Tajemství Ocelového města

Doslova lahůdkový film, jehož nadčasovou myšlenku překonávají jen výborné herecké výkony. Předloha nepatří mezi mistrova nejlepší díla. Verne byl skvělý vypravěč dobrodružných příběhů, ale nijak výjimečný filosof, nebo futurolog. Obraz budoucího bipolárního světa, a boj mezi totalitním zlem a demokratickým dobrem vystihl správně, ale nedokázal mu dát dostatečnou hloubku. Tento nedostatek film napravil. Tajemství Ocelového města je na svou dobu až provokativní. Divím se že tehdejší cenzura dovolila tuhle kritiku autokratického centralizovaného státu vůbec zfilmovat. Televizní zpracování a kulisové záběry nevadí, právě naopak. Poselství je tím ještě silnější. Škoda jen lehce pozměněného konce, ten originální se mi líbil víc. (02.03.2013)

Taky patřím mezi lidi, kteří mají velkou slabost pro "Zemanovky" a "Verneovky". Ovšem tohle podání Ludvíka Ráži nedosahuje kvalit Karla Zemana, byť je to pořád dobré. Dobré je však průměr a nemohu hodnotit lépe. Překvapivé je naprosto hvězdné obsazení, byť i do rolí statistů či vyložených štěků.... například Jiří Kodet neřekne ani slovo, v záběru je pár vteřin a pouze kouří.. V tomhle snímku se snad ukázali všichni, kdo v té době patřili k české herecké špičce :) což je velmi milé. (21.10.2009)

I vcelku minimálními prostředky dokázal režisér pěkně vystihnout atmosféru verneovek. Ocelové město je šedivé, stísňující, samá práce a žádná zábava... A i ten "holomráz" umně balancuje na hraně vážnosti a nesklouzává k parodii, byť trochu zní jak vyšetřovací metoda cimrmanovského inspektora Trachty. (31.08.2012)

Je to zvlastne, Verne je moj oblubeny spisovatel, precital som od neho hadam vsetko co u nas vyslo, ale prave tie knihy, ktore sa stali predlohou filmov Karla Zemana, Oldricha Lipskeho a Ludvika Razu sa mi pacia menej ako ostatne. Naopak, vsetky tie filmy su uzasne. Asi preto, ze sa pedantne nedrzia knihy, ale skor ponukaju prave to, co Vernove knihy - fantaziu. (20.08.2013)

Způsob, kterým dokázal proměnit Ludvík Ráža vědeckofantastickou, v kontextu Verneova díla spíše průměrnou knihu v nadčasový zázrak syntetického žánru, dostupný právě tak dětem jako dospělým, je pozoruhodný. Postavy tohoto televizního díla skutečně žijí a zejména Jaromír Hanzlík tu dostal a beze zbytku v titulní dvojroli využil tuto příležitost k jednomu ze svých mimořádných hereckých výkonů. Myslím, že neaktuální není ani základní myšlenka díla o vítězství (řekl bych raději vítězení) demokracie nad zvůlí a diktaturou. Úroveň naší dětské tvorby let sedmdesátých a osmdesátých byla opravdu pozoruhodná, navíc hranice malé středoevropské země v řadě případů prolamující. Je to, chtěnechtě, nostalgie. A ne malá. (26.08.2007)