Martrix

Trochu rutinérské a hodně nostalgické, na úkor hravosti jedničky a akčnosti dvojky. Takové to nenadchne, ale ani neurazí. Což je pochopitelné pro společnosti, kde vítězí chladný kalkul nad ambicemi hledat nové cesty a posouvat se dopředu. U Pixaru jsme ale byli zvyklí, že takovou společností není, tak je někdo možná trochu zklamaný. Jenže na druhou stranu...aby mohl vzniknout nějaký riskantnější počin, je potřeba mít i projekty, kde to bude na jistotu. A takovým projektem Auta 3 jsou. Myslím, že tímto dílem to skončí a Blesk se objeví maximálně v nějaké týmovce, kde bude Prášek z Letadel, rakeťák Buzz a Baymax z Velké šestky.

V době vzniku Lazara, ještě dozníval zvýšený zájem o tématiku života po životě. Moodyho knihy rozdělovali lid na ty, kteří věří a na ty, kteří by rádi, ale potřebují k tomu důkaz. Lazar nastiňuje, že někteří lidi si nejen nezapamatují kde zaparkovali auto, ale dokonce si mohou splést tělo, ze kterého si na chvilku odskočili. Je fajn, že scénáristi nechávají čistě na divákovi, kterou možnost si vyberou...rozumové, byť nepřesvědčivé vysvětlení skeptické Dany, nebo cool verzi Muldera?

I přes trochu rozpačitý začátek, je Silent Hill v mnoha ohledech vydařený počin. Je tam dobrý příběh, pár neotřelých nápadů, které jinde k vidění nebyly, atmosféra je místy taky fajnová... . Pokud je to horor podle pc hry, tak je na místě uznalé pokývnutí, protože Gans se s tím popral mnohem lépe, než prznič Anderson s Resident omylem. Pro mě je největší slabina Radha Mitchell, která sice nebyla děsná, ale pokud se mi občas v hlavě rozblikal B-alarm, bylo to jejím přispěním. A ano, mohlo to být celé ještě hutnější a temnější. Přesto si Silent Hill zaslouží nadprůměrné hodnocení. PS: oficiální obsah je trochu mimo...dost možná popisuje spíš pc předlohu. Ve filmu je to příběh o matce, jejíž dcera je náměsíčná a táhne ji to do Silent Hillu. Společně se tam vydají, ale brzy po příjezdu mají autohavárii. Rose se tak probouzí ve světě, kde se dějí děsivé věci, ale co je důležitější, její dcera se ztratila. Hledání ve městě, které v mnohém připomíná peklo, postupně rozkrývá temnou historii jeho obyvatel, i motivy temných sil, které se vše živé snaží zničit.

Směsice rodiného dramatu a sportovně rubačské akce, kde je ústřední postavou stárnoucí boxer, který si pokaňhal kariéru i půl života. A může být něco lepšího, než začít tu druhou půlku života jako trenér zarputilého mlaďocha, který se rozhodne za 2,5 měsíce natrénovat na soutěž MMA? No může! Může se přece takové soutěže zúčastnit ve svých 48-mi letech taky. Návod pro všechny padesátníky, kteří nemohou najít práci. Potrénujte a vydělávejte prachy v oktagonu. Ale vážně. Je to sympatické a ve většině západních filmů velmi málo používané. Dante Lam vložil do filmu emoce, patos, ale i akci, humor a několik dramatických oblouků a povodil si diváka stejně jako v ringu. Chvíli ho nechat v klidu, poskakovat kolem, pár úderů a pak bum, bum...párkrát ho poslal na zem. Ale vše podle pravidel, žádné podpásovky. Do toho hudební podmaz, který evokuje všechno možné, jen ne to, že je to asijský film(byť Hong Kong je speciální). Výsledkem je takový svérázný mix Milion dollar baby, Rockyho a nějakého libovolného rodinného dramatu, kde cizinec naruší zaběhlý rytmus rodiny. Ústředním motivem nicméně zůstává, že se člověk nemá vzdát, ani když nadělá spoustu chyb, nebo čelí těžkým ztrátám, či výzvám. Film o nezdolnosti ducha a v případě MMA i těla. Můžete mít výhrady ke zpracování, ale ne k myšlence, kterou tvůrci vyslali divákům. Za mě dobrý...proč hledat mouchy na něčem, co nesmrdí?

