Paríž, 13. obvod

O české spisovatelce Petře Soukupové se říká, že vzhledem k povaze jejích románů, kterými jsou výlučně vztahová dramata, nezanechávají její díla na čtenáři žádnou hlubší stopu - příběh po čtenáři prostě jenom tak steče, aniž tento by si o pár měsíců později pamatoval, čeho se vlastně týkal. Neznám filmografii Jacquese Audiarda, ale Paříž, 13. obvod po mně prostě jenom tak stekl. Mihlo se v něm několik postav, o nichž víme jen o něco málo víc než to, jakou roli mají k ústředním postavám. Nic zásadnějšího z toho neplyne, kdybych ho neviděla, nic se nezmění. Navíc i nedlouhá 105minutová stopáž s mým ADHD v kině solidně zacvičila. Kdybych neznala věk režiséra, mám to za zajímavý studentský film. V sedmdesáti už by ale mohl mít i trochu vyšší ambice. Ještě se rozmyslím, zda hodnotím na 3, nebo na 2 hvězdy. (20.04.2022)

Film občas až na hranici porna, ale to by vôbec nevadilo, ak by príbeh gradoval, hoci aj cez ten všadeprítomný sex, a k niečomu zaujímavému dospel. Nedospel a pritom tam boli zaujímavé postavy alebo prostredie škaredej parížskej petržalky. Škoda aj toho čiernobieleho vizuálu, farebné telá mohli byť krajšie, aj ten šedý byt po babičke by bol menej šedý. (29.03.2024)

„Průzkum ukázal, že největší strach mají lidé z mluvení na veřejnosti. Na druhém místě... je smrt. Dochází vám to? Na pohřbu by většina z nás raději byla v rakvi.” - Nádherný černobílý film o neutěšeném stavu našich duší. Když k tomu přičtu ten vymazlený soundtrack, jsem nadmíru spokojená. (90%) (21.08.2022)

Od filmu jsem čekala více hloubky. Byl to takový lehký rychlý vhled do života pár singlistů, ale hodně klouzající po povrchu. Z protagonistů si u mě našla sympatie pouze právnička Nora, u které se projevil trochu nějaký hlubší dosah. Jinak takový přelet, který jak začal tak skončil. Nezanechalo to ve mě žádnou stopu, zamyšlení. Líbilo se mi černobílé provedení, ale ve srovnání s včera shlédnutém Přebíhání  vyhrává druhý film i po vizuální stránce. (19.11.2021)

Minutá příležitost hned v několika směrech. Les Olympiades usilují o to podat výpověď o současné generaci třicátníků, kteří v životě nemají nic jisté: pracovně, sociálně, ani osobně. Sociální aspekt je zvýrazněný jednak situováním do té části Paříže, kam turista nezavítá, jednak dialogy, které vlastně podtrhávají totéž, co vidíme. Dobrý scénář sociálního filmu se pozná po tom, že problémy skrze dialogy neartikuluje přímo, což tady tak úplně neplatí. Ale nechť, pro snímek tahle rovina není až tak podstatná. Co se týče výpovědi o vztazích a soukromém životě "čerstvě dospělých", jde o lépe zacílenou sondu. Paříž, 13. obvod je v tomto směru poměrně přesným portrétem lidí, kteří nevědí, co přesně chtějí, tápou a hledají. Sex je poměrně neoddiskutovatenou součástí tohohle zápasu, takže dává smysl, že je ho spousta i na plátně. Co ale naprosto marginalizuje snahu tvůrců je romantický a dosti nesmyslný happy end, jemuž nic v předcházejícím ději nenahrává. (22.11.2021)