Voľný pád

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)

Co by se stalo, kdyby se v člověku postupně začalo vypínat Superego? Na to odpovídá legendární thriller Joela Schumachera, ve své tenzi předskakující Fincherův Klub rváčů o nějakou tu dekádu. Stres městského života kapku po kapce plnící vrchovatou nádobu lidské trpělivosti. Volný pád má něco z Taxikáře, ale ta frustrace z ,,betonové džungle" má trochu odlišný rozměr...není tu podána na syrovo, ale se zjevnou nadsázkou, satiricky...což je styčná plocha právě s Fincherovým filmem. Hutný černý humor je nosný, ve všech těch scénách reflektujících všednodenní stresující situace, ty malé každodenní buzerace, ústrky, korporátní šikanu řadového zákazníka, úskalí mezilidského styku, lidskou neomalenost a agresivitu...škoda, že jak se příběh chýlí k závěru, tvůrci udělali z hlavního hrdiny vyloženého psychopata, ta dřívější nejednoznačnost, dvojaká interpretace jeho postupných činů byla pro vnímavého diváka mnohem zajímavější... (16.07.2016)

Tomhule filmu jsem se dlouho programově vyhýbal a teď vím vlastně proč. Protože mi zkrátka onen moment, po kterém se Michael Douglas vydá na svou smrtonosnou pouť městem, nepřijde moc věrohodný. Automobilová zácpa, jistě, pak pár křičících dětí a otravná moucha, ale IMHO je celá zápletka jaksi bachrlatá. O to víc mě z hlediska příběhu potěšilo vyprávění o "takovém obyčejném" poldovi v podání Roberta Duvalla, který má nakonec se zabijákem nejvíc práce. Nicméně jeho civilní projev a nejlepší scéna ze snímku (děti radí, jak mířit a vystřelit) bohužel nemohla vytáhnout mé hodnocení výš... (31.03.2003)

Schumacher je machr. Fakt namakanej snímek s výbornou doprovodnou hudbou. Michael Douglas superválí, díky němu je tu humor černější než noc. Sice to byl magor, ale fandil jsem mu. Způsob jak si to šel vyřikat s celym světem, byl hodně radikální a sebedestruktivní, jenže taky neoddiskutovatelně cool. Michael Douglas podle mě v nejlepší roli. (18.11.2006)

Potížista Douglas vytekl v dopravní zácpě jak tužková baterka a záhy se na tragikomické křížové výpravě směr Venice dostane za kritický "point of no return". Nedá mi to a musím se zastat některými kritizované linie s policistou před penzí Prendergastem (podivínský Duvall). Samostatně mimo seriály pro pletací jehlice nepoužitelná, ale tady má své opodstatněné místo z důvodu konfrontování vnitřní vzpoury prováděné mírnějšími, přesto účinnějšími prostředky a destruktivní taktiky spálené země outsidera D-fense. Vždyť ti dva si byli vlastně tak podobní.. Kvalita Schumacherových filmů hopsá jako jojo, nicméně Falling Down lze směle zařadit do těch horních pozic, už jen kvůli tomu, že Douglasův výkon je bez nadsázky životní. Podepisuji se pod Billův názor ohledně využití pozemků golfových hřišť (odpusť golfisto). (29.09.2008)