Relikvie

Film nabízí takřka od začátku do konce znepokojivou atmosféru s řadou napínavých chvilek, povedený je podmračený vizuál a perfektní finále. Na jedničku vyšel i casting, přičemž Emily Mortimer i tady dokazuje, že patří k nejvíc nedoceněným herečkám současnosti a co se Robyn Nevin týče, tak té stačil jeden zlý pohled, aby mi naskočila husí kůže. Díky tomu všemu mi bylo celkem jedno, že jsem se občas nechytal a navíc jsem čekal, že v závěeu se všechno vyjasní. Jenže....... . Poslední dobou mi připadá, že si tvůrci nevědí rady s konci a tak je nechávají zahalené v mlze, aby si to divák přebral po svém. A to mě štve. Ono se to dá v některých případech částečně přejít, což platí i pro Relic, ale o to je to větší škoda. 70%, ale mohlo být lépe. (15.07.2020)

Pro mě osobně divácky nepříjemný film, který jako horor vůbec nefunguje. Zdánlivě tam je vše pro vyvolání strašidelného efektu, ale se mnou to nic nedělalo, a ten bizarní konec mě akorát otrávil. Nepochopil jsem ani ten název, co měla být ta "relikvie" (snad ta okna z toho strašidelného baráku?), a podruhé bych se té kravině obloukem vyhnul (ostatně čekám, že za pár dní se mi to vykouří z hlavy). Btw. při pohledu na Emily Mortimer jsem prodělal lehký šok, že už to je 17 let, co jsem ji viděl v Allenově filmu Match Point - jak ten čas letí! (31.03.2023)

Celkem často se mě dost lidí (nejen mých blízkých ale i lidí na internetu) ptá, proč nevěnuji více pozornosti úplným novinkám, nebo prostě novějším filmům všeobecně. No a já jim stále odpovídám úplně stejně – protože mě moc nebaví, většina z nich je pořád na jedno „brdo“, kopírují již xkrát viděné témata (samozřejmě všechna čest některým výjimkám) a já dávám prostě přednost starším filmům a bizarním (někdy až úchylným) – ujetým kouskům. Navíc se snažím kombinovat různé subžánry, abych se u toho neunudil k smrti (tím myslím hlavně díky obehraným zápletkám). Relic se sice vymyká svým zvláštním pojetím, přesto ani z něj jsem zrovna dvakrát odvařený nebyl. Proč, protože je to film dvou tváří…   Na jednu stranu jsem si říkal, ty vole zas film o starém domě na samotě, kde bude někomu jebat v palici, ale musím uznat, že začínající režisérka si nejen pro mne připravila několik velmi zajímavých momentů, které rozhodně zaujali mou pozornost. Zvláště pak postava staré babky. Ta herečka dokázala navodit šílený škleb, ze kterého šel až mráz po zádech, přitom hned v dalším záběru vypadala jako milují babča z domova důchodců, co normálně potkávám, když jdu na návštěvu za tou svou. Dále bych chtěl pochválit i hudební a zvukový doprovod, který dopomohl navodit (alespoň místy vcelku slušnou atmosféru) a ten postupně hnijící a měnící se barák (zevnitř) taky nebyl vůbec špatný. Dokonce to mělo místy i slušné grády. Jenomže nevyzrálost tvůrkyně to sem tam srážela zase do průměru. Navíc ten až „omlouvám se, ale mě to tak přišlo feministicky emoční závěr“ se mi taky zrovna moc nelíbil. Láska ale přece musela zvítězit!   Dokážu ale ocenit slušné herecké výkony hlavního tria i snahu samotné režisérky natočit netradiční a trochu i zvrácenou podívanou. Za to jí dávám palec nahoru. Rozhodně se mi tento film nevykouří hned z hlavy a neupadne do zapomnění. Kdyby se jí podařilo odstranit těch pár slabších pasáží, více přitvrdit – přidat nějaké ty nechutnosti navíc a víc si pohrát s poslední pětiminutovkou, mohl být finální výsledek mnohem lepší. Tedy alespoň z mého úhlu pohledu. Australská tvorba patří mezi moje oblíbené, ale tohle řadím spíše k průměru, co jsem měl zatím možnost vidět – a že jsem viděl od protinožců dost lepších filmů (ale i mnohem horších). 50% (07.11.2021)

Staví to na klasických ingrediencích jako tajemné zvuky v domě, temná rodinná historie nebo podivně se chovající senior, ale od začátku do konce to má slušnou svíravou, ponurou a znepokojivou atmosféru, kdy ve vzduchu visí něco hrozivého, a zároveň se to sympaticky vyhýbá lekačkám. Od závěru jsem čekal něco jiného, ale vlastně je fajn. (23.05.2021)

Babička Zdráhavé Kanibalky je už hooodně Stará - aneb - alegorie (nikoliv zcela dementní) na demenci, a v souboji přízvuků. Hele, točila to paní, hrajou v tom paní, je to o problémech, co maj jedny paní s druhejma paníma, asi by bylo mimo mísu očekávat ucelenou konsistentní story. Tohle jsou spíš situace a pocity a nálady a noční můry na jedný hromadě, a byl to stoprocentně záměr. Já nejsem paní, takže tři, dobrý tři. (06.09.2020)