hroubek

Guy Ritchie je zpět mezi gangstery a mafiány, a je radost na to koukat. Gentlemani jsou pecka, která připomene, kde Ritchie začínal a kam se poctivou prací dostal. A znovu zopakuji, že je radost na to koukat. Ritchie to do nás pere pod tlakem, až je zázrak, že nám z toho během úvodních minut nepraskne hlava. Tempo je přímo vražedné, jeden luxusní dialog střídá druhý, do toho perfektně nastříhané montáže a spoustou luxusní záběrů, scén a hlášek. A to mluvím o úvodních cca dvaceti minutách. Ritchie nedá celý film nohu z plynu, ba naopak ještě zrychlí. A já jsem si to jako divák užíval. Film je totiž mnohem chytřejší a promyšlenější, než se může na první pohled zdát. Neustále překvapuje, má nespolehlivé vypravěče, a je hodně vtipný a perfektně využívá černý humor. A je vidět, že to bavilo všechny, kdo se na filmu podíleli. Matthew McConaughey si svou roli užívá, a je opravdu moc dobrý. Charlie Hunnam předvádí opět skvělý herecký výkon a s Ritchiem si sedli. Michelle Dockery nemá tolik prostoru, ale jakmile se objeví, tak si krade prostor pro sebe. Jeremy Strong, Eddie Marsan a nebo Henry Golding dokazují, že jsou opravdu dobří herci, kteří si dokáží užít své postavy. Největší pozornost si přesto ukradli dva jiný pánové. Hugh Grant takovouto roli snad nikdy neměl a zahrál jí famózně. A Colin Farrell je výborný a jeho postava je tak luxusně zahraná, že bych si s ní dal samostatný film. Ritchiemu se povedlo, že film vypadá dražší, než ve skutečnosti byl. A v neposlední řadě se dost často mění prostředí a ve filmu se neustále něco děje, takže zde není prostor pro hluché místo. Osobně jsem hodně spokojený a těším se až to uvidím znovu. Gentlemani mě hodně příjemně překvapili a v kině jim to moc sluší.

Neznám knižní předlohu a ani starší verze jsem neviděl. Nicméně i tak jsem si film užil. A z velké části za to může režisérka a scénáristka Greta Gerwig. Gerwig se zde prezentuje jako velmi šikovná režisérka, která má řemeslo v ruce, umí pracovat s postavy, vytvářet napětí, gradovat scény a to jakým způsobem je v některých konkrétních momentech sebevědomá je radost pro oči. Její cit pro režii dělá film hravější, okázalejší a silný. Potěšilo mě, že Gerwig nemá potřebu tlačit některé věci do popředí a primárně se soustředí na vyprávění příběhu. Velkou oporu má ve skvělém hereckém obsazení, které je bezchybné. Saoirse Ronan znovu předvádí, proč patří mezi nejlepší herečky své generace. Emma Watson má vděčnou roli a jsem rád, že se jí povedlo vystoupit ze stínu Hermiony. Florence Pugh je skvělá a její výkon se mi hodně líbil. Eliza Scanlen je dost výrazná a dokáže si ukrást pár okamžiků pro sebe. Timothée Chalamet je výborný a je to jeho další perfektně zvládnutá role. Ve vedlejších rolích mě udělali velkou radost Letts, Dern, Cooper a Streep. Film má hodně dobré tempo, ale musím přiznat, že místy byl trochu pomalejší a mohl mít větší tah na bránu. Přesto to je snad jediná větší výtka, protože Gerwig odvedla hodně dobrou práci. Malé ženy jsou hodně kvalitní film, a všechny ceny a ovace si zaslouží.

Smutek, cynismus, sarkasmus, deprese, závislost na alkoholu, drogách a pozornosti. To je ve zkratce popis BoJacka, slavného herce, který žije ze staré slávy. Jenže tímhle jednoduchým popisem se nekončí, protože by to bylo moc jednoduché a to vědí i tvůrci. A proto se BoJack dostává do různých situací, zkoušek, přehodnocuje svůj život a chce se stát lepším, a když už to má na dosah ruky, tak se to posere a musí začít zas od začátku. Přes sebelítost, výčitky, nádavky na nespravedlnost, přes smíření, že tak to občas je, a ne vždy dostaneme to co chceme. Tahle upřímnost, opravdovost, a dojemnost dělá ze seriálu skvělou podívanou. Tvůrci výborně vystavěli postavy vdechli jim život, skutečné emoce a city, a to co prožívají je emocionálně silné a dojemné. Není to pro každého, má to hodně specifický humor, hodně narážek, ale pokud to vám to sedne, tak dostaneme tak skvělý seriál, že tomu sami chvílemi nebudete věřit. Bojack Horseman jeden z nejlepší seriálů posledních let, a nic na tom nemění to, že je animovaný a hlavní hrdina je kůň.

