Olík

Simpsonovi nejsou seriál - Simpsonovi jsou životní styl.

Americký sit-com odehrávající se na radnici nejlidnatějšího amerického města s humorným pohledem sleduje každodenní zápas o bezproblémový chod kolosu jakým „velké jablko“ je stejně tak jako soukromé radosti i starosti party zaměstnanců New Yorské radnice v čele se starostovou pravou rukou v podání populárního M.J.Foxe (na konci čtvrté série vystřídán Ch.Sheenem). Existence seriálu jde s trochou nadsázky rozdělit na dobu s a po Miku Flahertym. Naštěstí druhá etapa ztrácí odchodem nemocného M.J.Foxe pouze jeho chlapecký šarm a ne typický humor pro který si Spin City zamilovali lidé po celém světě. Pro mne osobně patří Všichni starostovy muži k tomu nejlepšímu, co kdy v kategorii situační komedie spatřilo světlo světa.

Možná Vás při prvním zhlédnutí nápadné, že jde o lacinější, absurdnější, vulgárnější a méně realistickou kopii the Simpsons. Asi ano, ale taky to trochu může připomínat South Park, trochu Tatíka Hilla, trochu Obloukovi a možná taky úplně něco jiného. Každopádně když se v první řadě pozvolna seznámíte s touto netypickou rodinkou, časem Vás semele neskutečná lavina geniálních gagů. Peter a jeho nejbližší jsou důstojným nástupcem bandy Matta Groeninga, které pozvolna dochází dech.

Leonard, Sheldon, Howard a Rajesh - slovník cizích slov pro ně má pojmenování jako nerd nebo geek, atraktivní sousedka Penny, pošuk. Americká situační komedie úspěšně reagující na popularitu anglického seriálu IT Crowd. Stejně jako zmiňovaná Partička IT je Teorie velkého třesku založená na kontrastu mezi pro život neupotřebitelnými osobami s hlubokými odbornými znalostmi a neutuchajícím zápalem pro svůj obor a námi „obyčejnými lidmi“.

Trochu nenápadný u nás ne příliš známý, ale o to kvalitnější sitcom v nostalgickém retro stylu 70 let se vším co k této době patří jako je marihuana, rokenrol, vzpomínky na Vietnam, sex nebo hospodářská krize. Pozvolným seznamovacím rozjezdem se dostaneme k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto žánru zplozeno. Jedinou vadou na kráse je fakt, že odchodem stěžejních postav, seriálu ke konci dochází dech, ale i tak se „sedmdesátky“ směle můžou přiřadit k legendám, jakými jsou např. Přátelé. Ještě bych rád upozornil na vynikající komické výkony, kterým kralují Ashton Kutcher, Debra Jo Rupp, Kurtwood Smith a především Topher Grace, který je i pětihvězdičkově nadabován.

Opravdu milé překvapení. Každá postavička televizního studia vysílajícího pravidelné zprávy v čele s charismatickým Kelsey Grammerem a mou královnou televizní tvorby Patricii Heaton je originální, nezaměnitelná a má svůj nezpochybnitelný vliv na příjemnou atmosféru, která ze seriálu vyzařuje. Nerozumím, proč tento sit-com skončil po odvysílání své první série a některé o poznání slabší dostaly ještě další šanci.

Trochu jiná káva než například Přátelé, ale to, že seriál vydržel na televizních obrazovkách dlouhých jedenáct sérii, mluví za vše. Inteligentní humor postavený na zápasu snobský svět plný opery, dobrého vína a členství ve všemožných spolcích versus život průměrného Američana sledujícího s plechovkou piva v ruce baseball z ošoupané sedačky v čele s mužem, jemuž charisma teče i s uší, Kelsey Grammerem.

„Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík“. To co začalo jako seriál, skončilo jako kult s velkým K. Bohužel se ani tato klasika (jako spousta jiných seriálů) postupem času nevyhnula snížení kvality, především přerušením účinkování Chrise Barrieo. To však seriálu neubírá na právu pyšnit se přídomkem kultovní seriál. A nezapomeňte na direktivu Vesmírného sboru # 96156 „Bude-li důstojník přistižen, jak očichává sedlo rotopedu v dámské tělocvičně, bude propuštěn bez soudu.“ :)