Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary. (oficiálny text distribútora)

Videá (6)

Trailer 1

Recenzie (476)

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Dozvuky konce němé éry filmu v americkém Hollywoodu na počátku padesátých let stále ještě doznívaly a spousta dřívějších velkých hvězd se  potýkala s náhlou a rychlou změnou filmového umění a požadavků na herce kladených. Zvuk mnohým z nich doslova zlomil vaz.  Na Sunset Boulevard pak existuje ostrůvek dávno zapomenuté minulosti a Billy Wilder vás zve na jeho prohlídku...  Takhle nějak si představuju Film.  Klenot vybroušený do nejmenších detailů, přesto nepůsobí chladně, odtažitě, akademicky. Potemnělý noirový háv pokrývá díky vypravěči (a v mém případě i  výbornému českému dabingu, ano) chytlavý příběh mladého floutka a zestárlé bývalé hvězdy stříbrného plátna, jejichž osudy se protnou díky náhodnému setkání. Nemám nakoukaný noir  a z němé éry znám lépe jen průkopníky, jakými byl kouzelník Méliès či krále grotesek Chaplina a spol., přesto jsem se dokázal naladit na vlnu a teatrální projev Glorie Swanson mne doslova vzal na výlet do všech těch černobílých božských chrámů  s davovými scénami, o jakých se dnešním filmařům může jen zdát.  Zapomenutá, šílená, ale vlastně nezlomená a pořád krásná a setsakra přitažlivá žena, která naváže nerovný a ke zkáze a tragédii předurčený vztah, ostře kontrastující s  normálními romantickými "techtlemi" mezi hlavním hrdinou a mladičkou scenáristkou Betty.  Kruté melodrama v nejčistší podobě a nádherná pocta dávno zašlé slávě němého filmu, která eskaluje v poslední scéně či chcete-li poslední roli slavné divy... Dokonalý obrázek pak doplňuje  rovněž vynikajicí věrný sluha v podání Ericha von Stroheima, Cecil B. DeMille v roli sebe sama či ne zrovna radostný pohled na zlomenou "voskovou figurinu" Bustera Keatona. Pět hvězd na chodníku slávy, nelze jinak. ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Noirová ilustrácia genézy pojmu bulvár v zmysle, ktorý udáva šoubiznis, odvíjajúceho sa od veľkých bulvárov, ktorých sa dotýkali nohy hviezd. Billy Wilder sa snaží svoj film divákovi prezentovať a predať práve bulvárnym spôsobom ako senzáciu, plnú veľkých titulkov a cynického humoru, ktorý do príbehu vnáša hlavná postava a rozprávač v jednej osobe, bezvýznamný scenárista Joe Gillis, zároveň však vôbec nie je plytký a odkrýva odvrátenú tvár pulzujúcej tepny amerického filmu. Úvodný (titulkový) pohyblivý záber na cestu podporený Waxmanovou dramatickou znelkou má v prvom rade divákovi naznačiť očakávaný príchod čohosi/kohosi na scénu ako pikantnú novinku (podobne postupuje aj Orson Welles v úvode Touch of Evil), zároveň je cesta symbolom pohybu a zmeny, ktorá otriasla Hollywoodom koncom 20. a začiatkom 30. rokov. Stavebným kameňom príbehu je konfrontácia "starého" (klasického nemého) a "nového" (pokrokového zvukového) Hollywoodu v domácom prostredí džungle, kde si musí každý vydobiť svoje miesto na výslní v žiare reflektorov. Žáner noir zastupuje prvotný záber (tak trochu po vzore Občana Kanea) na mŕtvolu hlavnej postavy v bazéne, ktorá sa následne v retrospektíve stáva počiatočným hybateľom dekonštrukcie, ktorej stredobodom je, citujem Mattyho, "ambivalentní portrét Hollywoodu". Ambiciózna mladá krv na strane jednej, "voskové figuríny" na strane druhej. Dôsledné rúcanie naivne romantických predstáv satiricky deziluzívnym bolestivým nárazom na hladinu bazéna tvrdej reality s dierami po guľkách lásky, žiarlivosti, nenávisti a populárnej medializácie je symptómom doby, ktorá sa aj v intertextuálnej rovine nebezpečne podobá tomu, čo Wilder zobrazuje. Groteskne opojená vlastnou zašlou slávou a glorifikovanou osobnosťou milovanou davmi, je Norma Desmond herečkou nie na plátne, ale vo svojom živote, kde uprostred rozkladu žije a teatrálne prehráva súboj s pretvárkou a sebaklamom. Spomedzi všetkých prvkov, odkazujúcich na éru nemého filmu a reálií výrazne zaujme práca s hercom, kde Gloria Swanson vo svojich hrôzu naháňajúcich výstupoch odráža herectvo tváre (a jemnej mimiky), resp. hornej polovice tela, ako to bolo časté v mnohých dnes už nespochybniteľných klasikách (Maria Falconetti v La Passion de Jeanne d'Arc) 20. rokov a odkazuje (nielen) na svoje vlastné nemé filmy. Naopak, z postupov, ktoré do kinematografie priniesli neskorší tvorcovia už zžitý s nástupom zvuku, je príznačná wellesovská a renoirovská hĺbka záberu a kompozícia, kde scéna, zároveň zaberajúca ruky v rukavičkách Erich von Stroheima hrajúceho na varhany, a zároveň v pozadí prichádzajúceho Williama Holdena priamo cituje scénu z Renoirovho La Grande illusion, v ktorej rovnako a po prvý raz vstupuje do deja postava nemeckého oficiera, ktorú taktiež stvárnil von Stroheim. Citácií a odkazov je tu samosebou ešte omnoho viac, od Bustera Keatona v pamätnej partii bridžu, až po záverečný zostup po schodoch. Pre väčšinu divákov napokon aj tak zostane najzásadnejším a najzaujímavejším fakt, že ani po vyše 60 rokoch nestratil Widerov nadčasový klenot nič zo svojho lesku, ani významu, ako myšlienkového, tak kinematografického. Popri všetkých problémoch, ktoré v dobe uvedenia film a jeho tvorcov postretli, sú azda tým aj dnes najočividnejším provokatívna plagátová kampaň s až okato erotickým podtónom a veľkolepými sloganmi s viacerymi možnosťami interpretácie ako "A most unusual picture" a "A Hollywood Story". Čo je len dôkazom toho, ako veľa si Billy Wilder dovolil - pretože vedel, že práve on si to ako jeden z mála dovoliť môže. Nemám čo vytknúť. 100% () (menej) (viac)

