Súperi

Ridley Scott, totiž hlavní důvod se dívat, zůstal ve stínu mého zájmu, když se na scéně zjevili dva muži - Keith Carradine a Harvey Keitel, jejich výběr byl trefou do černého a i když jsem z jejich kočkování v takovém rauši nebyla, chtěla bych především Keitelově postavě posedlé likvidací svého soka vidět do hlavy. Co ale neodiskutovatelně přispělo k nejvyššímu hodnocení byla vizuální stránka, musím se opakovat po ostatních, ale kdo to neviděl, neuvěří. Kdekoli dáte stopku, máte obraz, nádherný obraz. Jenom to nebe - od bílé, přes šedou, fialovou, modrou, zlatou až po černou .... nemám slov, to se musí vidět. (19.11.2005)

Ridley Scott v Soupeřích (podobně jako například v pozdějším Dobytí ráje) předvádí označení filmu jako „pohyblivých obrazů“ v zcela doslovné (a dech vyrážející) praxi. Od věcí nejdrobnějších v sytých zátiších, přes impresionisticky magické obrazy venkova, Ruskou zimu z které se vám zavrtává mráz až do morku kostí, přes nestálé hry stínů a nespočetných druhů světel. Pokud bychom pokračovali ve vypůjčování si pojmů z jednotlivých uměleckých disciplín, pak by se daly podmanivé obrazy brát jako „barva tónů“, zatímco o rytmizaci snímku se stará leitmotiv soubojů. Ty, ač je jich dostatek, nejsou zdaleka nudné a naopak, svojí rozmanitostí až zaráží. Ať se již bavíme o zbraních dle výběru, různorodém prostředí zápasů, či třeba nápaditě využitých střihových fíglů. Příznačným je v tomto ohledu například souboj, v kterém se poprvé zcela zřetelně láme Carradinova odvaha – jeho mysl se vrací ve strachu ke vzpomínkám, následně zpět k realitě, aby nakonec těkavě proplouvala mezi očekáváním vlastní, či soupeřovi smrti. Tyto obrazy se stupňují v četnosti i v rychlosti střídání, až divák nakonec neví, co je to skutečnost a co je jen představa - což posiluje nesnesitelné pnutí v otázce, co se vlastně stane/stalo. Však také hra s napětím prostupuje celý snímek – už od samotné premisy nepředvídatelné (a neustálé) hrozby od posedlého Keitela, přes podobně umanutý charakter Carradina, u něhož je úžasný paradox v tom, že čím více běží děj snímku, tím více musí člověk obdivovat jeho smysl pro čest a férovost. Čímž mu však na postavě záleží víc a víc, až do momentu, kdy si vlastně začne přát, aby zvolila v posledních soubojích raději ústup a zbabělost a tak eliminovala hrozbu smrti. Tím je divák zcela nepokrytě vmanipulován do těžkého morálního dilematu, před kterým hlavní postava neustále stojí a celý příběh tak získává velmi pikantní příchuť (no vida, začalo to u malířství a končí u kuchařství – ale řekněte, není umění vybrat a použít ve správném poměru ty skutečně vhodné ingredience? Člověk až nestačí žasnout, jak dokonale vyváženou pochoutku ukuchtil pro diváka v podstatě „začínající“ režisér). (01.03.2017)

Ridley Scott ve svém debutu více „maluje“ než vypráví, což je vzhledem k atraktivnímu historickému kontextu trochu škoda, mrazivé dokonalosti obrazů (obzvlášť těch zimních) to ale nijak neškodí. Trojhvězdičkový základ za slast vizuální bych rád obohatil hvězdičkami za slast zvukovou (invenčnější hudba) a slast intelektuální (méně monotónní zápletka). Bohužel nemohu. 70% Zajímavé komentáře: tron, Shaqualyck, Sheldra, tartan (20.04.2012)

Ne náhodou si Ridley Scott odvezl z Cannes cenu za nejlepší debut. Příběh dvou důstojníků Napoleonovy armády, pro které se vzájemný souboj časem stal posedlostí. V době, kdy už sami nevědí, proč se vlastně bijí, působí jejich rivalství absurdně. Keith Carradine i Harvey Keitel zvládli své role bravurně. Snad ještě parádnější je podmanivá krása obrazu (90%). (03.12.2007)

Ridley Scott dokázal ještě před Vetřelcem, že je pán režisér. Jeho prvotina se docela povedla a on nám tak nabídl vcelku solidní historické drama o cti a nekonečných soubojích dvou tvrdohlavých mužů. Ač jsem si na tomto filmu užil právě hlavně ony souboje mezi ústřední dvojicí, které nebyli vůbec jednotvárné a odehrávali se v různých lokalitách, špatná nebyla ani ta omáčka okolo. Jasně, místy ty kecy trošku nudili, ale já si docela užíval jejich spletité cesty a vzájemné propletení. Jak Keith Carradine tak Harvey Keitel podali velmi solidní výkony, když k tomu připočítám i slušnou kameru, atmosféru a akci, vychází mi z toho slušný nadprůměr. Na začátečníka velmi dobrá práce…70% (18.02.2022)