Animales Humanos

Když sousedé mezi sebou nemají ploty, dřív, nebo později nějaké začnou růst v ohleduplnosti a komunikaci.. Zatímco expozice dvou i čtyřnohých postav má za úkol diváka rozpoltit v otázce sympatií, následující ticho před bouří přinese stejné napětí, jako když se Zdeněk Srstka snažil v televizi nabídnout dlouhosrstého jezevčíka Haryka. Od čepele v koleni to i kvůli explicitnímu násilí lehce šlápne na plyn naléhavosti a pak přijde čas finále, které je dílem nestandardní a dílem přihlouplé. Když si projdu celé golfové hřiště s celkem dobrým výsledkem jeden úder pod par, nehledám 19. jamku.. (12.11.2021)

Paradoxně nejhnusnější a nejnepříjemnější scénou je tu utracení psa v  útulku, což bude v Mexiku zřejmě normální praxí a rozhodně by se to neztratilo ani v kdysi kultovním "dokumentu" Tváře smrti.  Kočkování mezi (skrytě) psychopatickými majiteli nevychovaného psiska a šosáckými maloměšťáky s nosíkem proklatě vysoko, zejména matinka byla na pěst, již pak v žádném případě nedosahovalo působku výše zmíněného humusu. Předpokládaná odveta se totiž odehrává v kontrastu s explicitně natočenou popravou zvířete v umírněných mantinelech a jen v samotném závěru si protagonisté alespoň sednou na jejich okraj.  Vcelku bezradný a hloupý scénář pak přináší několik až groteskních ukázek třetího z Newtonových pohybových zákonů , kdy  akce A : naprosto zbytečný odchod z místnosti s ne zcela zpacifikovanými oběťmi "překvapivě" vyvolává reakci B : osvobození obětí a útěk.  Inu, pouze podprůměrné home invasion s rozhodně zajímavým podtextem např. o mrzké míře ochrany zvířat proti týrání v Mexiku, ale to je tak vše. K tématu pak mohu vcelku erudovaně (čtyři děti a čtyři psi v rodině) říci, že  vždy záleží zejména na výchově a ovladatelnosti, a to pochopitelně jak u psů, tak u potomků. Lidský život a zdraví musí mít vždy a za každých okolností přednost, o tom nelze vůbec diskutovat, a zejména tohle musí mít na paměti zodpovědný majitel jakéhokoliv psa, natož velkého.   Takových tzv. "bylhodných" psů, co někoho zle pokousali či nedejbože usmrtili, není zrovna málo. Ono se ale není čemu divit, když v zasedacím pořádku  chovatelů psů je to místy téměř samý debil a blbeček, který bez příručky o výchově svého psa neřekne ani "Sedni" a v televizi už neletí jen "Chcete mě" Zdeňka Srstky, ale psychologické poradny pokousaných zoofilů. (19.08.2021)

Lex Ortega mě zaujal svým poloamatérským brutálním kouskem Atroz (2015). I z toho důvodu jsem se rozhodl poohlédnout po jeho další tvorbě a určitě jsem nelitoval ani tentokrát. „Home Invasion“ coby subžánr patří mezi moje oblíbené a Mexičani mi již několikrát dokázali, že umí točit vcelku zajímavé filmy. Takže tato letošní novinka (i když měla premiéru již v samotném závěru roku 2020) byla jasnou volbou pro pochmurné odpoledne. Jak vidno v Mexiku se se psy moc nemazlí a jeho utracení moc humánní nebylo. Slabší povahy a milovníci psů to nejspíš budou rozdýchávat jen velmi těžko a já se jim ani moc nedivím. Ta scéna byla vážně jen pro otrlé.   Slabinou filmu je, že kromě této scény se dost dlouho neděje nic zajímavého. Postavy jako takové mi zrovna dvakrát sympatické nebyly, sousedské vztahy často stojí za prd všude na světě, ale já pořád tak nějak doufal, že slibovaný teror mi to čekání vynahradí. No a moc jsem se nemýlil. Čekal jsem sice větší porci brutality a pořádně vygradované finále, ale špatná podívaná to rozhodně nebyla – i když se tu na násilí tak nějak šetřilo (na můj vkus). Popravdě jsem si tu za celou dobu nenašel jedinou postavu, které bych nějak víc fandil, takže mi bylo celkem jedno, kdo to nakonec přežije. Všichni měli svůj podíl viny.   Nešlo si však nevšimnout jistých nelogických věcí ve scénáři, debilní chování postav je kapitolou samo o sobě, ale tak to už je zažitý neduh ve většině filmů. (14.11.2021)

Není nad dobrý sousedský vztahy. Svý by o tom mohli vyprávět Roy s Fabiolou jejichž vztahy se sousedy nejsou zrovna nejvřelejší. A to především kvůli psovi kterýho sousedi vlastní. Už tak chladný sousedský vztahy ale čeká další rána, když sousedovic pes pokouše dceru Roye a Fabioly.  Pes je následně utracen, sousedi se odstěhují. Konečně se zdá že by mohl být klid. Né, však na dlouho. Sousedi se vrací a nevrací se kvůli ničemu jinému než kvůli pomstě. A zde už snímek přichází s tím kvůli čemu jsem do něho šel a tím je Home Invasion.  Animales Humanos je pro mě nečekaným překvapením. Samozřejmě má film i svoje mouchy jako je nelogický chovánípostav(klasika). Největší zkrat pak předvedla matka na konci. Animales Humanos nechybí napětí, má celkem spád a na konci se dočkáme i krve. Líbilo se mi i zakončení filmu, který jsem po zkratu matky tak trochu očekával. (18.10.2021)

Klasický prepad domu a rodiny z bizarných dôvodov, ale na druhej strane takýchto sfanatizovaných ochrancov a ľudí čo uprednostňujú psov pred deťmi tu máme už húfy. No a potom už len prišlo čakanie na to, či film prinesie niečo viac. Čo sa týka krvi a nejakých brutálnych záberov, podľa mňa až tak veľa silného nepriniesol. Čo ma ale nadchlo bol záver, ten bol netradičný a prekvapivý. (21.07.2021)