Paralelné matky

Děj mi přišel lehce předvídatelný (i pro člověka jako já, který si o filmu předem nic nezjišťoval) a ta dějová linka s otevřením masového hrobu mi tam přišla naroubovaná poněkud neorganicky (celkově mi tam asi ta postava forenzního antropologa trochu překážela, tohle je prostě film o silných ženách a ženských věcech, jak je u Almodóvara dobrým zvykem, a chlapi tam prostě hrají druhé housle, proč je tedy nevynechat úplně, ptám se; btw. Penélope Cruz v triku s nápisem "We should all be feminist" mě pobavila). Celkově mě až překvapilo, jak mi to vlastně sedlo (asi jsem měl vůči tomu trochu předsudky kvůli tomu, že je zde film v modré barvě, ale zbytečně) - obsazení je velmi dobré, stejně tak herecké výkony (Penélope Cruz zde na kraji padesátky vypadá stále velmi dobře, byť to filmové těhotenství už jsem měl docela problém jí věřit - ostatně hraje věkově mladší postavu, které je "skoro 40", jak v jedné scéně pronese), hodně se mi líbil soundtrack - Iglesiasova hudba zde krásně podkresluje většinu scén a dokonale podtrhuje jejich atmosféru, a celkově mě bavilo na to koukat a sledovat vývoj děje až do dojemného finálního závěru u otevřeného hrobu. Jako jasně, Almodóvar asi už natočil lepší věci, ale na to kolik mu je si myslím, že pořád umí, a fakt mi to sedlo (a btw. vybavil se mi u toho japonský snímek Jaký otec, takový syn, který před lety zpracoval stejné téma; pro české publikum asi bude bližší srovnání se seriálem Kukačky). (23.05.2022)

Paralelní matky jsou dalším skvělým počinem Pedra Almodóvara. V kině jsem je bohužel nestihl, přestože jsem se na ně dlouho těšil, tak alespoň nyní jsem si tento pro mě dosti značný rest konečně doplnil. Režisér stále ohromuje nesmírnou výtvarnou i obrazovou bravurou a výjimečnými hereckými výkony (klasicky dokonalá Penélope Cruz a překvapivě vyspělá Milena Smit). Na rozdíl od svých dřívějších, bizarně i dojemně výstředních děl přidává tentokrát i určitý společenský přesah v podobě aktuálních úvah o vlastní historii a nemožnosti věčné lži. Film je to prostý, chvílemi až triviálně melodramatický, avšak v klíčovém momentu Almodóvar zařadí na plný pohon; nikoliv vypočítaný předem, nýbrž osudově přirozený nával emocí v závěru filmu veškeré potenciálně negativní připomínky jakoby vymetá z divácké paměti. Je až s obdivem, že kultovní tvůrce, kdysi hýřivý provokatér a energický vypravěč, v pozdním období své kariéry točí čím dál tím více údernější a údernější filmy; a také osobnější. Předchozí (částečně autobiografická) Bolest a sláva mě smetla ještě o něco více, ale i tak jsou Paralelní matky půvabným (a opětovným) režisérovým vyznáním se ženské emancipaci i rodné zemi, a především pak krásnou filmovou podívanou, která nenechá jedno oko suché. 75%. (11.06.2023)

Almodovar by sa už na to mohol vysrať a prestať trápiť ľudí svojim počinmi. Príbeh s detmi, síce s logickými dierami ale fajn. Príbeh s hrobom, fajn. Prečo ale v jednom filme, prečo takto natočené, prečo bez ilustrákov, s polodementným strihom? Penelopa nemá nárok, ale vysvetlite mi, aký matroš fúkali akademici, keď povedali, že toto pôjde na hudbu? Akú hudbu to malo, do piče? No proste, v kine by som vykusal sedačku. Dlhé, síce zaujímavejšie ako je posledné počiny, stále ale píčovina, ktorú netreba vidieť. 2 z 5 (18.03.2022)

Nevěděla jsem, co od filmu čekat, neřečetla jsem si ani anotaci k filmu (což v poslední době nedělám skoro nikdy), takže jsem byla příjemně překvapená. Je to skvěle natočené drama o dvou matkách, každá v jiné věkové kategorii, ale ve stejné situaci. Příbě pomalu graduje a zamotává se. Chápu, proč se postava Janis rozhodla si nechat vše pro sebe a svěřila se s tím později. Je to pochopitelné, ale kdybych byla v roli Any, asi bych to neodpustila tak snadno. Ta vedlejší dějová linka o výkopu mrtvých vojáků/příbuzných mi přišla zbytečná, na druhou stranu chápu, že je to pro španělské obyvatele velmi citlivé téma a režisér to chtěl do filmu zakomponovat. (07.03.2022)

Jako vždycky vynikající kamera a hudba spoluvytváří atmosféru, která Almodovarovi v jeho filmech tak vychází. Ačkoliv druhá dějová linka je spíš berličkou pro některé části scénáře, Paralelní matky rozhodně patří mezi ty divácky méně náročné snímky a moc dobře se mi na ně dívalo Milena Smit taky dobrá. (13.12.2021)