Réžia:
Michael ČechÚčinkujú:
Václav Kopta (moderátor), Petra Křížková (moderátor), Hynek Bočan, Ivan Trojan, Magdaléna Borová, Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson, Vít Klusák, Filip Remunda, Peter Bebjak, Jiří Mádl (viac)Obsahy(1)
Václav Kopta uvádí přímý přenos slavnostního předávání výročních filmových cen z pražského Rudolfina... 28. ročník slavnostního předávání výročních cen České filmové a televizní akademie proběhne i letos v pražském Rudolfinu. Šanci na zisk trofeje v podobě sošky Českého lva mají v 19 kategoriích tvůrci 27 nominovaných filmů a televizních děl s premiérou v roce 2020. Letos poprvé mohou získat lví sošku i tvůrci krátkých a animovaných filmů. Stejně jako v předchozích ročnících budou udíleny ceny za televizní tvorbu, pro kterou se tentokrát otevřela možnost umístit se ve více kategoriích. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
Úvod stejně jako loni příjemně potěšil. Přesto bez těch pohledů do publika to bylo letos zvláštní, ovšem s výjimkou chybějícího potlesku spíš snesitelnější. Každopádně, když by se člověk chtěl užuž radovat, že účinkující (i když bohužel ne všichni) neřeší politiku (a tendenční vyrovnávání se s českou historií), dostane jako facku do tváře nadužívání Covidu (ne, nemyslím si, že to bylo zrovna v tomto typu pořadu patřičné). Humoru bylo naopak ze strany protagonistů méně a spíš se o ně měly starat cesty autem (slabší i lepší scénky, ale Pokorná jako řidička či vůz vezoucí hudební skladatele přece jen pobavily), vyloženě zklamaly asi jen Nováková a (sjetá?) Bartošová. Kapela Hm… byla v pohodě, Kopta podával svůj standard. A zcela neprofesionální Křížková („Slušnost na prvním místě!“) byla zdaleka největším průserem večera (příští rok už bez ní, prosím!). K samotným oceněním asi bez komentáře, snad jen s povzdechem, že od vyhlášení nejlepšího Střihu jsem pochopil, kudy že se budou letošní Lvi ubírat…oproti loňsku krok zpět, snižuju na 2*. ()
Předávání Českých lvů by nemělo být zaškatulkováno mezi zábavných pořady, protože zábavné příliš často není (čest výjimkám). Letošní zážitek byl ale už opravdu bizarní. Ať už Václav Kopta je, nebo není dobrý moderátor, letos mi ho bylo prostě líto, protože jsem mu jeho roli vůbec nezáviděl a myslím, že za daných podmínek dělal, co mohl. Po celou dobu jsem měl dojem, že sleduji loutkoherce, který se snaží za pomocí několika provázků rozpohybovat koňskou mršinu. Tenhle večer byl totiž prokazatelně mrtvý. Předávání cen bez publika a s proslovy jen do kamer bylo pro mě naprosto suchopárné, a pokud někoho současná situace deprimuje, tento zážitek to musel jedině umocnit. Akademie by udělala lépe, kdyby prostě zveřejnila výsledky, aniž by zabila víc jak dvě hodiny snahou předstírat, že se všichni baví. ()
Překvapení v uzavřeném kině začalo nadějně. Pak už bylo jen několik miniskečů. Partnerka Silvie Michajlova to na pódiu pražského Rudolfina vystihla, když řekla, že nebude třeskutě vtipná, zato bude stručná. Bylo to takové unylé včetně děkovaček zdravotníkům, kteří se v přímém přenosu zalekli současnou situaci zkritizovat, stejně jako umělci krizový stav oboru. A jestli někdy pandemie skončí a probudíme se z noční můry, většina z nás bude potřebovat pozitivní filmy nebo psychoterapii. Většina dokumentů byly portrétní filmy a medailonky. Oživením bylo hlasování pro dokument V síti. Shrnutí: Český lev - šest získala Krajina ve stínu od Bohdana Slámy. Snímek roku je Šarlatán od Agnieszky Hollandové. Má pět cen. Herci roku - Magdaléna Borová , Ivan Trojan. ()
„Takový pocit se nikdy neomrzí,“ přiznal sedminásobný vítěz Lvů Ivan Trojan. A lehce si posteskl, že drama Šarlatán nezískalo víc cen, ovšem ještě po něm následovaly důležité kategorie. Včetně té hlavní. Co se týče počtu udělených cen, vyhrála nicméně o jednu Slámova Krajina ve stínu. Vítězi jsou tedy tak nějak oba snímky. Nejvíc se mi přesto líbil nápaditý Modelář od Petra Zelenky, který patří mezi popichovačné autory, kteří dokáží konkurovat evropské kinematografii a vůbec se nemusí krčit někde v koutě. Prostě byl jiný. Vítězem naopak není divák, který se znovu nedočkal ukázek výkonů alespoň nominovaných herců a hereček (aspoň u vítězů nakonec ano), okénko in memoriam bylo znovu nedůstojně kvapné, rozhovory s oceněnými neměla dělat Petra Křížková a lehce zklamal i moderátor Václav Kopta. Ano, přenos bez diváků byl náročný, ale o to víc se nabízelo to uchopit jinak. Humor tak hodně drhnul. Když už se umělci tísnili v autě, mohli přeci sedět nějak rozumně v Rudolfinu a dělat kulisu. Potěšila naopak Jaroslava Pokorná za volantem i někteří další z cestujících. Poslední roky jsme se naštěstí obešli bez politických výjevů, letos to vynahradila slova díků směrem ke zdravotníkům. Kategorii dokumentů opanoval snímek V síti, ale zoufale mi chyběli Králové videa. Ocenění za přínos kinematografii pak obdržel režisér Hynek Bočan, který v osmašedesátém ještě stihl natočit Záhadu hlavolamu, což byl „další hřebíček do rakve a Pasťák, což byl definitivní konec...“ ()
