Hindenburg

Väčšinu filmu sledujeme nudné pátranie po možnom atentátnikovi na palube vzducholode na základe veštby. Je to zväčša také plkanie o ničom, ale nejako to prekusnete v očakávaní zlovestného konca. A ten je teda riadnym sklamaním.Ten počiatočný výbuch je na úrovni C-čkových filmov 50-tych rokov a potom sa nám obraz prepne do čiernobiela, aby sme si mohli vychutnať historické zábery. Čo človek nespraví, aby ušetril na špeciálnych efektoch... Od takého skúseného a zručného režiséra ako je Wise, by som to nečakal. Sklamanie na plnej čiare. (07.05.2020)

,,MILÁČIK, NABUDÚCE PÔJDEME RADŠEJ TITANICOM." __ Do éry katastrofických 70-tych rokov sa dá podľa môjho úsudku radiť aj tento film, i keď nie je vystavaný na obvyklej šablóne, predovšetkým pojednávajúcej o katastrofe zo súčasnosti, tu sa stávame svedkami skutočných historických udalostí i keď je pravdou, že skaza vzducholode je to zobrazená s nepopierateľnou dávkou fikcie a vlastný názor na to, čo sa mohlo reálne stať a čo nie, si divák musí urobiť sám. Inak má príbeh posledného letu majestátneho titana oblohy rozhodne ako zaujať a to vo všetkých aspektoch. Najväčšiu zásluhu má na tom hlavne technická stránka filmu a oboch Oscarov dostal právom (treba podotknúť, že dostal, pretože v daných kategóriach sa ten rok nesúťažilo), efekty čo do pôsobivosti obstoja aj dnes, pričom veľký obdiv patrí tiež tvorcov výpravy a kamera predovšetkým v záberoch Hindenburgu taktiež ohromí. Špionážno-dramatická línia síce nie je nijako mimoriadne spracovaná a zamlčanie niektorých vecí na neskoršie by prospelo, no tempo a záujem vie držať až do záverečných 15 minút, kedy už príde na radu ,,to hlavné". Dokumentárny charakter spracovania výbuchu by som rozhodne nezatracoval, i keď zaujímavé by si ho bolo tiež pozrieť za podpory už spomínaných oscarových efektov. (21.11.2009)

Spekulativní zpracování slavné zkázy nacistické pýchy, které se zaměřuje na hypotézu sabotáže. Postavy tak nafoukané, že nebylo potřeba vodíku, občas dramatická scéna (zašívání pláště) a na svou dobu celkem obstojně natočený závěr, který přeskočí do černobílé a zakomponuje do lakehurstského inferna autentické záběry. Nutno podotknout, že vždy lehce napuštěnému Duffmanovi a jeho reklamní vzducholodi by se tohle nikdy nestalo.. (01.10.2018)

Pomineme-li zajímavé scény z vnitřku vzducholodi a připomenutí faktu, že poměrně bez rizika bylo kdysi možno cestovat i tímto vlastně ekologickým dopravním prostředkem, neměli tvůrci filmu, chtěli-li být právi fakticitě příběhu, mnoho co na vybranou. Ovlivněni Verneovým odkazem (PĚT NEDĚL V BALÓNU, STANDARD ISLAND) zvolili při dodržení dobového koloritu pro svůj příběh pozvolné tempo letu vzducholodi, pohybující se rychlostí kolem 35-60 km/h (možná i rychleji). Nacistické Německo rok po své dočasné faktické legitimizaci berlínskými a garmisch-partenkirchenskými zimními i letními olympijskými hrami zasahuje do děje a je na palubě HINDENBURGA vlastně všudypřítomné (některé momenty v tomto ohledu připomínají naopak díla Feuchtwangerova, ale i Zweigova či bratří Mannů). Dokumentární závěr filmu je za těchto okolností nasnadě. Je asi dnes troufalostí chtít dávat na DVD akčnost tohoto stále ještě solidního typu; lze tak však také vychutnat půvab životního stylu a jeho rozvážné, pomalu spěchající dynamičnosti. Paradox použitých slov není paradoxem myšlenky, ale spíše upozorněním na něco, co dnešní době tak zoufale schází: usebrání, schopnosti pohybovat se ne na povrchu, ale ve skutečné hloubce života nejen vlastního a všeho, co to s sebou přináší. (29.05.2011)

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Něco z historie ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byl pojmenován po říšském prezidentovi Paulovi von Hindenburg a v roce 1935 ho sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin s náklady v přepočtu 500 000 tehdejších liber. Byl 245 m dlouhý, 41 m v průměru,s celkovým vztlakem 240 tun. Poháněly jej čtyři dieselové motory Mercedes-Benz o výkonu 890 kW každý a umožňovaly maximální rychlost 135 km/h. Dne 3. května 1937 odstartoval Hindenburg z frankfurtského letiště na první z řady osmnácti plánovaných transatlantických letů. Při příletu k New Yorku byla nad New Jersey bouře, proto vzducholoď město dvakrát obkroužila a k letišti Lakehurst dorazila s půldenním zpožděním pozdě odpoledne 6. května. V 19:00 byla zahájena přistávací operace. V 19:21 bylo na zem shozeno první přistávací lano a pozemní personál začal s upoutáváním vzducholodi. O čtyři minuty později, když byl Hindenburg ve výšce asi 60 metrů, vzplanul v zadní části požár a během 34 sekund celá vzducholoď zcela shořela. Z celkem 36 pasažerů a 61 členů posádky při katastrofě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. O život přišel i jeden ze členů pozemního personálu. Dodnes není jasné, co způsobilo katastrofu. Nejpravděpodobnější je, že požár způsobila jiskra, která vznikla z nashromážděné statické elektřiny. +++++ Americký snímek z roku 1975, který popisuje let Hindenburgu. Musím rozhodně konstatovat, že celý film má nádech 30. let a proto mi to uběhlo rychle a na konci jsem byl spokojen až překvapen. Rozhodně jsem se nenudil, i když způsob, jakým tvůrci vybarvili příčinu (bomba), asi není na místě. Vizuální efekty na tehdejší dobu byly slušné. Takový typ filmů mám prostě rád (katastrofický), nikdy totiž nevím, co a kdy se stane, i když v tomto případě to ví mnoho z nás. Herci mě také potěšili, hlavně G. C. Scott. Samozřejmě je poznat, že je to America, ale velmi chytlavá. 4* a 75%. (30.06.2010)