Parádní dokument, který mě udělal velkou radost. Mám Taylor Swift hodně rád, její muzika mě dost sedla a dokáže mě pořádně zvednout náladu. A teď jsem se o ní i něco dozvěděl. Jak přemýšlí, co jí motivuje a taky to jak se kouká na svět a na problémy společnosti. A mám velkou radost, protože zde prezentuje jako mladá dáma, jenž se sympatická a má to v hlavě dost srovnané. A ke všemu má parádní hudbu. Jako fanoušek jsem hodně spokojený.

Moc pěkné.

Nebylo to žádné peklo a ani film, ze kterého by mě krváceli oči. Ale o dobrý film nejde a já moc dobře vím koho je to vina. Scénárista Petr Kolečko má zvláštní pohled na svět, a podle něho tvoří postavy a zápletky. V jeho světě je normální buranství, předsudky, nevysvětlitelná lidská hloupost a zvraty, které nelze chápat(konec s oidipovým komplexem). Film by sám osobě byl celkem neurážející, protože má slušný vizuál, pár herců co se snaží, několik vtipů se povedlo. Nicméně jakmile některé postavy promluví, a nebo se je snažíme alespoň trochu pochopit, tak je to nekoukatelné a místy docela urážející. A i ta poměrně "krátká" stopáž se začne zdát dlouhá. Ten film mohl být o dost lepší, ale to by ho musel napsat někdo jiný.

Je to tam. Jay a Tichý Bob se vrací, a vrací se i režisérská forma Kevina Smitha. A mě to udělalo velkou radost, protože je to svým způsobem chytřejší, než se na první pohled zdá. Smith dospěl, něco si zažil, přehodnotil životní priority a totéž udělal i pro své postavy. Jasně, stále je zde přepálený humor, dialogy o všem a o ničem, a nebo absurdní zápletky a momenty. Nicméně je vidět, že to všechny zúčastněné bavilo, jsou rádi že jsou znovu spolu v jednom filmu a můžou dělat to mají rádi. Smith se nebojí kritizovat současný Hollywood a dělat si srandu z toho jak to dneska funguje(rebooty, restarty, diverzita, dojení úspěšné značky, absence originálních nápadů atd.). A pokud máte rádi klasického Kevina Smitha, tak si to lze hodně užít. Má to luxusní dialogy plné dvojsmyslů, narážek, odkazu na starší filmy(Dogma, Hledám Amy), nějaké to moudro, luxusní camea(už kvůli tomu poslednímu co je na konci titulků se to vyplatí vidět), opravdu příjemnou a dobře fungující atmosféru, přepálený humor a absurditu. Nesedne to každému, ale Smith tady jasně dokazuje, že jako tvůrce má co říci a ví co je v životě důležité. Jay a Tichý Bob se vrací ve velmi dobré formě a je to hodně sympatické.

Na Králíčka Jojo jsem se těšil už od první ukázky a nezklamal mě. A já jsem za to dost rád. Taika Waititi je zajímavý tvůrce, který je dost svůj, má zvláštní smysl pro humor a také hodně talentu. Waititimu tento film hodně sedl a je vidět, že si ho dělal po svém, a dělal ho, protože ho chtěl dělat. Jako režisér a scénárista odvádí skvělou práci, a dokáže velmi přirozeně prodat ulítlý humor a nepříjemné téma. A díky tomu vznikl film, který velmi dobře funguje jako dramedy. Má silné komediální momenty, ale taky funguje jako drama z druhé světové války, které nemusí ukazovat a říkat všechno, přesto je nám všem jasné co se tím myslí. Waititi výborně přechází z komediální scén do dramatických aniž by dané scény ztratily na působivosti, či síle. Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci, jenž odvádí výborné výkony. Roman Griffin Davis je hodně talentovaný a jako Jojo je skvělý. Thomasin McKenzie hraje velmi dobře a její výkon se mi dost líbil. Scarlett Johansson je výborná, a krade si každý okamžik pro sebe. Sam Rockwell má opět postavu, která je největší sympaťák na plátně a užívá si jí co to jde. V menších rolí jsou moc dobří Rebel Wilson, Alfie Allen nebo Stephen Merchant. Hodně příjemně mě překvapil samotný režisér jako Adolf, protože je fakt výborný a má skvělé dialogy. Hodně mě sedla komediální stránka filmu, různé narážky či odkazy na skutečné události. A i dramatická stránka je suprová, protože ukazuje, jak moc to tenkrát bylo špatné, a co všechno dokázali lidé dělat z přesvědčení a z nenávisti. V určitých momentech je film až nepříjemně děsivý. Králíček Jojo je velmi chytrý a zábavný film, a udělal mě velkou radost.

