopného kadeřníka s dosti temnou minulostí, jeho herecký výkon je excelentní dovede s takovu samozřejmostí bez mrknutí oka přepínat polohy nevinný koloušek x cílevědomý mizera. Jde po něm starý detektiv se svou kolegyní. Soupeří o něj několik žen, Sayama Michio je prostě charakter, který má ovšem daleko k černobílosti, série uměla udržet napětí, i trochu tajemna, pár twistů nečekaných je bonus navrch, kromě velmi povedeného castingu.

Na tuhle sérii jsem se dost těšil, hraje v ní totiž můj oblíbenec Go Su, které ho mám zafixovaného díky filmu Some a seriálu Green Rose, jako největšího korejského frajera a sympaťáka. Zápletka je celkem tradiční láska hlavní dvojice z dětství, nějaké ty křivdy minulosti, poztrácené vazby a lidi, však to znáte. Problém po téhle stránce bych neviděl. Jenže scénář mi nepřišel patřičně propracovaný, nebylo to prostě dotažené, zbytečně roztahaný a hlavně utahaný děj, kvalita epizod značně kolísá. Daleko větší problém představuje obsazení ženských postav, není tu žádná hvězda ani superkočka, co by měla Charisma (a přiznejme si, že na tomhle tyto seriály z velké části stojí). Han Ye-seul mě prostě nepřesvědčila většinou mě její výraz tváře a hraní otravovalo, ale třeba jí křivdím a měla to tak ve scénáři.

Japonský seriál, který se točí kolem otázky, může být přátelství mezi mužem a ženou? Hlavní hrdina - fotograf Soichiro 25 let, zrovna není typ člověka, který by byl posedlý praktikami bulvárních novinářů, kterými je obklopen, za svoje humanistické gesto je za trest z Hokkaida poslán do Tokia(zatím to nezní jako trest co) fotit jídlo. Není to sice úplně nuda k uzoufání, ale cítí, že potřebuje najít něco jiného. Co je důležitější přichází žít do domu své sestry spisovatelky Kaede. Ta v něm žije s kamarádkami - dorobo neko - Fuyumi, mladá žena, která jde prostě už z principu po zadaných, dále je tu kadeřnice Natsuki. S tou se Soichiro poznal za trapných okolností už dříve. Uznejte sami, že přežít v tomhle prostoru pro muže bez úhony nejde, nechci moc spoilovat děj. Takashi Sorimachi výborný ve své roli a zejména Esumi Makiko k němu tvoří ten správný protějšek. Série má vynikající břitké dialogy, vtipné momenty, trochu drama. Jenže konec se mi tak nějak vůbec nelíbil, přišel mi dost nerealisticky ukončený, přece jen jsem si přál vidět něco jiného.

Celý snímek má prakticky semidokumentární ráz . Uvidíte Jeremy Ironse, skvostnou Gong Li, Maggie Cheung. Příběh je víceméně výplň, protože film se snaží vystihnout atmosfétu města, chrakterizovat jeho obyvatele, jejich názory. Přímo, nepřímo a symbolicky odpovídat na otázky, co je Hong Kong, co je pro něj typické, co jeho obyvatelé vlastně chtějí, co na to Britové, místní politická a ekonomická elita má také své představy a názory(že pro ně půjde vše dobře). uvidíte mnoho zajímavých záběrů při toulkách městem, mimochodem, i když zde příběh dle mého plní spíše sekundární fukci není nudný, postavy a jejich osudy Vás zajímají, jsou skvěle zahrané, k tomu všemu velice zajímavá hudba, jak kdyby někdo zkopčil styl Kenjiho Kawaie jeho ost ke Ghost in the shell že Graeme? :) Ale budiž ost je to povedené, do filmu sedí. Myslím si, že snímek podobného ražení na dané téma jste za 12 let vidět nemohli, je to velmi originální dílko, určitě na něj musíte být odpočatí a mít vnímavou náladu. Na druhou stranu dozvíte se hodně, dokonce i pro zasvěcené, něco nového navíc.

Sakra tohle krátké video dokazuje, že místo všelijakých volovin, na které se vyhazují prachy by jsem si zasloužili seriál z dob renesanční Itálie. Rodina Medici totiž ve skutečnosti nebyla tak hrozná a hlavně ostatní rody nebyly taky žádní kouloušci. Obsazení vypadá dost dobře ve svých rolí, byť jsou to pro mě neznámí lidé, za tu chvilku stihli vytvořit přesvědčivý dojem. Ta animace ňamka, ostatně kdo má prachy postavit kulisy, které by vypadaly tak reálně že?

