Reklama

Reklama

Jan Hus

  • USA Jan Hus
Rozhovor
Československo, 1954, 115 min

Réžia:

Otakar Vávra

Predloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrajú:

Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Veľkorysý filmový projekt, nakrútený podľa diela Aloisa Jiráska, zachytáva obdobie od mája 1412 do júla 1415. Na počiatku stojí odpor proti predaju odpustkov a kázne Jana Husa, ktorým v pražskej Betlehemskej kaplnke načúvajú stovky ľudí. Po vyhlásení pápežského interdiktu nad Prahou odchádza Jan Hus na vidiek, kde pokračuje v šírení svojho učenia medzi prostým ľudom. Na jeseň roku 1414 sa Jan Hus vydáva v sprievode českých pánov do Kostnice, aby tam pred cirkevným koncilom obhájil svoje učenie. Cirkevní predstavitelia však kategoricky žiadajú, aby Hus odvolal, to, čomu učil, a keď tak odmietne urobiť, odsúdia ho ako kacíra na smrť upálením. Film režiséra Otakára Vávru je prvou časť voľnej tzv. husitskej trilógie, ktorú okrem neho tvoria ešte filmy Jan Žižka a Proti všem. (STV)

(viac)

Videá (2)

Rozhovor

Recenzie (275)

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Jan Hus je v podstatě tak trošku ztělesněním mě samotného, takže si mě snímek tématem určitě získal. Taková středověká konverzačka o tom, jakou cenu je člověk ochotný zaplatit za to, co považuje za pravdivé a správné. Zároveň zřejmě jeden z prvních historicky zaznamenaných velkých a významných bojů člověka proti zkorumpovanému systému, a to rovnou proti tomu nejvlivnějšímu své doby - proti církvi. Věčná škoda, že se takových odvážlivců nenašlo v naší historii více. Vždy na mistra 6.7. rád zavzpomínám při každoročním dni volna. Moc se mi líbily kostýmy i solidně přichystané kulisy a prostředí (na dobu vzniku filmu). Trošku problém jsem měl s hereckým projevem, kdy jsem měl pocit, že se herci chovají jako lidé z doby vzniku filmu (50. let), nikoli jako lidé z počátku 15. století. Samozřejmě se můžeme jen dohadovat, jak se chovali a jaké hodnoty lidé vyznávali ve středověku, neboť existují jen zevrubné záznamy, jejichž autenticitu již nikdo nikdy zaručeně nepotvrdí, nicméně jsem měl prostě pocit, že se v zúčastněných příliš otiskla povaha lidí a doby vzniku filmu namísto simulace středověkého života, ale to je obecně problém snad všech historických filmů. Každopádně se mi snímek docela zamlouval a ani dlouhá stopáž mi zásadně nepřekážela. Navíc jsem si rád doplnil ve vzdělání určité souvislosti spojené s tématem filmu a vedlejšími postavami - tedy pokud Vávra a Jirásek nekecali. Jinak je s podivem a politování hodné, že ani více než 600 let po Husovi, se situace ve světě dramaticky nezměnila. Lepší 3 kousky. ()

Vojcl 

všetky recenzie používateľa

Není snad už třeba opakovat, že je tento film historicky nepřesný a podává zkreslený pohled na celou husitskou revoluci. To je samozřejmě největší zápor. Avšak po stránce řemeslné se jedná o na české poměry nevídaně výpravný historický epos, jaký už dneska asi nikdy nikdo nenatočí. Velkolepá podívaná s brilantní kamerou a stejně kvalitními hereckými výkony. Ať už si o Vávrovi myslíme cokoli, filmy natáčet uměl jako málokdo. ()

