Margrete - kráľovná severu

Což o to, že film na počátku přiznává, že se jedná pouze o fikci založenou na skutečnosti. Který film to tak nemá? Ono vlastně kdybychom se v tom chtěli hrabat, tak do podobné kategorie spadá i Svatá hora. Margrete se nakonec navzdory onomu úvodním varování od historické skutečnosti nijak velkolepě neodchyluje. K případu "Falešného Olafa" skutečně došlo, akorát ten, když přijal Margretino pozvání na dvůr, odhalil, že neumí ani slovo dánsky a frnk, šel rovnou na hranici. Vyřešeno. Žádný Sofiino dilema. Pro někoho snad nedostatečný dramatický oblouk, pro mě velmi zábavná představa montypythonovského závěru dramatického historického příběhu. Ale dobrá, přijímám tady svoji okrajovou pozici. Vraťme se zpátky na začátek. Je pochopitelné, že historické filmy musí skutečnosti upravovat pro účely dramatizace, poetizace, glajchšaltace, bagatelizace té obrazové informace, ale jak mám pak pochopit, že se tak činí proto, aby výsledkem byl snad nejnudnější film, co jsem kdy viděl. Bože můj jak já se nudil! Nero se tak nenudil, Oblomov se tak nenudil jako já během tohohle filmu. Celé to vypadá jak takový ty laciný hraný dokumenty a být to hůř nasvícené, čekal bych, že zpoza rohu každou chvíli vyleze Marek Eben. Z iluze doby neustále vytrhává lacinost kulis, databanková hudba (medieval_north_theme_drama.flac), vytváření z protagonostiky moderní progresivní hrdinku i instantní "dynamické scény", které jsou zjevně natočeny pro trailer, protože ve filmu vůbec nemusely být a vypadají většinou hrozně. Když se film potřicátý vrátil do té samé místnosti nasnímané z těch samých třech úhlů, zažil jsem dlouho nepocítěný strach z toho podívat se na to kolik stopáže ještě zbývá a popátý jsem se jal aplikovat kapky do očí, abych to ustál do konce. Milost! Některým lidem fakt musí stačit k satisfakci akorát to, když lidi chodí ve filmu v kožence. (10.05.2022)

Tyhle historický parády já můžu, a ani Margrete - královna severu nezklamala. Zajímavý dějový milník (a protože to není anglická historie, troufnu si říct, že není moc známý, což je pro něj ovšem obří výhoda), poctivá výprava, nádherné exteriéry i interiéry, prvotřídní herecké výkony, špičkové dialogy a žádná velká akce. Přesně tak to má vypadat. Prostě silný příběh podaný tím nejlepším způsobem. Tady všechno funguje naprosto na výbornou. Atmosféra je navíc docela temná a Margrete je celkem drsná ženská. Nádherná hudba. Tohle je prostě epos jako hrom. Nádhera. Víc stejně parádních historických dramat! 95 %. (03.12.2022)

Jak v úvodních titulkách vidím český fond a jedná se o skandinávský projekt, tak špízluju oči a čekám, co mi kde přijde podobné. Skandinávci tu poslední léta jsou se svými historickými filmy pečení vaření. A je radost vidět, že se sem rádi vrací a ještě k tomu točí povedené kousky. Margrete – královna severu je perfektní středověký historický kousek. V té době nejdražší pro Dány. Ale s jednoduchým námětem, což je u historických témat sakra potřeba. Nemusí tolik vysvětlovat a divák neznalý skandinávské historie se do něj stejně snadno dostane. Až si říkám, co by se muselo stát, aby tu u nás někdo něco podobného natočil o Přemyslovcích. Navíc mě tento film i dovzdělal, protože jsem o královně Margrete, která na jeden čas sjednotila Skandinávii, nikdy neslyšel. V rámci žánru tedy super záležitost. Málo akční, ale o to více dramatická. Což, když se dobře udělá, vlastně docela obstojně postačí. (25.01.2024)

Přitroublá fantasy historka ze života audiovizuálně krajně nesympatické nordické báby, tahající tehdy, jakožto přesilná mužena a vzor středověké emancipace pro ty dnešní tolik utiskované slepice, za nitky všech skandinávských zkurvených šovinistů, co jakože nepozná vlastního fuckana, jehož vlatnolopatně pohřbila v klásteře v Soro. Exteriéry to místy sice má jako z porna pro masturbanty nad Nešnl Džeografic, ovšem co na tom, když je to na hovnech postavená narkoleptická nuda k posrání s dramatizací i dějem libovolné Troškovy homopohádky, účelový vibrátor a napařovačka žehliček všech pohlavně strádajících feministek, angažovaně a hystericky meloucích emancipantem ze svých maskulinním sponzorem zakoupených luxusních kuchyní, udržovaných služkou. (13.03.2022)

Po množství více či méně nepravděpodobných filmů podle skutečných událostí je vlastně osvěžením historický film, který hned úvodním titulkem upozorňuje, že jde o fikci. A je tam na místě, protože vše do sebe zapadá a působí velmi uvěřitelně. Zásluhu na tom má nejen dobrý scénář, skvělá Trine Dyrholm v titulní roli, směs minimálně pěti jazyků a neošizená výprava i kostýmy. (Podle závěrečných titulků to vypadá, že se točilo především u nás.) (18.02.2022)