andrii

...  karátovému obležení. Pouti louče světel, která spustila slaný plamen. Sloučila kardinální pocit. Nenechat setmět. Nebeské jezdce bez křídel. Mořským "karem."

Férie šminek a dada pudrů. Ty (š)umné revue, révy múz, odteď šmakují i rezidentům nebeských sedadel.

Říká: "Má ruka je karamela. Má ruka je mramor." Pro ty, co podlehnou vedlejším svodům. Jsou vyrušeni z hlavní ambice. Po říčné vlně, tsunami vamp dlaně. Amor, coby zátočina srdce, zalije armádu ramen mrakodrapů bez citu. Modřiny /ze/ zaoceánské peřiny, když dotknul se proudu rodu "orwellovských" rohů.

Měli kabátce ohnivé, smetanové přilbice. Na rukávech zdobné uzly vyšité. Límce, co se zelenají. Pravda, květnatě oděni. Jen zlaté výložky jim chybí. Jsou zatím viditelné z dálky, odkud se přibližují, dokud nezamíří na sukovité z lučin, "hradby" s kůží noci. Nezakloní zlomové oči ke světlu.

..., pročež pročeš pěšiny, les psance v sobě, a ptej se, proč jseš v hledáčku příchozích z útvaru taje. Křižován popínavým procesím příšeří, ale pospěš, než vysoce stinní srotí tribuny pro tvůj čas záznamu v rejstříku (ne)bytí.

O, veleslavný. Na frekvenci fabulátor. Padělatel nás, mas. Občan, který zazlobil. Štěpánkovský Otomar Korbelář, který zosnoval. Sólově slovy vylákal vlast, vlastnictví rozumu. Rozvětvil trať aprílových orbisů.

Činy sivých uzamyká do káznice.

Za vraty, ty vyrvaný, nevyrovnaný, nemlčí přiváté privátní hodnoty náruče. Lehce se nemaluje narativ slunce, rodinný paprsek, který přesekl, rozvrátil deštivý rebel. Jednou už promočený. Stále a stále skáče do kaluží. A přítomnost průtrže mračen, kterou nosívá, kterou se chlubí, přetrvává, nezastaví. Jen dokládá to, co nebylo, nemůže být. Ve tváři zcizené. Vyzvat sebe na zvraty.

Blýskne se břitem. Bryskní, vytříbená liga. Země pod hermelínem. Země s čaji o páté, v nichž navíc pluje risk boření stylizace, citrónové mraky.

Oblažen kolážovitou kumulací vtahujících nálad. Chumelením muk, když čechovovská paraplíčka stáhne kafkovský fakt. Ten zachumlá hrabalovský frak. Po viaduktu míří smířený, jen tak. S pochroumaným chomáčem žití. Pod prachovkou, rozkročený čas. Tíže tažné tmy. Zachmuřené "baletění" štětců. Baladická katarzní ozvěna "andersenovské odměny."