Réžia:
Otakar VávraScenár:
Jiří ŠotolaKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Božidara Turzonovová, Jiří Bartoška, Consuela Morávková, Jiří Pleskot, Jana Smrčková, Jiří Adamíra, Jana Dolanská, Světlana Nálepková, Ilona Vaňková (viac)Obsahy(1)
Příběh lásky a cti se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (27)
Opat vyborny film v podani skveleho rezisera Vavru, ktory uz Kladivom na Carodejnice dokazal, ze je Pan reziser. A nebojim sa povedat, ze Vavra je tunajsim Wellesom. Ako bol vplyv Orsona Wellesa /Obcan kane/ obrovsky na vyvoj svetovej kinematografie, tak rovnako obrovsky bol vplyv Vavru na vyvoj tunajsej kinematografie. Scenar je vyborny, k tomu skusena rezia /uz spominany Vavra/ a herecke vykony na velmi kvalitnej urovni. 82 % ()
Podle mě jde o právě ten druh velké historické romantiky, o který se tak trapně pokouší některé hollywoodské taškařice s potápějícím se titánským kolosem v čele. Vávru se nebojím označit za českého Spielberga, co se týče schopnosti vytvořit životný obraz jiné doby. Na ulici to žije, scény jsou komponovány reálně, jako by zaznamenávaly denní realitu. Asi nejlepší role Jiřího Bartošky. ()
Zakázaná láska v 19. století! Samo téma ve mně probouzí téměř nekritické zaujetí filmem. Zde bylo umocněno ještě volbou představitelky hlavní role. Jako Karolina mi vysloveně sedla. (Úsměv vyvolávající scéna ve filmu byla, když Neruda lákal Světlou na útěk do Vídně a ona na to reagovala: A já bych ti musela vařit? Prát a uklízet?:-) Jediné, co mi kazilo dojem z filmu, byly "výkladové vsuvky". Na začátku je sice řečeno, že tento příběh není z učebnice literatury, ale právě díky (podle mě) zbytečným vstupům vědoucího vypravěče z 20. století, získává film takový nepříjemný, dodatečně vzdělávací ráz. ()
Dokonalé ztvárnění, výborní herci i samotný fakt, že Otakar Vávra je filmový dějepisec české historie, zaslouží respekt v podobě 4 hvězdiček. Těžký a komplikovaný vztah Karolíny Světlé a Jana Nerudy, v kontrastu se 100% povrchní, pokryteckou, pomlouvačnou, závistivou a nepřející měšťáckou společností. Různé pohledy na pojem vlastenectví a formu literatury. Způsob života, který lpí pouze na veřejné pověsti, a naopak rozhodný a nic nepředstírající Jan Neruda. Snímek, který zřejmě není na časté sledování, každopádně uznání je potřeba. ()
Vávra se pustil do tématu, na kterém by si řada tvůrců vylámala zuby. Milostné vzplanutí celebrit literárního světa 19.století na pozadí Národního obrození a pletichaření tehdejší české politické reprezentace. Neruda a Světlá, Cit a Rozum, Láska a Čest. Svoboda a tradice. Divoký nástup moderní doby v kontrastu se starým nazíráním věcí, měšťácká společnost se svou "samočistící" schopností zlikvidovat všechno "zlo" v okolí. Za banálním příběhem se v tomto případě skrývá mnohé, jen to chtít vidět...80% ()
Galéria (3)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Reklama