Jedna ruka netleská

Do třetice všeho dobrého. Po naprosto plytkých Samotářích a prázdné bublině Šeptej se Ondříčkovi podařilo trefit cíl uspokojivě. Prostě a jednoduše proto, že si přestál hrát na něco víc než jen panoptikum kuriózních, šílených a nereálných figur. Že natočil ujetou a nijak hlubokou komedii, která je v podstatě o tom hnědém nevoňavém, ale je výtečně sehraná (výkon Ivana Trojana je bezchybný, více než bezchybný! a Jan Tříska je neodolatelně úchylný), je dynamicky natočená, originálně humorná a jaksi milá, ujetě milá. Pravda, Ondříček vsadil na vše vyzkoušené, co už před tím spolehlivě fungovalo, ale vtělil to do filmu, který se nevtírá jako něco, co vypovídá o naší době... a možná právě proto má Jedna ruka alespoň částečnou výpovědní hodnotu. Opravdu jenom trochu. Vlastně je to pouze kolekce černého humoru. Kvalitního. A o to jde především. ***1/2 (15.06.2005)

Na Macháčka a Trojana sa pozerá veľmi dobre. Hlavne ten druhý disponuje kvalitami, ktorými by sa nemusel stratiť ani v zahraničí. Hlúpe je však všetko ostatné. Bezduchý scenár, ktorý horko ťažko v úvode zachraňuje čo môže, no postupom času upadá tam, odkiaľ ho nevytiahne už nik. V druhej polovici som na sebe zaregistroval totálnu antipatiu voči tomu, čo mi je servírované. Podobne ako v drvivej väčšine českých filmov: sľubná myšlienka - zbabrané prevedenie.. Aby som nezabudol, páčil sa mi ústredný hudobný motív, inak nič moc. 50% (10.02.2008)

Skoro 20 let jsem žil v domnění, že tenhle film je nějaká strašná blbost, kterou opravdu nepotřebuju vidět, takže poprvé jsem film viděl až v roce 2022, když jsem na to úplně náhodou natrefil v televizi. A ono se mi to líbilo, což jsem teda nečekal. Neřikám, že je to nějaká bomba, ale jsou tam okamžiky, kdy jsem se opravdu nahlas zasmál. Třeba Trojanův proslov ve stylu Hitlera byl geniální. A dvojka Macháček s Taclíkem mě taky pobavila. Vytvořili takovou českou variaci na Blbý a blbější. Navíc ve filmu hraje docela velkou roli Renault Vel Satis, což je moje srdcová záležitost. A jelikož to auto umí mluvit, tak dokonce i řekne jednu hlášku. A ještě nemůžu zapomenout na písničku Moloko - Time is now. (09.04.2022)

Mimořádná linka Praha - Berlín - Tokio, na palubě samí loseři, psychouši a podivíni, kapitán Ondříček pilotuje podle letového plánu střídajícího světle černé momenty se samoúčelností a rozpaky a uličkou vrávorá stevard Macháček, jenž jako retardovaná, zhulená a mimo normální kmitočet se pohybující postava patří mezi největší klišé českého porevolučního filmu. Když má v člověk při podobných dílech zapomenout na prostoduchost zápletky, musí ho válcovat situační gagy, vypointované dialogy a možná i nějaký přesah, ale tady všechno působí tak prvoplánově, že Bodie s Doylem, führer Trojan a Hanča Zagorová spásu nepřinesou.. (10.01.2018)

Komedie, jejíž tempo je na začátku docela dost svižné, skoro sprinterské, jenže jak ubíhá děj, pomalu dochází dech (jako by režisér zapomněl, že netočí kraťas, ale celovečerák). Osobně se mi líbil Marek Taclík, ten sice nepředvedl nic charakterního, ale svým hláškám dodal patřičný údiv nebo potřebné gesto. Jirka Macháček předvedl obvyklý standard, svého natvrdlíka zvládl opět v pohodě. Celkově se dá říci, že první půlka je za 4 a druhá tak sotva za 2 hvězdičky. Ale jako celek je to docela slušná zábava. (10.02.2005)