MajkHany

Ti kluci jsou neskuteční borci, s kamerkou v ruce jen tak kráčet pár set metrů před rusákama, smekám. Každopádně, až tam zhruba po patnácti minutách začnou záběry s dětma v agonii, jejichž tělíčka kroutí defibrilátor pana primáře, metr vedle nich ječí jejich bezradní rodiče a v tomto duchu to nepoleví až do poslední minuty dokumentu, vzpomeňte si na mě, že sem vás varoval. Tohle není nic pro slabší povahy. Jestli si to pustíte s drahou polovičkou, do rána vám neusne.. Nejodvážnější dokument, který sem koho kdy viděl natočit.

Totálně pohodová oddechovka pro celou rodinu, vtipný filmek, při kterém nemusíte ani minutu myslet, u tohoto přestane vibrovat i Parkinsonův bratranec. Fotbalová variace na kokosy na sněhu.

Zase tady vidím jeden z těch filmů, kde se mlátí jedničky a čtyřky (to sem nepřeklikl na dvě lesbičky se šlehačkou v ruce, mluvím o hodnocení na csfd). Tady asi hodně záleží na nějakých osobních zkušenostech s podobnýma lidma. Někdo miluje podívanou na sarkastické báby, které nějakým způsobem nekompromisně narušují život lidem, kteří se jich ale na vůbec nic neptali a asi chápu, že svým způsobem je to prostě strašná prdel, jenže mě to jako prdel přijde třeba v sitcomu, tady v tom dramatickém podání mi ten film předal jenom ztělesněnou zoufalost všech aktérů a oloupu si asi pomeranč no.. Jsou prostě tací, kteří vidí podobné lidi pět minut a na palcích na nohou jim zešednou ty dva černé chlupy, které tam vždycky rostou, takhle mírně vlevo nad nehtem v té čárce kde se ohýbá prst. Abych se moc nerozvášnil, protože to já umím báááječně... ve zkratce nevím jestli mě víc srala ta narušená fekálie, nebo ti dva totálně neschopní hašašírové, kteří neumí říct co chtějí a ten záměr následně vykonat. Bezesporu kvalitní film, kde rozumím vysokým hodnocením, já ale nemůžu..

Srovnání Ferrari-Lamborghini je jednoduché. Ferrari je příběh o už dávno provařeném, arogantním, nekompromisním obchodníkovi, stylem pohlížení na jeho zaměstnance jako na kusy čehosi, co mu generuje peníze pohybováním rukama a on na základě toho zdokonaluje už tak úžasné a slavné produkty značky Ferrari. Zatímco Lamborghini je příběh o v té době ještě nikom, nadšenci do všeho kolem motorů a aut, jak je teprve v prvním procentu své kariéry a svépomocí staví ve chlívě první žihadlo jeho života... traktor... Ve Ferrari je i občas nějaký ten epický závodní záběr, v Lamborghini je to více rodinná podívaná, která vám o firmě-rodině.. Lamborghini  podá stonásobek informací, než se dozvíme o Enzovi. Každému co jeho jest, mě o něco více sedí filmy s větším důrazem na obsah a na tohle téma to u mě před spíše vizuálním Enzo Ferrarim vyhrál Ferruccio Lambo. Oba filmy skvělá podívaná.

Chůze je jednou z mých absolutních psychoterapií. Neuvěříte co všechno s vaší hlavou udělá.. jak já tomu říkám... dvacetikilometrová procházka bez zastávky, běžně si to dávám za 4 hodinky. Palivo? Kochání se! A tento film jistě natočil stejný milovník chůze, jako jsem já. Ty chvíle, kdy už jste zase několik hodin jenom ve své vlastní hlavě, vedete monology delší, než míval Fidel Castro, zatímco pod opaskem automaticky kmitají nohy aniž to vnímáte, někdy si vás vaše hlava doslova namaže na chleba, stejně jako si párkrát slušně pohrála s panem Haroldem. Někdy se naopak přistihnete, že už hodinu jste dokonale šťastní.. Zde ve filmu navíc s vyšším posláním. U tohoto filmu hodně záleží, co kdo má jak a proč v životě za sebou, pro spoustu lidí to bude obyčejný film, někoho to zasáhne jako mě. Čím déle se od filmu nacházím, tím více na něj myslím..

Griselda je samozřejmě další skvost od Narcosů, to znamená 100% spolehnutí se na kvalitu, 100% spolehnutí se na to, že seriál bude obsahovat minimálně jednu desetiminutovou scénku, kdy bude náš aktuální boss ječet na své poddané jako šílenec v úžasně autentické jihoameričtině. Mám s tím seriálem ale jeden velký problém. Reálná Griselda byla zjevem, počtem brad a arogancí stejně tak odpudivá, jako namátkou (strašně náhodně..) stará dobrá Alča Schillerová. Nevím moc dobře jak bych snášel, kdyby třeba 160cm opáleného Maradonu, hrál dvoumetrový blonďák Dolph Lundgren. Je to stejný žaluděd (má hlava říká, že to určitě bude něco jako šiškebab, když už s tím přišla..).. Proč vlastnici dvou brad, sto dvaceti kil a lánů šedých vlasů, hrála vyprsená modelka? A když sem zapátral po jejich kolegyních, často se to opakuje. Nedokázal jsem se do toho vžít, nedokázalo mi to vklouznout pod kůži, Escobara přece také nehrál van Damme v nejlepších letech.. Takže by mě zajímalo proč? Oni tu ženskou o které točí neviděli na fotce (sarkastický vpich autorům mezi žebra)? A mimochodem, ten konec, to je taky dobrý vtip. Nacházíme se v roce 1985, najednou tam skočily titulky jakože konec a tak to je vážení za Netflix tak nějak všechno, mimochodem Griselda  žila ještě 27 let, ale my už na to tak nějak sereme a ukončili jsme to prostě v pátek po obědě...Jakože what?