Reklama

Vodnářka 

všetky recenzie používateľa

Velmi skvělý film o filmu a filmovém průmyslu, kde se Wilder, jak už to má ve zvyku, nestydí rýpnout do svého okolí. Tentokrát dokonce do oboru, který ho živí. Napjatě sledujeme propletence vztahů slavné Normy Desmond, neúspěšného Gillise, který se docela rád nechává živit i oddaného sluhy Maxe... Příběh zraje každou minutou, čím víc informací snímek odhaluje, tím zajímavějším a promyšlenějším se děj stává. Odcházet z filmu budete každopádně nadšeni, na druhou stranu nečekejte to nejlepší z Billyho, přestože to tak často lidé tvrdí... ()

H34D 

všetky recenzie používateľa

Po všech těch ódách o nadčasovosti, které mi už lezou krkem, protože jsou minimálně dvakrát zmíněny u každého známějšího starého filmu, musím uznat, že v případě Sunset Blvd. to fráze skutečně není. Film směle spěje kupředu vhodným nepříliš únavným tempem, dynamika děje je krásně hladká a celistvá, přestože konec zůstane otevřený. V jádru je film strhující lidský příběh o zaslepené touze po slávě a nezdravé lásce k sobě, resp. své ikoně před mnoha lety, ale obal je ryze noirovský, ať už co se týče temné atmosféry, silného, cool mužského charakteru, či kriminální zápletky tradičně končící smrtí vlivem femme fatale (tohle není spoiler, díky retrospektivnímu vyprávění, je nám smrt známa hned od počátku)... Až se stydím, že na pět hvězd to jaksi "necítím". 9/10 ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Tak zdejší radost a nadšení z tohoto snímku s vámi sdílet opravdu nemohu. Film mě vskutku nijak neoslnil. Pravdou však zůstává, že před faktem, že tento film vznikl v roce 1950 se prostě musí smeknout. Moje konečné hodnocení to však jen těžko ovlivní. Hlas vypravěče byl příjemný a konec správně vyhrocený. Ovšem to všechno mezi tím, co si každý divák musel vytrpět prostě opomenout nejde. Herecky je film zvládnutý bravurně, ale tak už to u těch starých klenotů prostě bývá. Ty, které herecky zvládnuté nejsou, na ty se jednoduše zapomene. Myšlenku film nemá rozhodně silnou. Jedná se o takovou lehčí kritiku, která nám vlastně ukazuje, jaké že je Hollywood zlo. Tak se z toho všeho všichni posereme a napálíme rovnou třeba 6 hvězd.? Já tedy hodlám hodnotit tak, jak mi napovídá moje vědomí a svědomí. Více než 1* bych ze sebe nedostal ani se silným projímadlem. ()

Galéria (102)

Zaujímavosti (56)

  • Cecil B. DeMille skutečně právě točil scénu z filmu Samson a Dalila (1949) se skutečným obsazením filmu, když Norma Desmond (Gloria Swanson) navštíví studio. Je vidět, jak se herec Henry Wilcoxon blíží k Normě. Scéna, kdy DeMille filmuje, je přesvědčivá, protože je skutečná. Točily se tak vlastně dva filmy najednou. (Kulmon)
  • Příběh byl zpracován také do podoby úspěšného divadelního muzikálu s premiérou v Londýně v červenci 1993. Odehrálo se celkem 1529 představení. (Cherish)

Súvisiace novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (viac)

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

16.08.2014

4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (viac)

Reklama

Reklama