Galéria (71)
Súvisiace novinky
28. České lvy vyhrál Šarlatán
Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)
Kopta začíná být všude. Neříkám, že jsem se nesmál když poprvé vyprávěl o svém autobusáctví. Vím, že je nadaný hudebník i docela dobrý herec. Ale jako bavič či moderátor je těžce popdrůměrný. A hlavně je nevtipný. Chápu, že tady do Lvů mu to někdo napsal... Když se tomu občas zasměje někdo z publika, ještě to jde. Ale v prázdném prostoru ta trapnota úplně řve. Samozřejmě za prázdné hlediště tvůrci nemohou a svým způsobem Koptu obdivuji, že do toho vůbec šel. Mluvit před prázdnou halou.. eh... . Co se týče hodnocených snímků jsem mírně řečeno nepřekvapen. Předně je škoda, že originální Princezna zakletá v čase nedostala ani jednu nominaci. Většinu nominovaných filmů jsem viděl a dříve zde již okomonteval, takže ti z vás co mne znají asi nebudou překvapeni tím co napíšu dále. Český lev začíná být něco jako byl Festival politické písně v Sokolovu. Tam také leckdy velmi kvalitní kapely své doby v rámci úliteb režimu soutěžily s písněmi za jejichž texty opěvující tehdejší zřízení či nadšený život v socialistickém míru se dodnes hluboce stydí. Dnes tu máme něco podobného. Kdo se chce líbit současným vládcům, musí se vézt na moderní vlně. Ideální je když se natočí nějaký ,,nápravný'' film. To je sázka na jistotu! Třeba o tom jak jsme mlátili hodné Němce v Sudetech (co to do nás sakra vjelo?) a tuplovaný sichr a vlastně už i standard je točit něco s homosexuální tématikou atd... Já neříkám, že je to špatně. Ale toho všeho ,,napravování'' zdůrazňování rozmanitosti atd.. zkrátka - je toho moc... A má to kupodivu opačný účinek, řada lidí začíná být naštvaná proč se to musí neustále do filmů cpát. Je mi jedno co kdo s kým v posteli dělá, ale nepotřebuji vidět v každém druhém filmu vystčenézadnice zpocených souložících chlapů. A vadí mit o i jako koncesionáře z jehož peněz se toto točí. Šarlatán byl úžasný a mohl být úžasný i bez homo scén. Navíc se neví, zda byl Mikolášek homosexuál, to jen paní režisérka dobře zakalkulovala a psal jsme to v komentu u Šarlatána hned po návratu z kina, že je to tah na festivalové ceny. Krajina ve stínu parádně natočená o události co se stala...ano. Odsun a msta za 5 let vraždění na Němcích nebyla v pořádku. Mluvme o tom. Ale teď je éra omlouvání a je toho moc. Přitom nebylo natočeno dost o našich. Proč se netočí filmy podporující národní hrdost? Patriotismus? Jako to dělá celý svět? Ne my natočíme film u nějž Bernd Posselt musel hýkat nadšením a jistě si šel oprášit žádosti na zrušení Benešových dekretů. V síti - tam se kloním k tomu, že cenu dostat měl. Ani ne tak za to jak to bylo natočeno, ale spíše za to co to všechno odhalilo. Modelář - zvláštní výkřik do tmy o páchání dobra na druhé polovině zeměkoule, nesedlo mi to. Herec - parádní záležitost a hle, zde mi homosexualita nevadila. Nebyla tam zbytečná, měla tam důvod. Zrádce - jsem jako jediného neviděl. Takže když to nějak shrnu, všichni si v tom tak nějak poplácali po zádech, roušky neroušky si pak vyšli ven zahulit a pokecat, sebrali lvi a jeli domů. Mám z toho celého takový rozpačitý dojem, stejně jako z toho co se dnes oceňuje a proč. Docela výstižně to popsal jeden pisatel v jedmom komentáři na diskusi na Idnesu pod článkem o předávání lvů. Když se tam někdo dotázal zda má Šarlatán šanci uspět na Oscara. Napsal - cituji! : ,,Na Lva stačí Trojan (tady dokonce dva), na Oskara jsou potřeba gayové (když už nemame černocha). '' --- Tak uvidíme :-). Kritéria kvality filmu by ale asi pro porotu měla být jiná soudím já... Vzpomínám na Lvy 2000 s Jardou Duškem, to byl jiný level a taky jiná doba ... Tehdy byl svět ještě v pořádku. A tak této angažované taškařici dávám za 2 * *. () (menej) (viac)