Reklama

Terva 

všetky recenzie používateľa

Československý státní film uvádí první část husitské revoluční trilogie podle námětu Aloise Jiráska. CITÁT . Biskup a nebo sám Papež, pokud žijou v hříchu, nejsou z milosti Boží.... Na rozhraní XIV a XV století bylo České království jedním z nejmocnějších Evropských států. Bohatství církve, vysoké šlechty a Německých kupců rostlo z potu a krve poddaného lidu, který stále víc upadá do bídy. Kázání mistra Jana Husa je mrazivé i po tolika letech ( 600 let ) a hrůzou mi stávají vlasy na hlavě. když se pořádně zaposlouchám. Jak moc má pravdu i v naší době. Chceš - li něco, musíš zaplatit...zaplať, zaplať, zaplať... Když tenkrát měli jen třeba sekeru, co jim měli za neplacení vzít ? Sekyru, přece. Dnes vám seberou elektroniku nebo nábytek. Kázání mistra Jana Husa zatím jen mlčenlivě přihlíží Jan Žižka z Trocnova, ale už začíná hlodat jeho srdce. Stačí jen impuls, aby revoluci podpořil...ono veřejně kárat kněze a jejich " odpustky " to je velké novátorství. ....blázen ( Ladislav Pešek ) je jediný, kdo tu má rozum..... Drsný snímek z dobovou Prahou roku 1412. Na Jana Husa byla vyhlášena nejtěžší kladba z úst církve. Jak to vše dopadlo, ví snad každý Čech ( neodvolám ). Ale z popela povstal nový vůdce, aby dokonal to, co Jan Hus začal....Jan Žižka. Ve filmu si zahrál Josef Kemr a nejlepší byl ve scéně, kdy je převléknut za Antichrista a v pravé ruce drží klíč od Českého království. Ve filmu mimo jiné hrají : Jan Hus a Jan Žižka - Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny, Český král Václav IV. - Karel Höger Laureát státní ceny, Farář Jan, řečený Peklo - Vladimír Řepa. Hudbu dělal Jiří Srnka. .....a braňme pravdu až do smrti, tak přísaháme !!!! ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mála českých velkofilmů s působivou výpravou a dobrými hereckými výkony. Sice byl komunisty ideologicky zneužit (jsou zde patrné protiněmecké a protikapitalistické tendence), ale připadá mi to od nich jako házení bumerangem, když Jan Hus (skvělý Zdeněk Štěpánek) tvrdí, že se nemá poslouchot špatná vrchnost. Snad jedině mě trochu mrzí, že je zcela opomenut Jeroným Pražský, který byl pro stejnou věc upálen na tom samém koncilu. Jan Hus chtěl návrat katolické církve k původnímu učení Ježíšově, kde rozhodně nebylo nic o hromadění majetku a moci. Ale tento odklon začal už po Ježíšově smrti a to samotným svatým Petrem, který zavedl celibát, aby kněží neměli potomky a mohl se kumulovat majetek. Šlo pouze o majetek a to pod jednou záminkou, že nechtěli připustit, že měl Ježíš kromě božské podstaty, také podstatu lidskou, víceméně to, že by Marie nebyla panna. A tak začalo hromadění majetku, touha po penězích a moci, což je něco, co odporuje učení Ježíšově a zákonům božím. Proto nikdy nemůže dojít k svateřečení Jana Husa, neboť by to bylo přiznání, že celou dobu lidem lhali. Vůbec jejich demagogie, aby jsi se smířil s chudobou a poslouchal, protože po smrti se dostaneš do království nebeského, je jen další šikovnou formulkou k hromadění bohatství. Skvělé jsou výkony představitelů katolické církve, kteří každého možného protivníka raději označili za kacíře a usmrtili ho, aby dál vyvolávali strach a ovečky je dál slepě poslouchali. Zejména: kardinál Pierre d'Ailli (Bedřich Karen), úlisný papežský legát (František Smolík), pokrytecký Štěpán Páleč (Otomar Krejča), který byl v uzavřeném kolektivu větší křikloun, ale na veřejnosti pokrytec, farář Jan, řečený Peklo (skvělý Vladimír Řepa) a papežský komisař Tiem (František Kreuzmann). Další zajímavé postavy: ustrašený král Václav IV. (Karel Höger), pražský purkmistr (Vladimír Leraus) a jeho úskočný synek (Rudolf Hrušínský), pražský konšel Štumpfnagel (Bohuš Záhorský) a císař Zikmund Lucemburský (skvělý Jan Pivec). Zkrátka je to velmi kvalitní film o zneužitelnosti moci ať duchovní, nebo světské, ke kterému ji pomáhá strach a kruté tresty a nevědomost tupých ovcí. Je to velmi vlastenecký film, také to bylo naposledy, kdy se Češi dokázali bránit, pak už je to vždy rychle přešlo. Jsou zde velmi zajímavé a stále aktuální myšlenky o špatnosti systému fungování společnosti, která je založená na moci a penězích. Otázkou pouze je, kdo se přidal k Janu Husovi z přesvědčení a touze po změně a kdo z vypočítavosti a touze po majetku. ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Tak konečně došlo i na mě a já roztočil tuto legendární Vávrovu trilogii. A musím se přiznat, že na datum vzniku se opravdu jedná o obrovský filmařský zážitek. Škoda, že v některých scénách je cejtit ten zatracenej socialismus (až komunismus), ale bez toho by to v té době asi ani nešlo. Celkově vzato je Jan Hus přecizní historický velkofilm, který se tenkrát na rozdíl od dneška nebáli natočit. A hlavně ho natočit uměli. Kulisy, herecké výkony, masové scény, scénář...nic moc složitého (co také vymejšlet) a přesto to skvěle funguje. Film mi v podstatě neřekl nic moc víc, než mi řekla škola, ale Otakar Vávra to dokázal natočit tak poutavě, že se právem může označovat za otce historického velkofilmu v Československu. ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (17)

  • Natáčelo se celkem 93 dní (62 dnů v ateliérech, 31 v exteriérech). Souběžně se natáčel i materiál pro druhý díl trilogie . (Mackin)
  • V roce 1955 nebyl na zákrok Vatikánu film Jan Hus uveden v soutěži na XVI. MFF Benátky. (lausik)
  • Kozí Hrádek byl namalován v perspektivně zmenšeném měřítku na velikou tabuli skla. Postavení hradu by vyžadovalo z hlediska techniky staveb filmových dekorací pracnou stavbu. (M.B)

Súvisiace novinky

Bathory – velkofilm po Československu

Bathory – velkofilm po Československu

25.02.2007

Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (viac)

Reklama

Reklama