Maratónec

Paraguay, maraton, nůž z Jamese Bonda a finále ve vodárně. Totální scenáristické peklo, diamanty, náckové a židé, konspirace, zlý cikán, scéna v opeře. Co půl hodiny nová postava, výbušný kočárek a slavný zubař. Naprosto nevypočitatelný vývoj vzniklý dějovou roztříštěností, přemírou vedlejších témat a absencí nosné zápletky. Bavila jsem se. (+ mám dojem, že jsem na stopě Schlesingerova trademarku zmatenosti) (06.01.2013)

Maratónec dává sousloví politický thriller ten správný obsah. Většina podobně laděných snímků jsou spíše akční záležitosti a o nějakém napětí nemůže být moc řeč. Ale v tomto případě John Schlesinger skvěle převedl na filmové plátno paranoiu a hrůzu, vycházející z bezmoci a nevědomosti. Od scény kdy se Babeovi vloupají do bytu až do závěru napětí nepolevuje. Kromě skvělé režie pomáhá tísnivou atmosféru dotvářet i vynikající zlověstná hudba. Role nácka Szella je pro herce výzva, kterou Laurence Olivier s přehledem zvládnul a jestli je film kvůli něčemu nezapomenutelný, je to kvůli jeho scénám. (25.06.2012)

Film som videl v približne rovnakom období, ako Kramerová verzus Kramer a bol som z neho približne rovnako nadšený. Mal som akési náhodné Hoffmanovské obdobie, keď som jeho tvorbu spoznával prostredníctvom našej verejnoprávnej televízie. Sledovať maratón nie je príliš veľká zábava, aj keď trvá približne rovnako, ako Maratónec, tento film však áno. Chcelo by to po dlhom čase zopakovať. VIDENÉ ZNOVA: Príbeh maratónca nie je, povedzme si pravdu, nič extra výnimčné, ani originálne. Lenže sme v trileri zo 70tych rokov, kde mi neviem prečo všetko pripadá vždy tak nesmierne príťažlivé, že mi dve hodinky ubehnú ako voda. Možno za tým všetkým cítiť nový Hollywood a číru radosť z filmárčiny aj v rámci štúdií. Štyri hviezdy za súčasný triler a za ten zpred 40tich rokov sú vždy niekde inde. (15.01.2013)

Nedávno jsem psal komentář ke snímku Taxikář a obdivoval jsem, jak film zůstává pořád aktuální a působivý i s odstupem několika dekád. Maratónec vznikl v téže době, ale vyvolává opačný dojem - zatuchlina je z něj cítit na dálku. Za zmínku v jeho případě stojí něco jiného. Silná herecká sestava v čele se slavným Laurencem Olivierem a mladým Dustinem Hoffmanem, kteří jsou obvykle spojováni s umělecky ambiciózními projekty, tady zabraňuje vidět skutečný stav věcí. I ti nemnozí, kteří projevují ve svých komentářích výhrady, činí tak se sebekritikou hodnou příslušníka sekty, který se kaje kvůli nedostatku víry. Maratónec ve skutečnosti patřil k běžnému komerčnímu zboží natočenému k okamžité spotřebě. Němečtí váleční zločinci hráli tutéž roli, jakou v dnešní době zastávají islámští teroristé. John Schlesinger sice nemůže Maratónce považovat za zlatý hřeb své kariéry, nicméně řemeslo je to stále solidní. Zásadní slabina ale spočívá ve scénáři, který místy film stahuje až někam k hranici parodie. Kupříkladu když se smrtelně zraněný bratr plazí městem, aby zemřel hrdinovi v náručí. Motivace postav a jejich duševní pochody u mě často vyvolávaly krčení ramen a kroucení hlavou. Tohle si podle mého zasloužilo 3* v 70. letech. Dnes už musím nevyhnutelně jít níž. Celkový dojem: 40 %. (28.04.2016)

Docela fajn atmosféra New Yorku jako pekla na zemi ve kterém existují v podstatě jen zloději, vrazi, špioni, a přeživší holokaustu, a Roye Scheidera uvidím rád v čemkoli, ale ten příběh je zmatený a za vlasy přitažený nonsens. Zvlášť to finále je bolestivě debilní. Kvalitnějších sedmdesátkových thrillerů by se našly desítky. 5/10 (09.06.2023)