Útek cez hranice

Těsně předtím než se Norové vrhli na náš "národní poklad" a natočili remake Tří oříšků pro Popelku, zaútočili na další žánr, v němž jsme kdysi vedle pohádek kralovali, na dětský film. A docela jim to vyšlo, z tématu holokaustu snímek nenápadně přesunuje pozornost k sourozenecké soudržnosti, kdy cesta ke švédské hranici je zároveň cestou správně zorientované Gerdy k jejímu zpočátku pomýleně ideologicky (rozuměj: nacisticky) indoktrinovanému bratříkovi Ottovi (a naopak). (22.02.2022)

Pěkný snímek z období 2.světové války z pozice  skupiny dětí putující do svobodné zóny. Mimo pohledu na krutost doby a jejich těžký a odvažné příbeh , tento film, ale režisérka dokázala právě spojit i s jistou dětskou poetikou,  severskou atmosférou pěknými záběry a dohromady to tvoří silné, poučné, přímočaré dobrodružství. Dětští představitelé moc fajn a sympatičtí. Zajímavý prvek byl i ten, že jeden kluk chvíli nacistické ideologii i věřil, takže to nebylo tak černobilé. Líbilo se mi to, moc ani nevím, co bych vytknul. Určitě by si film zasloužil distribuci. (10.08.2021)

Ako nakrútiť napínavý rodinný film na úrovni tak, aby mal rovnako silnú výpovednú hodnotu pre dospelého aj detského diváka? Nóri dávajú odpoveď. Film Hranice odvahy je dojemný i poučný, no nikdy neupadá do sentimentality. Nenásilným spôsobom ponúka pohľad do nie tak dávnej histórie a podáva ťažké témy tak, aby ich dokázali vstrebať i mladší diváci. Tí najmladší budú mať zrejme po projekcii filmu množstvo otázok, čo je v poriadku a azda k nim dostanú aj odpoveď. Každopádne by rodinný film nemal považovať detského diváka za hlupáka a režisér Helgeland tak rozhodne nečiní. Dobre zahrané aj zrežírované detské dobrodružstvo z neľahkých časov druhej svetovej vojny. (29.12.2020)

Příběh dvou malých sourozenců, kteří v roce 1942 - po tom, co byli jejich rodiče (norští odbojáři) zatčeni - pomáhají dvěma židovským dětem, které rodiče ukrývali ve sklepě jejich domu, s útěkem do neutrálního Švédska... Ačkoliv snímek nese v sobě příchuť a prvky rodinného filmu, rozhodně to neznamená, že by byl přehnaně sentimentální nebo naivní. Naopak - je natočen velice citlivě, poutavě a působí věrohodně a přirozeně, stejně jako herecké výkony všech čtyř dětí. Hezký film a palec nahoru. 75 %. (31.08.2021)

„Nechápeš, co dělají, že?“ - „Kdo?“ - „Máma a táta.“ - „A dělají něco? Odpověz mi!“ - „Něčeho sis všimnout musela.“ - „Řekni mi to!“ - „Ničemu nerozumíš.“ Jenže už brzy Gerda pochopí…Snažil jsem se k Hranici odvahy přistupovat jako k dětskému filmu. Pokud na tohle potencionální divák nehodlá přistoupit, nemá smysl, aby se na film díval, a pak ho akorát sejmul za to, že dětem vše příliš snadno prochází, konec je předvídatelný apod. Děj je zkrátka vnímán dětskou optikou, fantazií, naivitou a touhou po dobrodružství. Hlavní hrdinka není žádné vyumělkované a přechytralé dítě, přesto si svou statečností, pohotovostí a v neposlední řadě laskavostí k ostatním získá nejen postavy filmu, ale i samotného diváka. Tomu nedělá nejmenší problém jí a zbytku osazenstva fandit. Důraz na lidské hodnoty a fakt, že svět ani lidé nejsou černobílí, lze jen kvitovat. Celkově tenhle hřejivý film o síle lidskosti hodnotím slušnými 4*. „Ale proč pro ně tolik riskujeme?“ - „Co tím myslíš?“ - „Nejsou jako my.“ - „Jsou to lidé a my taky. A lidé si musejí pomáhat.“ (22.12.2023)