Velmi příjemné překvapení, které mě hned zkraje roku udělalo velkou radost. Mám oba díly Mizerů dost rád, a proto jsem byl ohledně návratu trochu skeptický, a zvláště po trailerech. Naštěstí trailery nic neukázaly, a v kině mě čekalo několik hodně silných překvapení a zvratů. Zpočátku jsem si říkal zda to bude fungovat i bez Michaela Baye, ale o tom mě film přesvědčil během pár minut. Režiséři Adil El Arbi a Bilall Fallah jsou totiž neskutečně talentovaný, mají řemeslo v malíku a umí výborně vytvářet buddy movie. Režiséři jsou hodně sebevědomí, mají dobré nápady, parádně zvládají dialogy a co více, skvěle pracují s postavy(v rámci žánru samozřejmě). Trochu mě chyběla hravost a přepálenost Baye, ale oba nový režiséři předvádí skvělou práci a už teď se těším až uvidím jejich další film, protože mají talentu fakt na rozdávání, a jejich záběry jsou pastva pro oči. Navíc hodně dobře vedou herce, kteří si užívají své role. Will Smith je Will Smith a tahle role ho dost baví a jsem rád, že tvůrci zkusili něco jiného, a to něco jiného dost dobře fungovalo. Martin Lawrence je v této roli výborný a je fajn ho po dlouhé době někde zas vidět. Paola Nuñez je skvělá a krade si prostor pro sebe, a moc rád jí uvidím znovu. Kate del Castillo má dobře napsanou postavu a zahrála jí parádně. Jacob Scipio zajímavě pojal svou postavu a má dost skvělý momentů. Dost jsem bál jak mě sednou nováčci Hudgens - Ludwig - Melton, ale oni jsou velmi dobří, zábavný a co více, do příběhu skvěle zapadnou. V neposlední řadě jsem si užil výkon Joea Pantolianoa, který má opět skvělé dialogy. Film má velmi kvalitní akci, skvělé dialogy, chemii mezi postavy a je to dost zábavné a hlavně dobré. Pár věcí by mohlo být o trochu lepší, přesto to co jsem dostal mě udělalo velkou radost. Mizerové navždy je parádní pokračování, které se musí vidět v kině.

Clint Eastwood je frajer, a to co předvádí v posledních letech si zaslouží obrovskou poklonu. Vybere si zajímavý příběh(většinou podle skutečné události) a pak ho řemeslně přesně dostane na plátno, a nám zbude jen koukat s otevřenou pusou, a říkat si jak to ten chlap dělá. Eastwood má svůj styl, ví jak vyprávět, kdy přidat, a kdy zas ubrat. A taky moc dobře ví, že nemusí spěchat pokud má dobré téma a kvalitní herce. A tohle všechno je v jeho nejnovějším filmu vidět. Richard Jewell je pomalejší film, není úplně zábavný, ale to co nám ve výsledku ukáže je parádní. Je to poctivá filmařina se vším všudy. Začátek je pomalejší, ale pak se to rozjede, tne se do živého, a je to podívaná, která je dojemná, emočně silná a herci si užívají své role. Sam Rockwell opět předvádí skvělý výkon. Kathy Bates má méně prostoru, ale ukradne si ty nejsilnější scény. Olivia Wilde je hodně super a tahle role jí sedla. Jon Hamm odvedl hodně dobrý výkon. Přesto největší tahounem filmu je Paul Walter Hauser a jeho nenucený výkon, který je perfektní. Hauser má postavu na tělo a zahrál jí perfektně. Film má několik skvělý momentů, ale jako celek funguje ještě lépe. A čím méně víme, tím je to o to silnější. Richard Jewell je velmi dobrý film, a Eastwood ve skvělé formě.