Frankenstein

Nevím, čím to, ale Frankensteina si pamatuji mnohem působivějšího... Obzvláště úvodní půlhodina je místy až nudná. Jenže s Borisem Karloffem veškerá potřeba zívat naštěstí rázem zmizí, ze scény s děvčátkem až zamrazí a finále s mlýnem neschází nic. A víte, že až dnes jsem si pořádně uvědomil, že ve filmu vlastně nehraje hudba?__P.S. To srovnání je zase nefér, já vím, ale verze, kterou natočil Kenneth Branagh, je nepřekonatelná. (11.08.2013)

Zvykli jsme si, že "západní" filmy mají jednotné vyznění, nějakou zápletkou se dostane k poučení. Tedy např. nedělej nemorální věci, protože na tebe dojde. Nevysmívej se těm, co mají menší kliku, protože se to může stát i tobě. Snaž se a makej, a tvůj sen se splní. Anebo chmurný příběh s odstrašujícím koncem. Atd., prostě většinou má film zápletku a pointu a (happy)end. Pokud narazím na většinou asijský film, kde je toto schéma popřeno, je to občas zajímavý zážitek. Zde se stalo totéž, ale zjevně kvůli stáří filmu. Scénář resignuje na stavbu knihy a morální témata v ní výborně podaná. Ukazuje, jako bývalo obvyklé, takový cirkus, estrádu (viz můj komentář ke Zloději z Baghdádu), hrbáče, zrůdy, mordy, šokézní pokusy na lidech, žoviálního barona, příliš málo charakterního doktora, lůzu... A nemá to pořádný dramatický oblouk. Z dnešního pohledu, čert vem technické provedení, je to slabé, protože málo vyhraněné do jakékoli polohy. (16.01.2015)

O mnohých filmech němé éry se nebojím prohlásit, že nezestárly, Frankenstein, byť již ozvučený, mi neohlodaný tím zubem nepřijde. Vždyť dnes působí až roztomile legračně. Kulhavý hrbáč pomocníkem posedlého vědce. S dějem nesouvisející romantická linka, která v člověku vyvolává podezření, že ve 30. letech byl milostný vztah ve filmu jakousi povinností. I ty naše jsou tím nezdravě nasáklé. Monstrum s jednoduchým vnitřním světem a mozkem vraha. Děs, kterým dnes plníme spíše snímky jako je Addamsova rodina... Neupřel bych Frankensteinovi kvality nevidět z těchto dob i snímky, které mi i bez mhouření oka daly mnohem více než zástupy těch dnešních. A co mám odsud? Stvoření mýtu o šíleném vědci, který nenávidím. Tisíckrát citované scény s mlýnem, oživením monstra a holčičkou, jeho zjev a expresionismem nasáklé kulisy a interiéry (za Metropolis či Caligarim nehezky zaostávají, špatné však nejsou). Poloněmé, polomluvené herectví. Silné **. (19.04.2010)

Včera...ne...teda... ano, včera, jsme vyslechli děj Psího srdci od Bulgakova, človíček-vypravěč ho přirovnával k Frankensteinovi. Úplně mě svrběl jazyk, možná z břitkosti onoho příběhu nebo čistě proto, že jsem magor, a že se chci pochlubit i když vlastně nemám čím. Prostě jsem chtěl říci, že jsem ten film viděl a hotovo dvacet. Pak mi došlo, že má mezera v dějinách kinematografie je větší než ozónová díra. Já Frankensteina neviděl. Totálně jsem zbělal. A jsem bílý pořád. Proč? Znáte to neúprosně čekání u doktora? Vynásobte si ho dvaceti a dostane pravou délku tohoto filmu. Ano, i 71 minut se může vléct. Čest režisérovi, který vystavěl atmosféru par excelance, ale jelikož film má člověka přivést do stavu extáze, musím se poslušně řadit k lidem, jež nadšení nejsou a ani být nemohou.P.S. Proč "hlas" Frankensteina zní jako zvuk značně nepročištěného hoboje??? (19.12.2009)

James Whale a BORIS KARLOFF sa podieľajú na takom kulte,ktorý si hádam vtedy ani neuvedomovali... Okrem týchto dvoch pánov by som rád spomenul aj Colina Clivea ako Henry Frankenstein,ktorý mal s touto postavou viac spoločné ako by čakal... Jednotka nedosahuje kvalít dvojky,ale ja som nadmieru spokojný,čo som s nimi zažil v hodine desať minút je atmosféra zlovestná,graduje k napätiu,čo sa bude diať.A diať sa budú veci... Vznikli aj neskoršie remaky a napodobeniny,ktoré zrejme originálu nesiahajú ani po päty... (01.09.2014)