Hamlet

Na Branaghova Hamleta jsem se těšila od té doby, co se dostal do televize a tehdejší reklamy nás bombardovaly informací, že již brzy bude k vidění na HBO. Bohužel bylo HBO tehdy jen sladkým snem pro horních x tisíc a já si musela počkat. Zpětně si nejsem jistá, jak bych na to reagovala tehdy, dnes ale nicméně nemám pocit, že by se to čekání vyplatilo. Branaghova verze není bez nápadu, all star team recituje slavné verše seč jim síly stačí, ale celé je to jen experimentální atrapa, které chybí hloubka. (27.02.2020)

Zasadit Hamleta do 19. století? No, není to úplně ideální, ale pořád lepší volba, než současnost... :-) Můj názor na tento film je velice smíšený, protože první půlka filmu vypadá docela slibně - krásná výprava, výborné herecké výkony, sice trošku teatrální, ale je to koneckonců divadelní hra, že? Jenomže od doby, co je Hamlet vyslán do Anglie a Ofélie se zblázní, úroveň snímku výrazně klesá a některé scény hraničí až z parodií (příkladem za všechny budiž celý závěrečný souboj a především kuriózní způsob zavraždění Claudia). Nevím, jestli bylo režisérovým záměrem zabrousit do komedie (po dobu své kariéry s ní měl mnohokrát co dočinění), ale počítám, že spíš ne. :P Sečteno, podtrženo, by Hamlet jako celek utržil nejspíš 2*, nicméně za strhující výkon (dnes už Sira) Kennetha Branagha musím nekompromisně jednu hvězdičku přidat... (10.08.2012)

Tedy... Branagha jako režiséra prakticky neznám (že natočil Thora mi ušlo) a tak toto byl můj první jeho herecko-režisérský počin. A musím říct že úžasné. Jsem naprosto šokovaný a vyhozený z míry, opravdu. Jakmile film začal, nestrpěl jsem nikoho ve stejném pokoji ani dýchat, aby mi neušlo byť slovíčko toho dokonale natočeného a perfektně zahraného snímku. Nevím, jako moc se to shoduje se Shakespearem, ale zamiloval jsem se. (16.01.2012)

Pojmem "mistrovské dílo" šetřím, ale tady ho zkrátka použít musím. Kenneth Branagh udělal z Shakespearovy hry, která mi vždycky připadala až nechutně rozvláčná, naprosto strhující podívanou. Čtyři hodiny sice jako voda neutekly, ale za to jsem byl rád - byly to totiž úchvatně zrežírované a zahrané čtyři hodiny. Ta herecká sestava, ta lehkost a přirozenost, s jakou všichni pronášeli původní text aniž by působili jakkoliv nepatřičně! Obdivuhodné. A vyzdvihnout si samozřejmě zaslouží i hudba Patricka Doyla. Prosím, filmoví distributoři, vydejte už konečně i ty zbylé Branaghovy Shakespeary! (15.11.2012)

Z většiny herců, když se pokoušejí o Shakespeara, mám pocit snad až strachu a úpěnlivé snahy rozehrát co největší a nejdůstojnější drama. Napadají mě tři, kterých se to netýká. Anthony Hopkins v Titovi, Orson Welles v Othellovi a Macbethovi a právě Branaghn. Úspěch tkví v tom, že se jim daří vyvolat pocit, že si roli užívají, že každé slovo je pro ně zábavné a samozřejmé. Branaghnův Hamlet to navíc násobí tím, jak jde o obrovskou shakespearovskou fetiš, kde čtyři hodiny plynou ta cizokrajná a přitom anglická slova v tak nekonečném toku, jako by nám tvůrci vzkazovali: "Chcete Shakespeara? Tak my vám ho dáme tolik, že následující měsíc při zaslechnutí slova divadlo chytíte závrať." Celý ten film by mě mohl strašně iritovat, ale já jsem byl naopak docela pobaven tím, jak extrémně shakespearovské všechno je, a to daleko za hranou snesitelnosti. Taky platí, že zatímco jindy nemám rád srovnávání s předlohou (resp. rád si ho přečtu, ale odmítám z toho vyvozovat hodnocení), u Hamleta, jako u mnoho dalších Shakespearů, je zajímavé právě to, že jde o adaptaci. Jako film je to vlastně neplnohodnotné - zajímavé to je až v porovnání s originálem a hlavně zvyklostmi ho adaptovat. (15.09.2013)