Když se Arnold Rimmer setkal s Napoleonem, řekl mu, že Napoleon je jeho nejoblíbenějším fašistickým diktátorem. Mým nejoblíbenějším diktátorem je Caesar.. Proč o tom píšu. Já dal filmu krásné čtyři rudé hvězdy. Jenže dlouho mi to běželo hlavou. Někdo tady píše, že mu tímto filmem ukradli Napoleona. A tam mi to došlo. Kdyby tento film někdo natočil o "mém" Caesarovi, byl bych stejně spokojený? Hm.. Kdyby takto vypadal film o "mém" Caesarovi, tak budu zklamaný, jistě bych se cítil okraden o "mého" Caesara, věděl bych totiž, že film o tak epických osobnostech, může vypadat mnohem poutavěji. Takhle mi to připadá jako hodně prvoplánová akce (takovej bourák jako Scott natočí a takové ikoně jako je Napoleon), která je výborná, ale něco tomu strašně chybí a takových "něc", tam bude i více. Muselo to ve mě uzrát. Hodnocení měním po třech týdnech, kdy jsem se převracel na vlhkém prostěradle (abych byl upřímný, my máme pod prostěradlem Tencel a i pokud tam vylijete kýbl vody, vzbudíte se za sucha, ale já chtěl do mých komentářů nějak dostat prostěradlo a teď, teď sem cítil že je moje chvíle.. jak říká Eminem - pokud máš v životě jedinou šanci, využij ji.. No nic, z objížďky kolem mé hlavy se vracím zpět k filmu...) a budil mě sen, ve kterém tihle autoři natočili film o Caesarovi a všechna esa z jeho života, která mohli použít, spláchli do záchodu a máme tam Janky a desítky.. jako u pana Napoleona.. Phoenix je vynikající, ostatně jako vždy a všude.

Za mě super filmek o tom, jak se pan Lamborghini vypracoval z kluka, který ve chlévě spojoval šroubky, aby postavil traktor, až k panu supersportovnímu.. Je skvělé vidět takové nadané týpky, jak pro ně není problém udělat cokoliv, co už bylo prohlášeno za nemožné. Mě prostě přišlo zábavné, sledovat krůček po krůčku, jak se postupně zdokonaloval, lidi které tenhle film nudil, nevím, asi chtěli dvouhodinový závod Gallarda s Murcielagem..

Ten Žižkov roku 2041 mě hodně.. a nebojím se to říct na rovinu.. AŽ POUSMÁL! Za 15 let nebude ještě na Biskupárně opravený ostrůvek na tramvaj, se kterým tam zdejší vachmajstrové bojují již sedmým rokem a to už pomalu přestává být vtipnééé.. Ještě aby tam v té době stály mrakodrapy, ale tím pádem to tedy opravdu dostálo onoho "scifi". Vizuál je perfektní, ty různě poupravené známé pražské budovy a stavby, jakoby to někdo viděl okem člověka, který o budoucnosti snil v dávné minulosti u časopisu ABC, kdy si všichni budoucnost představovali tak, že všechno bude větší a lesklejší. Tohle všechno bylo fajn, výborné, velice mě to bavilo... Příběh, tam sem na úrovni detektivky z komerční televize. No a ta mluva, ten divnodabing, ty strojené, umělohmotné dialogy. Když s někým mluvila přes telefon, říkal sem si ok, dejme tomu že na druhé straně je nějaká AI, která mluví jako Horst Fuchs. Jenže ony už dnes vůbec nemluví strojově ty AI, během pár minut si uděláš v prográmku čínský dabing Funése Filipovským a oni tady pak natočí, jak v roce 2041 bude mobil mluvit jako maxipes Fík na fluoridu sírovém. Jsem rád, že se takový film v ČR natočil, ale za lepší českou scifi alternativu považuji i takové Přátelé Bermudského Trojúhelníku. Což teď některým vyvolalo tik v oku :-)

Homeland začal jako kulový blesk. Rozhodně je to jeden z nejlepších seriálů vůbec. Jenže Homeland, to je pro mě Damian Lewis. To přece byl TEN.. Homeland. Když necháte odejít největší osobnost, která má charizma jako orosené šampáňo uprostřed letního dne, tráveného ve venkovní vířivce s výhledem na řeku Rubikon a mírně vám profukuje do ofinky, tak ten zážitek prostě klesne, jako kdybyste se naložili do vany v umakartové koupelně s televizním programem na minulý týden a už se vám nechce vylézat pro novější číslo a vy pak cítíte že se vám sice dobře sedí, ale něco tomu nenávratně chybí.. Měl sem někdy po šesté sérii takovou krizi s tímto seriálem, že sem si ŠEST let musel dát pauzu na poslední dvě série, já doufám, že už další nové série nebudou, zavčasu to skončilo ještě na vrcholu. Já vím že sem se během tří vět dostal od CIA, přes Rubikon až k tomu jak sem si kdysi v umakartem obložené vaně četl televizní program na minulý týden, ale když se celý Homeland odehrává na poušti (prší jen když má někdo deprese), potřeboval sem tam dostat trochu vody.