Vrah skrývá tvář
The Murderer Hides His Face
Réžia:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrajú:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V lese nedaleko Drahovic je objevena mrtvola mladé ženy. Na místo přijíždí zkušení kriminalisté, rozbíhá se obvyklý kolotoč namáhavého vyšetřování. Podezřelých je mnoho a slepých cest ještě více. V okamžiku, kdy se zdá, že pátrání definitivně uvízne na mrtvém bodě, je objevena další mrtvá dívka. Kriminalisté se odhodlávají k riskantnímu kroku, který je však jedinou šancí objevit vraha unikajícího spravedlnosti... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (236)
Spolu s Po stopách krve nejlepší a nejatmosferičtější ,,kalašovka", tedy kriminálka s majorem Kalašem coby vyšetřujícím - obecně jednoznačný vrchol tohoto žánru u nás...dodnes nebylo v československé, potažmo české kinematografii natočeno nic působivějšího. Zvláště lze vyzdvihnouti ponurou až depresivní tísnivou atmosféru, umně vytvářenou kombinací černobílých záběrů, syrové mizanscény a opravdu skvělé hudební složky Pavla Blatného...nelze nezmínit ani herecké obsazení a výkony - celá plejáda herců jedné z nejlepších českých hereckých generací s Rudolfem Hrušínským v čele plus autenticitu zvyšující herecké využití naturščiků... Petr Schulhoff se sérií s majorem Kalašem nesmazatelně zapsal do historie československého filmu... ()
Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()
Detektivky Petra Schulhoffa se mi vždy líbily a tohle je jedna z jeho nejlepších. Snímek vyniká skvělou atmosférou v prostředí malovesničky, kterou po sérii zavraždění několika dívek popadne strach a podezřívání. Major Kalaš v podání Rudolfa Hrušínského přesně zapadl do role inteligentního a tvrdého kriminalisty. ()
"To by se vám tak šiklo. Nějakej syčák vám tu morduje baby a já budu klidně čekat, až tu na mě uštrykujete provaz." Tak jsme se na to s mjr. Kalašem, npor. Vargou a por. Loudou vrhli, společně jsme si hlavy lámali, nechali jsme se mást falešnými stopami a já jsem to byl, kdo vraha nepoznal. Nicméně jsem si to užil, docela jsem se napnul a ještě jsem zcela zbytečně rozpohyboval oba svý mozkový závity. ()
Další čistokrevná detektivka s majorem Kalašem, kde už Hrušínský svým charismatem zastínil i Brzobohatého. Inteligentní krimi, kde se postupně vykrystalizuje několik podezřelých a osobně jsem netrefil, byť to bylo vlastně těsně vedle. Zaujalo i profilování vraha s dr. Plzákem, dle mého vcelku novátorský přístup nejen v tehdejší kriminalistice. Černobílá kamera, bezútěšné exteriéry a všudypřítomné ticho, jenž rámovalo veškeré dění. Balkón na Hrubém Rohozci s psychicky zničenou Radkou úžasný a scéna s upadlým zábradlím až dechberoucí. Připomenutí po dlouhých letech a maximální spokojenost. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (7)
- Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
- Psychiatr Plzák, který ve filmu hraje, na dotaz, proč roli vzal, odpověděl s jistým humorem, že režiséra Schulhoffa léčil, a ten než aby mu zaplatil, jej raději jako protislužbu obsadil ve svém filmu. (sator)
- V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
Reklama