Fantaskní příběh o lásce, která je tak silná, že i gravitaci překoná. Ono je vcelku jedno, co se lásce postaví do cesty, takže proč ne třeba fyzikální zákony, které znesnadňují styk nebohých milenců stejnou měrou, jako nepřející režim. Pohádka pro dospělé, která nemá se sci-fi žánrem vůbec nic společného. A to dávám tvůrcům k dobru, protože i když si s vizuálem opravdu vyhráli a triky jsou na velmi dobré úrovni, je zřejmé, že měli spíš ambici odvyprávět příběh dvou milenců žijících v podivuhodném světě, než udělat dechberoucí sci-fi. Na to je scénář příliš blbounký. Všechny postavy byly napsány krásně jednobarevně...pohádkově jednoduše, takže se můžete soustředit na ...můžete se prostě dívat a fandit všem na straně dobra. Díky sympatickému obsazení, to ostatně není těžké(nevadila mi ani jinak unylá Kirsten). Možná vám časem ten podivný svět připadne i neotřele zajímavý, takže je nač koukat. Nakonec jsem rád, že jsem to po první minutě nevypnul, k čemuž díky vyprávěnému prologu, mohlo snadno dojít. První dojem byl totiž moooc špatný. Ale nakonec ...jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Aspoň že si to na nic nehrálo.

Marling i Cahilla znám z OA a z Výchozího bodu, které jsem hodnotil vysoko. To ovšem neznamená, že budu nekritický ke všemu, co kdy udělali. Nevadí mi, že Jiná země je civilně natočené psychodrama, kde je velmi nepravděpodobný sci-fi prvek, který by bylo mnohem lepší považovat za abstraktní místo, než za nově objevenou planetu. A že je to celé jen o vině a hledání vykoupení... dejme tomu. Vadí mi ta prvoplánovitě artová forma, která tady působí naivně až hloupě. Vůbec nic nemám ani proti nízkorozpočtovým filmům, nebo umělecké svobodě. Ale tady jsem u té introvertní afektovanosti trpěl a ten velmi nepravděpodobný vztah mezi postavami a následný pokus o nevyřčenou pointu...nevěřil jsem ani postavám, ani tvůrcům. Tentokrát ne. Nejsem typický popcornář...šméčko ještě poznám.

Díky tomuto dílu jsem ochoten odpustit těch předchozích 10 "kousků" s diskutabilní kvalitou scénářů. Nevím co se stalo, ale i přes nepříliš sympatické postavy, je tady konečně nový Star Trek, na jehož pokračování se zase těším. Nevím jestli to jde na vrub režie, ale Despite Yourself nemělo slabé místo. Navíc dějově moc pěkná klička s paralelním vesmírem, která sice není vynálezem scénáristů, ale našli pro ni velmi atraktivní využití, které naštěstí odsouvá bokem konflikt s klingony a rozjíždí mnohem zajímavější hru.

O Nedotknutelných se básnilo v době jejich vzniku a v mnoha žebříčcích vévodí i dnes. Možná i to je důvod, proč jsem se jim doteď vyhýbal. Komedie, které se líbí skoro všem, mě trochu odrazují...mám za to, že můj smysl pro humor není "mainstreamově laděný". I přesto jsem se bavil skvěle, protože obě postavy byly velmi vtipně napsané, i zahrané. Humorné momenty jsou postavené na bezprostřední přímosti někoho, kdo bere život tak jak je, bez ohledu na to, jak se zdý být tvrdý. Většina z nás vnímá těžce postižené lidi jako trpitele, hodné soucitu, ale Nedotknutelní naznačují, že v jejich životě může být víc smíchu, než u většiny jiných lidí. Pravda...s milionovým jměním, to jde asi snáz. Jedinou výtku kterou mám je, že nebylo třeba zdůrazňovat, že jde o příběh podle skutečnosti, protože v závěrečných titulcích vidíme, že Driss ve skutečnosti nebyl černoch a většina z nás si umí představit, kolik dalších "drobností" si scénáristi upravili po svém. I tak...skvělý fake.

Srovnání se Sicariem se mi líbí. Wind River vás neohromí zápletkou...ta tady vlastně ani není. Taylor Sheridan ji k udržení diváka v napětí nepotřebuje. Pracuje s jinými nástroji. Ukazuje, že jsou místa a situace, kde není jednoduché vůbec nic. Uvěřitelnost toho co se děje, syrovost příběhu bez filmařských, i scénáristických příkras...žádné podbízení se divákovi. Prostě...takhle to ve Wyomingu nejspíš chodí. I někdo z jihu, z města odjinud, kde vás zaříznuté kalhotky do zadku netrápí, nakonec v těchto podmínkách pochopí, že jindy to otřepané oko za oko... tady má své místo. Nicméně i přes tu opravdu skvěle budovanou atmosféru, zařazení mezi mysteriozní filmy spoustu lidí zmate a nakonec zklame, tak jako mě. Čekal jsem něco, co by mi přitom jinak nechybělo. Pokud pro vás není mysteriozní účast indiána a pohled na zasněžené pláně...tak je to "jen" skvěle udělaný příběh o vraždě. Ale to je má jediná výtka. Duo Sheridan a Villeneuve, si budu hlídat a to i když bude každý pracovat zvlášť.

Dobrý námět, který padl do spárů režisérovi, který ho "vytunil" béčkovou akcí a nějak se mu podařilo utlumit napětí do takové míry, že je vám vcelku jedno, jak to dopadne.