Meky

King Skate jsem neviděl, ale rozhodně se na něj chystám. Tenhle dokument je trochu rozporuplný - na jedné straně je to typické ukazování mluvících hlav, na straně druhé tvůrci obdivuhodně pracují s archivním materiálem a jeho střihem - v tomhle je film dost podvratný a je potřeba ho sledovat opravdu pozorně - i okamžiky, kdy Meky jen mlčí a naťukne určité téma, je důležité. Jde o to myslet v souvislostech - třeba o tom, že pod termín "velikán normalizační (pop)kultury" nemůžete jednoduše zařadit člověka Žbirkova původu, rozhledu, kumštu, on je právě opakem těchto velikánů, například Karla Gotta - umělecky i prakticky. (05.01.2021)

Úplne v pohode dokument, ktorý podáva presne taký obraz, akým je samotný Meky. Pohodový, vtipný, plynúci. Nehrá sa to niečo, na rozumnej minutáži je prierez jeho životom a karierou, hrajú do toho hity, archív je na neho bohatý a tak sa je načo pozerať. Hlavne tam odznejú aj informácie, o ktorých bežný divák nevie. V kine asi zbytočnosť, šup s tým do telky a pravidelne reprízovať. K zimným večerom s čajíkom a pod dekou. 3 z 5 (18.11.2020)

Nevím jak ostatní, ale já jsem si tenhle životopisný snímek neskutečně užívala. Při jeho sledování mi naskočila spousta vzpomínek s hudbou spojených. Ačkoliv jsem nikdy nepatřila k velkým fanynkám Mekyho, tak musím uznat, že má na kontě plno nesmrtelných hitů, které si kdykoliv moc ráda poslechnu. Nejvíce se mi asi zamlouvalo jeho bigbítové období, jež se zhusta dralo na povrch v kapele Modus s úžasnou Marikou Gombitovou, která dle použitých záběrů za mlada působila na pódiu jako opravdová rocková rebelka. Její autonehodu si dodnes živě vybavím, takový to byl šok nejen pro mě, ale i pro většinu mých blízkých... V dokumentu sice trochu chybí kritický pohled, což mi však nebrání v kladném hodnocení, protože z něj vyzařuje obří množství pozitivní energie a taky je dost dobře sestříhaný. Pořád mi naskakuje jedna dávná moudrost „štěstí přeje připraveným”. A takovým člověkem Miro Žbirka přes všechny životní peripetie určitě vždy byl. Patří mu dík za tu radost, kterou svou hudbou dovede rozdávat. (75%) (20.01.2021)

Měl bych začít asi tím, že nejsem Mekyho fanoušek, neznám Mekyho život a téměř nenávidím slovenskou pop music :o). Ale odpuštěno. Po skouknutí tohodle dokumentu mu zkusím dát šanci a nějakou tu best offku si poslechnout. Páč tenhle chlapík to nebyl jen takovej "srágora" jako u nás Goťák a ostatní, tenhle si uměl vymejšlet vlastní songy, což bylo v tý době hodně nadčasový... Otázka je, esi ty písničky vydržím aspoň hodinu. Jasný, jeho největší hity zná uplně každej, sice nevím, co se tam zpívá, ale melodie je jasná. Svůj osobní názor na Mekyho se výrazně vylepšil, ale pochybuju, že se změní můj osobní na slovenskou music :o). RIP každopádně! (07.12.2021)

Můžeme se přít o to, zda o tak nekonfliktní a slušné osobnosti se mají točit dokumenty. Já si osobně myslím, že ano, ovšem má to úskalí, že se moc není čeho chytit. Vždyť i ten Laco Lučenič, přestože je (asi právem) zatrpklý, nemůže tvrdit, že jeho nedocenění je primárně vinou Mira. Já jsem Mira vždycky měla ráda, pro jeho typický humor a aglický šmrnc a některé jeho písničky jsou opravdu krásné, v čemž mu hodně pomáhal Kamil Peteraj. Ten slovenský důraz na vlastní tvorbu byl hodně vidět v pořadu Hit storočia,, kde zaznělo tolik výborných písniček, kolik bychom v Čechách dohromady nedali. (23.07.2020)