Rainie Yang mě opět mile překvapila taiwanská tv tvorba vůbec. V tomhle seriálku uvidíte střet těžce introvertní dívky Chen Mo Mo(Rainie Yang) a lehce arogantního mladíčka(bishík k pohledání Jiro Wang), který si říká MARS a je velká hvězda hudebního/ filmového průmyslu, momentálně ovšem v těžkém poklesu poularity. Jeho vyřídilka a prudkost v chování mu přivodí nejeden těžký moment a Vám spoustu legrace. Chen Momo žije se se sestrou Chu Chu, která je módní shopaholic. Momo to nemá vůbec snadné, je bez rodičů a mohla by si žít v naprostém klídku, nebýt sestřina rozhazování. Tak musí pronajmout jeden pokoj. Do kterého přijde MARS, ten má prakticky jediného přítele, svého manažera Bena. Mars má zastaveny u své firmy všechny aktivity, všemi mastmi mazaný šéf vydavatelství Tony Ge ho pošle na univerzitu. Mars si myslí, že ho všichni žerou, dokud mu to Momo nevytmaví, co si o něm myslí a jak jeho chování působí na ostatní. Tito dva se začnou velmi nesnášet, ale společné bydlení je mnohému naučí. Sice předvídatelná premisa, ale charaktery hlavní se tu mění, z Rainie, její posedlostí mangou i účesu a chování jde fakt strach, ale zvyknete si a začne se Vám líbit není taková jak se na první pohled zdá. To samé platí pro Marse, kterého bezvýhradně žeru, jeho prostě nemůžete nenávidět i kdyby páchal seběvětší kraviny, je tak cool vtipný(i když často neúmyslně), že to musíte vidět, už dlouho na mě nikdo tak v seriálech silně nezapůsobil, díkvy po něm určitě budou šílet. Navíc seriál má pár povedených vedlejších postav, a světe div se supr hudbu! Nejen opening, ale i ty songy uvnitř série, fakt jsem byl překvapený, jak rychle se mi to dostalo pod kůži.

Po dlouhé době film s Rachel Weisz, který se mi líbil. Tahle komedie mi jednak přišla vtipná, ale hlavně nápaditá a celkem originální, Mark Ruffalo jako autor povídek, ehmtedy podvodů, je fakt jedinečný ve své roli a Adrien Brody zamilovaně trpitelské role vyloženě sedí. Potěší i Rinko Kikuchi, která i když ve filmu skoro nemluví, tak to má docela důležitou roli a je značně zajímavý charakter, ostatně jako všichni v tomto filmu, zejména ten kus děje v Praze byl dobře vypečený. Příběh se přehoupne z rošťáckého řádění do trochu vážnější polohy zcela nenásilně až v půli a pořád jsou zde vtipné vložky, konec mě dostal, tohle si rád pustím znova.

Možná jsem od toho čekal nesmyslně mnoho. Volba tématu je chvályhodná, vztahy a charaktery postav vykresleny dobře, ale proč se cítím tak prázdný po shlédnutí, ne že by tu chybělo napětí, emoce, nebo výborné herecké výkony, ale na této lodi mi něco zjevně chybí, kvůli čemu bych to rád viděl znova.

Bratři Pangové jsou skutečně mistři povrchu a jejich stylizace celého filmu je po vizuální stránce velmi vychytaná, pěkná kombinace cgi a reality, pohybově se z toho nestal zaseknutý kafemlejnek na maso alá 300. Problém leží někde jinde, skvostné herecké obsazení nedostává skoro vůbec žádný prostor pro vykreslení postav. Navíc na postu akčního režiséra měl být asi větší bourák. Přijde mi, že choreograf Ma Yuk Sing nevytáhl ze svých svěřenců maximum, i když to jsou kromě pár vyjímek(Nicholas, Patrick, Simon) nebojoví herci, čekal jsem více, otázka je zda ho neobviňuji zbytečně, třeba mu režiséři předhodili storyboardy jak to má vypadat a neměl prostor vyvinout nějakou vlastní aktivitu větší. Film doplácí na sterilitu, nedostatek napětí, atmosféry. Naopak,co mě příjemně překvapilo je ost, které se do filmu vyloženě hodí, dobře ho podbarvuje. Obecně lze říci, že za ty prachy nehorázné, které to stálo by se dalo natočit něco mnohem lepšího. Ta plíživá amerikanizace čínského filmu (kam samozřejmě počítám pevninu, Hong Kong, Macao, Taiwan) se mi, ale vůbec nelíbí. Jak Bodyguards And Assasins, Treasure Hunter, tak tento snímek dokazují, že z mnoha důvodů na Hollywood prostě nemají, napodobují ho v mnoha směrech, ale ve výsledku a působivosti zůstávají minimálně o parník vzadu. Představte si to jako nablýskaný sporťák, který má lehce exotický design, ale uvnitř dýchavičný motor, na první pohled se Vám může líbit, ale při bližším prozkoumání zjistíte, že za svým konkurentem pořádně zaostává.

Tenhle film si mohl v pohodě dojít pro 4 nebo 5 hvězd, jenže mistrovství kamery, výpravy, vhodně zvoleného obsazení podkopává scénář, který nedává vyniknout tomu o co zde, mělo jít asi především - atmosféra, pocity. Rozhodně to neměl být horror, spíše bych to viděl jako film zasazený do neurčité doby, místa, kde hlavní hrdina chce vzdorovat prokletí a nějak se mu to nedaří. Co se zde nedaří je vybudování nějaké souvislé atmosféry, přiblížení hlavních charakterů. Dlouhá stopáž by nevadila, pokud by děj byl lépe rozvržen.