Jan Hus

Tři hvězdičky jsou za úžasnou výpravu a velmi vysokou koncentraci tehdejších hereckých hvězd. A možná i za zachování několika málo historických reálií. Jinak (ve zkratce) - s. Hus je hodný, s. Želivský je hodný, proletariát je hodný. Ba i s. Žižka je hodný. Konšelé jsou zlí, církev je zlá, Zikmund je zlý. Václav není zlý, jen poněkud omezený (to je zrovna historická pravda). Na filmu je pěkný ten otevřený konec. Člověka hned napadne, jak to asi s těmi hrdiny dopadne v dalším dílu. :-)))))))) update 2021. Přidávám na 4. Jako ano, je tam cítit duch doby natočení a Husa to někam tlačí, na druhé straně, bylo by to opravdu dnes lepší? Na to už nikdo neodpoví, protože film těchhle rozměrů a s takovými herci už tu nikdo nenatočí... A o Husa s Geislerovou a Liškou a Donutilem v lacinych ČT kulisách opravdu nestojím. (05.07.2007)

Lord of the Rings 50. rokov - presne to je Vavrova husitska trilogia. Klasicke Vavrovske filmy su o tomto : ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky genialne, dokonale diela. No a Jan Hus nie je vynimka : toho ideologickeho prorezimneho balastu je tuna fakt hodne a marxisticko -leninska historiografia, ktora vyhovovala vladnucim sudruhom z KSC je na filme hodne poznat : rodiace sa husitske hnutie je postavene do pozicii, kam nepatri a ktore mu neprinalezia. Zdenek Stepanek ako Jan Hus je maximalne uveritelny a slape naplno, kulisy, dialogy su vycibrene. 86 % (07.07.2015)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. (03.03.2021)

Tak nám upálili Mistra Jana ... REVOLUCIONÁŘE. Nevadí mi obraz kazatele, modelovaný dobovýma očima a dobovou ideologií. Proč by měl ? Kolikrát už jsme vzali osudy historických či bájných postav do svých rukou a uzpůsobili je k obrazu svému ? Kupříkladu takový král Artuš nebo Robin Hood o tom - potažmo o nás - vědí své. A byl snad středověk skvělým místem pro život ... pokud jste nepatřili k privilegovaným vrstvám ? A čistě mezi námi: S ohledem na dobové zvyklosti nemuseli mít na růžích ustláno ani ti, kdož si tehdy žili na výsluní. Víte ... historie se opakuje - svým způsobem ... honba za mocí a za mamonem je věčná jako lidstvo samo - a tak si dál hrajeme na bohy či alespoň na jejich příbuzné a známé, ti movitější z nás rádi leckoho a leccos uplácejí nebo jsou upláceni nějakou formu odpustků ... a vědomě i nevědomě přičinlivě prohlubujeme příkopy mezi těmi z nás, kdož jsou za vodou - a množinou všech ostatních, kteří se brodí špinavou dravou řekou či jsou unášeni jejím mocným proudem. Jen forma je uhlazenější - umně změkčovaná záchytným sociálním systémem a překrývaná jak reálnými, tak i fiktivními zástupnými problémy ... všech myslitelných menšin, zejména těch, které se umí nejhlasitěji ozvat. Netuším, co nastane, až svou nadbytečnou pílí či naopak přirozenou leností a svými prý pokrokovými ústupky dostatečně rozebereme, rozvrátíme a zavrhneme náš dosavadní způsob života, protože vždycky platilo a platí, že všeho je pouze do času ... v každém případě doufám, že už to nebude moje starost. (08.07.2020)