K zemi hleď!

Co k tomu říct? Poprvé když jsem viděl plakát k filmu s hlavním protagonistou Leonardem, jakožto i jedním z ekolídrů dnešní doby v mém oblíbeném žánru katastrofických filmů, zajásal jsem zvědavostí. Po prvních pár minutách jsem si ale uvědomil, jak na tenkém ledě se tento žánr pohybuje a člověk na to musí být dost uvědomělý, aby si to mohl užít a musím říct, že podání v tomto žánru je to velice těžké. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na film Mars útočí! (1996) , který s tímto v mnohém spojuje a to jak naivním chováním prezidenta USA, tak i celkovou ironií lidstva na blížící se nebezpečenství, ale také hvězdným obsazením. Tedy až na výrazný rozdíl, že K zemi hleď! je mnohem lépe propracovanější v detailech a v podstatě je to takovým obrazem dnešního světa, kdy hlavní roli hrají masmédia, které v mnohém ovládají sociopati a jiní zvláštní tvorové a zneužívají lidské naivity pro svůj vlastní prospěch. Osobně, ale stále doufám, že takto bychom jako lidstvo nedopadli, i proto mi tento žoviální styl ironické satiry byl spíše proti srsti a stěží jsem to dokoukal do konce. Můžu říct, že mi komedie v katastrofických filmech nevadí (Armageddon (1998), Den nezávislosti (1996)), ale asi ta nečinnost a laxnost bohužel v tomto žánru ano. I proto již nyní netrpělivě vyhlížím Moonfall (2022). (19.01.2022)

Anotace i herecký ansámbl napoví, že Adam McKay si zase jednou jde pro sošky, avšak společenská satira a z toho plynoucí poučky nejsou nikterak otravné a naopak dokáží decentně pobavit. Závěr se mi velmi líbil a ukazuje se, že i přes téma katastrofy je K zemi hleď! vlastně takový "feel good" film, v němž se divák jednoznačně ztotožní s těmi dobrými a příjemně se baví nad těmi špatnými postavami. Herecká esa taktéž dostávají svému jménu a vdechují život jinak vcelku dvourozměrně napsaným charakterům... Cate Blanchett okamžitě píchat a Jennifer Lawrence žádat o ruku. :) 7/10 (01.01.2022)

Zhruba na podobné úrovni jako Sázka na nejistotu. Líbilo se mi výstupy z Bílého domu a krásně ukazovaná hloupost dnešní doby, stejně jako jasné cílení na covidově hysterickou dobu. Prakticky se nás ta hysterie jaksi drží dodnes. Já ji tedy jasně cítím. Tuším, že druhý hrdinný Armageddon by se určitě nekonal. Už by se neobjevil další Bruce Willis, aby nasedl do raketoplánu, aby zachránil planetě zadek. Kdepak lidé jsou dnes ekonomicky naprosto zblblí a jak se v Don't Look Up ukázalo, daleko více než vlastní životy by je zajímaly nerostné bohatství meteoritu. Zkrátka. Netflix natočil zase po delší době něco konečně zajímavého. Není to úplná pecka, protože je to samozřejmě zbytečně dlouhé, ale má to své geniální chvilky. Jonah Hill je opět ve formě. 75% (21.04.2022)

Americký film K zemi hleď! který nastavuje zrcadlo vyšší společnosti, nám představuje dva vědce, kteří se snaží probít přes byrokratickou a idiotickou bariéru mezi slušnými inteligentními lidmi a hloupými zhýralci, pro něž je dollar a moc alfou a omegou života. Dělám u policie 15 let. Tuhle realitu, kde člověk musí překousnout naprosto absurdní věci, které nemají s logikou a rozumem a objektem zájmu nic společného, zdolávám celý svůj profesní život. Výsledek? Je to nezdolné skoro stejně jako rčení: Takhle se to dělalo vždycky, tak na tom nebudeme nic měnit... Ta absurdnost jednání mě dostávala a poznával jsem v tom lidi. Obzvlášť ty, kteří jsou u moci. Za tu dobu, co to dělám jsem poznal tisíce lidí většinou v těch vypjatých okamžicích, kdy se chovají opravdově a prostě my jsme opravdu takoví. Stoprocentně jsem rozuměl na konci DiCapriově postavě, že radši umře doma s rodinou, než aby šel s tou bandou sráčů na cizí planetu. Nejlepší scéna? Když generál v Bílém domě prodá návštěvníkům vodu zdarma. To je lidstvo. Buď jsme lidé, kterým jde o vlastní prospěch za každou cenu a nezajímá nás nic, nebo jsme tu snahu něco změnit už dávno odložili do pozadí. Jak se říká, hlavou zeď neprorazíš. A lidská tupost je jak babylonská zeď. Stará a obrovská. Už aby lidstvo skončilo, vesmíru se rozhodně uleví. Svým dětem nepřeju život v naší společnosti. Ten nekonečný boj je unaví a zničí stejně, jako mě. Tímto emotivním neprofesionálním způsobem končím svůj 1001 komentář zde na ČSFD. Nechť je mým ideálům země lehká. Čest jejich památce. (26.06.2022)

Nejnabušenější film posledních let a přitom taková nuda. Adam McKay se neuvěřitelně vyšvihl Sázkou na nejistotu, a to už mu nikdo nikdy neodpáře, a jsem rád, že náročnějšími tématy se zabývá i nadále. A i když jsem předem věděl, že to bude satira, moc jsem mu to tentokrát nežral a přišlo mi to zbytečně moc absurdní. A pravděpodobně jsem jedním z mála, ale i laciné. A vzhledem k nafoukné stopáži i lehce nestravitelné, ovšem na druhou stranu si říkám, že filmu v budoucnu musím dát ještě jednu šanci. A to překvapivě ne kvůli ani jednomu z herců. Leo tu příliš sympatický není, JLaw příliš upjatá, Meryl Streep vyloženě trapná a jindy sympatický Mark Rylance mě tu bavil snad ze všech nejméně. Ano, chápu, že to bylo tak cíleně napsané a je to jedna velká kritika společnosti tohoto stolení, na druhou stranu jsem nebyl lapen do sítí a několikrát jsem si na chviličku odběhl dělat radši něco jiného. (27.12.2021)