Základný inštinkt

Viz flanker.27. Verhoeven je úchylník a údajně se po skončení natáčení musel on i Douglas léčit na přemíru chutě k sexu...to jim nezávidím, já po skončení filmu nemusel do léčení. Přehození nohy Sharon Stone mě nechalo slušně řečeno hodně vlažným, jinak byl tenhle thriller ukázkově natočený. Krev, sex...to jsou celé Verhoevenovy filmy. Ačkoli se mi hnusí už z principu, nemůžu filmu vytknout jedinou režijní chybu, což neplatí pro chování postav (přesně jak píše flanker.27). (20.04.2006)

Jasná návaznost na Hitchcockův pohled na ženu jakožto filmovou postavu a zároveň přejmutí některých předpokladů filmu-noir -po vzoru patriarchální kinematografie je zde hlavní ženská postava zdrojem vizuální rozkoše - podívanou (v erotických scénách oslavujících ženské tělo a ještě explicitněji ve slavné scéně výslechu) - a zároveň i zdrojem úzkosti (potenciální vražedkyně), a to jak pro hlavního hrdinu, tak i pro diváka (mužského samozřejmě). Zároveň je ale hlavní postava, která drží všechny trumfy v diegetickém světě, hlavním hybatelem děje a s mužskými postavami si hraje, jak se jí zachce (v tomto případě potěšení pro feministické publikum). __ Verhoven je znám svou posedlostí vizualizace nahého ženského těla, v tomto filmu ale zároveň zobrazuje ženské tělo jako nejúčinější manipulační nástroj vůči mužům. Mysl Douglasova detektiva je zatemněna a jeho jednání popohání chtíč a pudy - jeho touha se stala jeho největším nepřítelem a spisovatelka Sharon Stoneové využívá svou funkci podívané a objektu touhy ve svůj prospěch. ___Základní instinkt je z genderového hlediska více než zajímavým počinem, jako detektivka s prvky noiru funguje skvěle a na poli erotického thrilleru ční vysoko nad samoúčelnými filmy díky své hutné atmosféře, odvážným scénám a jejich logickému zasazení v ději. 85% (22.01.2010)

Paul Verhoeven stojí za řadou kultovních záležitostí (Robocop, Total Recall, Hvězdná pěchota), spousty diváků má ovšem největší místo v srdci pro jeho Základní instinkt. A to nejen díky Sharon Stone, ale i díky výtečné práci s atmosférou, která výjimečně pracuje s očekáváními, skvělému vizuálu kameramana Jan de Bonta, ikonické ústřední melodii od Jerryho Goldsmithe, která zní v hlavě ještě dlouho po konci filmu a především díky které detektivní zápletce, která si s pravidly detektivek hraje tak trochu po svém. Stejně jako samotná Sharon Stone v tomto filmu je tak Základní instinkt nevyzpytatelný. Sharon Stone se díky Základnímu instinktu stala jednou z nejikoničtějších femme fattale v historii kinematografie, po Total Recall navíc definitivně mohla předvést, že se pod povrchem krásné ženy skrývá i schopná herečka, která v jedné roli dokáže vystřídat více poloh. Známý provokatér Paul Verhoeven se bez částečných provokací neobešel ani zde. Jako obvykle v roce 1992 nový Verhoevenův film způsobil pozdvižení, protože se Verhoeven opět nedržel zkrátka. Především co se týče sexuálních scén. Verhoeven přitom natočil thriller, který dokáže snadno evokovat třeba thrillery od Alfreda Hitchcocka, jde o ukázkový neo-noir, který dokáže krom ústřední zápletky rozvíjet nějaké osobní drama, skutečně šponovat atmosféru i přes fakt, že se vše zdá být předem očividné a především proti sobě stojí Michael Douglas a Sharon Stone s vynikající chemií. A díky tomu mohli mít všechny ty erotické pasáže takovou jiskru, jako by divák skutečně sledoval pár milujících se veverek. Ocenit se musí především scénář Joea Eszerhase, který skutečně přišel se zápletkou, která se z diváckého pohledu ráda objasňuje, klíčem je poté to, že Verhoeven by se nejspíš jen tak nechopil filmu, který by neměl nádech satiry. Ta možná v Základním instinktu není tak očividná jako u Robocopa či Hvězdné brány, je ovšem velmi snadné si pár lehkých náznaků všimnout. Především to ovšem skutečně funguje jako thriller, kde napětí skvěle funguje i v samotné závěrečné scéně, která opět ukázkově pracuje s očekáváními. Verhoeven těch kultovních filmů natočit skutečně dost, Základní instinkt je ovšem v jeho kariéře i dost možná nejvýraznější. Motivy sexu a smrti, bravurně budovaná atmosféra a jedna z nejbrilantnějších femme fatale v dějinách filmů, kdy tento film Sharon Stone definitivně nakopl kariéru naprostým právem. Ten parádní soundtrack Jerryho Goldsmithe je pak už jen třešničkou na dortu..... (23.03.2022)

V základním instinktu ukazuje Paul Verhoeven vše, je pro něj tak charakteristické. Jeho krédo, aby vše vypadalo ve filmu jako ve skutečnosti, se snaží dodržet a zobrazuje jak sexuální scény, tak i brutální akce, ve kterých cíleně dosahuje v divákovi znechucení. Navíc ještě perfektně graduje akci s hudbou (ostatně jako v každém jeho filmu) a buduje tak nezapomenutelnou atmosféru, plnou napětí. Hlavně se mi líbila nevypočítatelnost děje, kdy divák opravdu neví (resp. ví, ale film si s ním od začátku hraje a neustále své závěry měnit - stejně jako si se všemi pohrává Cathrine) jak bude pokračovat další minuta... Verhoevenův styl se mi líbí, rád se nechám strnout jeho režií, která dovolí všemu vyjít na povrch (ať už to zní sebevíc béčkově). Základní instinkt je prostě výborný film, který Vás dokáže až do konce upoutat a napnout a zároveń i překvapit... (25.02.2008)

Úplně živě vidím spisovatelku Agathu Christie, jak sedí ve svém koženém křesílku a se zaťatýma pěstma sleduje Basic Instinct. Plným právem se bojí toho, aby ji nyní nepovažovali za ženu, vymýšlející si své knihy na základě pravdivých událostí. Vlastně by se měl bát každy spisovatel. Vždyť tenhle film, plný sexu, chtíče atd. ukazuje to, co nikdo nechce vidět (ba jo, kaťata Sharon Stone určitě ano). Tenhle film není pro mě jen ukázkou perfektně zvládnutých hereckých výkonů, pro mě je především vzorem při vyprávění na téma: "Perfektně zvládnutá atmosféra byla...". Takové jiskření je neuvěřitelné a Sharon zahrála svou zvrácenou Catherin jedním vrzem a předčila v mém jasnozřivém voku i Douglase... A to je co říct (31.10.2008)