Reklama

Reklama

Tajemství Ocelového města

  • Veľká Británia The Secret of Steel City
Československo, 1978, 85 min

Réžia:

Ludvík Ráža

Predloha:

Jules Verne (kniha)

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrajú:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Fantastický dobrodružný příběh na motivy románu Julese Verna. Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval "Ocelové". Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednávače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse - s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka... Film, který v roce 1978 natočil Ludvík Ráža, byl věnován památce Julese Verna, který mnohé znal a předvídal. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů Panna a netvor, Deváté srdce a Kočičí princ. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (205)

nash. 

všetky recenzie používateľa

Dnes, při zpětném pohledu na českou kinematografii i na adaptace Verneových románů ve světě, jsem přesvědčen, že jde o mistrovské dílo a společně s oběma Zemanovými filmy možná nejlepší verneovkou co kdy spatřila filmová plátna. Je jiná než fantazií okouzlené zemanovky. Je syrová, realistická, občas až depresivní, ale také napínavá a v některých okamžicích až strhující. A přestože jde o volnou adaptaci zasazení do Verneova světa je dokonalé, duch Verneovek je zachován v plném rozsahu a občas mám pocit, že je to působivější než originál. Vše jen podtrhuje brilantní obsazení v čele s hrozivým Josefem Vinklářem a výborným Jaromírem Hanzlíkem. A to poselství je pořád je tak zatraceně aktuální, až z toho běhá holomráz po zádech. ()

RomanHyde 

všetky recenzie používateľa

Taky patřím mezi lidi, kteří mají velkou slabost pro "Zemanovky" a "Verneovky". Ovšem tohle podání Ludvíka Ráži nedosahuje kvalit Karla Zemana, byť je to pořád dobré. Dobré je však průměr a nemohu hodnotit lépe. Překvapivé je naprosto hvězdné obsazení, byť i do rolí statistů či vyložených štěků.... například Jiří Kodet neřekne ani slovo, v záběru je pár vteřin a pouze kouří.. V tomhle snímku se snad ukázali všichni, kdo v té době patřili k české herecké špičce :) což je velmi milé. ()

Reklama

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Steampunk, ako sa patrí. Verneho od detstva slepo zbožňujem a prečítal som väčšinu jeho románov (ktoré nazerajú na svet z vysokej výstavnej police v mojej izbe), mnohé opakovane - a práve medzi ne sa radí aj Oceľové mesto, ktoré využíva klasické motívy Verneho tvorby ako strach zo zneužitia pokrokových technológií na vojenské účely či oslava človeka ako tvora vynaliezavého. Rážova adaptácia je stručná a relatívne skratkovitá, zároveň jej však chýba len minimum a vďaka primeranej dĺžke ani na chvíľu nepoľavuje z dynamického tempa a strháva diváka do víru pokusov, objavov, špionáže a spiknutí, ktorý nedáva vydýchnuť a rúti sa priamo do očakávaného finále. Technickej stránke by sa dalo vytknúť mnohé, ale na to, že sa jedná o české sci-fi z konca 70.-tych rokov, som spokojný. Obsadenie snáď neobsahuje žiaden slabší článok reťazca a premeny identít Jaromíra Hanzlíka sú perfektné a zatieňujú aj inak rovnako skvelého Martina Růžeka a Jozefa Vinkláře. Mohlo to byť lepšie, ale aj takto je to výborné. 80% ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Můj nejoblíbenější klukovský film, tahle naprosto sugestivní volná adaptace románu Julese Vernea a jednoznačně nejlepší film ve filmografii režiséra Ludvíka Rážy, který se snad jako jediný filmový tvůrce dokázal přiblížit originálnímu uchopení Verneova světa Karlem Zemanem, Tajemství Ocelového města má mnohé z poetiky jeho filmů, i když kvalitativně je pravda na trochu jiné úrovni. Mimo dokonalého hereckého obsazení, sugestivně ponuré atmosféry Ocelového města, naprosto dokonalé mizanscény, výtvarného pojetí, zaujme především podmanivá hudební složka, bez účinku vynikajícího hudebního podkresu by bylo Tajemství Ocelového města sotva poloviční...a samozřejmostí je výrazné antimilitaristické poselství, které byl jistě i důvodem, proč tento film mohl Ráža v oné době vůbec natočit a proč prošel systémem schvalovacích komisí, modelový souboj dobra se zlem, tedy měst Fortuny a toho Ocelového, jistě nejednoho aparátčíka nenechalo na pochybách, že Ocelové město je zářným příkladem kapitalistické prohnilosti, pikantní, jak se dnes tato interpretace obrátila a Ocelové město je zřejmou alegorií totalitního státu, v kterémžto faktu je asi největší přednost a síla Rážova opusu magnum... ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (20)

  • Televízia BBC v roku 1980 rozdelila film na tri časti. Pre detskú televíziu ich narozprával herec a rodák z Nového Zélandu James Laurenson. (Raccoon.city)
  • Keď sa novinár gróf Van Hulshof (Petr Kostka) spýta pri odchode z mesta Fortuna, či sa ešte nerozhodli zrušiť predpis o bežcovi s červenou vlajočkou pred autom, nikto mu neodpovedal. V skutočnosti bol jedným z prvých cestných predpisov prijatý 5. júla 1865. Išlo o "Locomotives on Highways Act", známy tiež ako "Red Flag Act". Takzvaný zákon červenej zástavky nielenže znižoval rýchlosť vozidiel na 6,4 a 3,2 km/h, ale ustanovil, že pred vozidlom vo vzdialenosti najmenej cca 18 metrov musí kráčať muž s červeným zástavkou a varovať tak pred jazdou automobilu, aby okolie vedelo, že sa blíži nebezpečenstvo. Tento predpis bol zrušený 14. novembra 1896. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama