Růžoví plameňáci

Hnusný a nechutný film, nedoporučuji. Geniální dílo, které zatím nikdo nepokořil. Nejbližší snahy byli u Mastnýho škrtiče, který však svému zavrženíhodnému staršímu bratrovi nesahá ani po řitní otvor. A není to tak upřímné jako tohle mistrdílo. Tohle se stane, když se vyspíte ze 60. let po dlouhém hipízáckém období. Skvělá satira na mezi-třídní vztahy. Kritika médií. Moderní performence artisti by chtěli být Johnem Watersem, ale nemají na to. Oslava perverzity nejhlubšího zrna a boj proti "pseudo-úchylnému" kretenismu. A kdy přijde vajíčkář? Až ti roztrhnu hada, jak hada. (08.11.2020)

Kompromisní tři - některé ujeté scény si zaslouží plný počet (sex s využitím slepic, olizování nábytku, šokantní závěr), stejně tak look bohyně Divine, matka v přihrádce a s ní spjaté dialogy o vajíčkách, na druhou stranu je kadence zvrhlostí poměrně řídká, je zde plno vaty, film absolutně nemá rytmus a scény jsou zbytečně natahované - to velmi kazí zážitek z podívané, divák má až tendenci přetáčet a přeskakovat a občas se v něm probouzí pocit znudění. Strašlivé výkony zúčastněných mě naopak dost bavili a beru je spíše jako příspěvek k výjimečnosti snímku. Závěrečná pomsta a soud jsou dramaticky zvládnuty poměrně dobře a film tak dostává pevnou a uzavřenou strukturu. (08.04.2012)

"OHH!!! MY GOD!!!!" Stále hledám ve vodách ujetých filmů a exploiterů a když už si myslím, že vše "důležité a kultovní" jsem viděl, dostanu úplnou náhodou pecku mezi oči a musím přehodnotit celé vnímání a osobní přehled o "pokleslých filmech, úchylárnách a exploitačních zvrácenostech obecně". PING FLAMINGOS je tak neuvěřitelně nechutný film, že naprosto nepřipraven jsem koukal chvílemi jak vyvoraná myš a nechtěl věřit vlastním očím!!! Tohle se mi nestává téměř vůbec, ale tady se mi opravdu skutečně žaludek u dvou scén těžce obrátil!!! NECHUTNOST a na svůj rok super-nadčasový ujetý komediální majstrštyk, který i po 40 letech dává s přehledem na prdel všem TROMA filmům, i když je až neuvěřitelně zajímavé, v jak podobném duchu a stylu natočení se nese ... TOHLE JE KULT, hraničící s pornografií a je opravdu nutné se na něj dívat s nadhledem, jinak se z toho skutečně poserete a poblijete ... "BRAVO, BRAVO, BRAVO ... John, THIS IS FILM!!" ... ;-) (20.08.2010)

Zda je to opravdu lepší než Šepoty a výkřiky, jak tvrdil divák v jednom z rozhovorů na konci filmu, posoudit nedokážu, ale zato můžu říct, že u sledování obou těchto svébytných „uměleckých“ děl jsem trpěl podobně. Poměr scén, které si chci pamatovat (vtipné hlášky typu: „Zdá se, že existují dva typy lidí...“), a těch, které si pamatovat nechci, je dost nevyrovnaný. Nic proti přehlídce oplzlostí, ono po pár minutách začne veškeré dění v kontextu snímku působit normálně, ale bohužel mi to celé nepřišlo vůbec tak zábavné, jak jsem si myslel, že bude. Zápletka je opravdu nicotná a některé scény jsou zkrátka absolutně bezobsažné a příliš dlouhé na to, aby bavily. S ranou tvorbou Johna Waterse se asi příliš přátelit nebudu. (01.11.2018)

První půlhodina s „takovou normální rodinkou“ a většinou dění kolem výstředné Divine, její matinky v dětské postýlce milující vajíčka, konkurenční pyšné „zaměstnávatelky“ s červenými vlasy nebo poslíčka vajíčkáře mě svou svérázností a vtipem většinou hodně bavila, tedy až na tu nechutnou sexuální scénou se slepicí. Brzy po ní už začalo přibývat čím dál víc nechutností a také humor buď ubýval nebo se až příliš opakoval v těch samých nápadech, takže si už nedokázal udržet zpočátku nasazenou poutavost. Ač se pořád našly povedenější scény (autenticky hroutící se hořící karavan nebo originální „vzpoura“ nábytku) i velmi pozvolna rozehrávané dějové zvraty a taky se mi hodně líbil soundtrack plný retro swingových hitů, postupně pak ten film v mých očích dost klesal. Plně ho s rozhodnutím o 3. hvězdičce zachránilo až vyústění před médiemi, kde John Waters s hlavními postavami plně odhalil, oč mu šlo a sice že po celou dobu směřoval k ukázce hodně zvrácené vize anarchie, v propojení na společenskou atmosférou po potlačení kultu hippies a protestů 60. let. Vyústění, rozehrané přitom se zachováním onoho svérázného stylu, mě slušně dostalo a některé z postav dokážou přes pachuť z vybraných scén zůstat nezapomenutelné i v tom pozitivním slova smyslu... ale ač rozumím kultovosti tohoto filmu, mám raději z undergroundových komedií ty, které dokážou být podobně svérázné i přinášet rovněž nečekané sdělení, ale daří se jim to beze spádu k samoúčelným nechutnostem. Tohle už zacházelo nejednou za hranici vkusu a právě z toho důvodu bych se podruhé na Růžové plameňáky nepodíval. [55%] (30.04.2024)