Válečná zóna

Scénář: Alexander Stuart .. Místy tvrdší než cementová zahrada. Proti tomu jde styl vyprávění, kterému neholduji. Plyne vláčně až líně a do toho v jakémsi kontrastu má vystupovat drsnost a zvrácenost obsahu. Pravděpodobně oblíbená kniha pro jinak výhradního herce Tim Roth, který zatím další režijní počin nepřidal. (08.12.2009)

Rodinná dráma na typicky britský spôsob. Už úvodná scéna, keď sa auto s roditeľkou i celou rodinou pri nehode prevráti na strechu, napovie, že tvorcovia filmu sa s divákom maznať nebudú a ponúknu relatívne surový pohľad na obyčajnú britskú rodinku s neobyčajnými vzťahmi. Rodičovský incest a keby sestra (šeredná Lara Belmont s nešeredným telíčkom) veľmi chcela, nechýbal by ani ten súrodenecký. Oceňujem kvalitné herecké výkony na čele s večným záporákom Winstonom či poetickú ostrovnú hudbu. Výprava ani tempo síce nie sú silnou stránkou filmu, tou je hlavne silná téma. (13.03.2023)

Rotha jako herce mám hodně rád, ale ta režie mu nejde. Povedl se casting. Všichni zahráli výborně včetně toho uhrovatého kluka a potěší i minirole mladého Colina Farella. Ale k čemu to všechno je, když scénář je odfláklý až běda a psychologie postav natolik všudypřítomná a hluboká, až to leze na nervy. Notabene v té relativně krátké stopáži je tolik hluchcých míst a zbytečných scén proložených plkáním o ničem. Za herce 30% a je dobře Rothe, že se držíš toho, co umíš. (29.10.2014)

Síla, neskutečná síla, která zabrnká na ty nejskrytější struny i toho nejotrlejšího diváka - a že to říkám zrovna já, také něco znamená. Válečné pole v pravém slova smyslu - ne válka armád, nýbrž válka v rodině, válka ve svědomí, válka otce proti životu jeho dcery. Incest jako ten nejstrašlivější skutek ve své zdrcující nemilosrdné síle. Čin, který nelze odpustit. Čin, který nelze odčinit. Čin, s nímž se nelze vyrovnat. Situace, z které není cesty, není návratu. Sympatie jsem si však nevytvořil k žádné straně. Toto není film o obětech a vinících, toto je krutá freska vytesaná do nejbolavějších možných míst. (07.12.2005)

Šla jsem do toho, aniž bych věděla alespoň nástin děje (dokonce jsem myslela, že je to válečnej film). Takže první polovina filmu s dlouhými záběry zahalenými do mlhy a sycharavosti mě nudila, pak přišel zvrat a s ním nosnej pilíř celýho příběhu. Jenže já jsem se do postav nedokázala vžít, děj kolem mě ubíhal aniž by se mě dotknul a chování sourozenců jsem často nechápala. Syrovost a naturalistický zachycení věci se tomu nedá upřít, ústřední čtveřice, především pak mladý, hráli, co jim síly stačily. Jenže když se pokusím zpětně si něco vybavit, snažím se vidět předposlední vyhrocenou scénu (vrchol celýho filmu je poslední čtvrthodina), ale do ouška mi přitom moje podvědomí našeptává: "nuda...". No a podvědomí, ja je známo, nelze ignorovat. Opravdu nevím, jak bodovat, ale přes všechno, co jsem tady ze sebe "vyhodila", to stojí za shlédnutí, už jen pro fakt, že takových na první pohled normálních rodin, může být okolo nás víc, než myslíme. (27.11.2010)