Okja

Okja je v prvom rade príbeh o sile priateľstva medzi dievčaťom a geneticky upraveným prasaťom. Navyše v sebe nesie jasné posolstvo, ktoré nám danú problematiku ukazuje len z pohľadu ochrancov zvierat. Ak teda milujete mäso, tak občas nebudete moc chápať, prečo sa v danú chvíľu správajú postavy tak a tak. Ako v snímke správne zaznie, všetko je to len biznis. Vzťah dievčaťa k zvieraťu je tiež vykreslený veľmi pekne a emocionálne. Je to veľmi dobrý spôsob, ako poukázať na šialenosť priemyslu živočíšnej výroby, konkrétne na príklade veľkochove prasiat. Vystupuje tam síce druh, ktorý sa podobá skôr na hrocha ako na prasa, ale po celý čas sa hovorí o „geneticky modifikovaných prasatách“, čiže ok, žiadna fikcia. Je to veľmi milá snímka. (17.11.2019)

Prasátko Babe (v podobě bachyně všech bachyní) už zase jede do města aneb sociálně-korporátní kritika skrze žánrový megamix s pitvořícími se hvězdami za doprovodu balkánské dechovky. Dle veškeré logiky by to nemělo fungovat, ale Joon-ho Bong již poněkolikáté dokazuje, že nesourodost umí udržet na uzdě. Sice to má zákonitě mnohá "ale", ovšem výsledek je vždy minimálně zajímavý a v těch nejlepších případech, ke kterým se i Okja těsně řadí, dokonce přímo výtečný. (02.07.2017)

Hrochoprase vypadá fajn a docela chutně - sorry, já fakt nejsem vegetarián. Překvapivé je, jak dokázali hrozivě omletý námět - dítě se snaží zachránit něco, co miluje, před zlovolnou korporací - podat svěže a šťavnatě. A to zejména tím, že snímek si až cynicky dělá srandu ze všech zainteresovaných stran: z korporace, jejích oddaných zaměstnanců, i ze zaměstnanců, kteří jsou lemplové, z televizních zábavných pořadů i z ekologických aktivistů. Ze všech si střílí stejně, hlavně z jejich stádnosti a tupé umanutosti. Vlastně i z nevinné hlavní hrdinky, která kvůli svému hrochopraseti překoná půlku světa, ale sama si s dědečkem dává k večeři ryby nebo kuřata, takže taky schvaluje zabíjení kvůli jídlu. ____ Je to vážně hodně cynický film. (01.10.2017)

Kdyby se látky zhostil jakýkoliv jiný tvůrce mohla z toho vzniknout prvoplánovitá eko-vegan agitka. Naštěstí za režisérské křeslo usedl největší žánrový chameleon současnosti a vznikla mnohovrstevnatá satira kombinující tucet jiných žánrů. Tilda nepřestává bavit, Jake dospěl do herecké jistoty (jeho prozatím nejvtipnější role) a Seo-hyeon Ahn je objevem roku! (27.07.2017)

Okja, aneb když je film stejně podivný, jako jeho název. Samotný nápad a vizuální zpracování jsou na špici, ovšem se zbytkem snímku je to již složitější. Příběh dokáže být nádherný a dojemný, občas i vtipný, bohužel ale tyto pózy střídá s nepříliš úspěšným pokusem o napětí a hlavně obsahuje neúměrnou spoustu divných a příliš šílených scén, které působí jako z jiného filmu a celek výrazně shazují. Tato tónová nevyrovnanost je matoucí a ačkoliv u některých filmů může působit jako osvěžení, zde je to naopak velmi rušivé a pouze se tím potvrzuje tvůrčí zmatenost a nerozhodnost v pojetí zvoleného děje, který není rozvíjen dostatečně zajímavě a tak film zůstal daleko za naplněním svého potenciálu. S hodnocením ale přesto níže jít nemohu, neboť když už zrovna film funguje, je radost na něj pohledět. Jen škoda, že takový nebyl častěji. (12.03.2018)