Quiz Show

Popol a diamant fungovania nielen televíznej spoločnosti a jej sponzorov, ale aj celej spoločnosti založenej na rýchlej spotrebe, hromadeniu majetku, instantných dojmoch a pocitoch a pretvárky. 50. roky sú pre túto observáciu ako stvorené, keďže sa klasická spotrebná západná spoločnosť práve formovala, ale keďže sa Redford chopil látky o 40 rokov neskôr, tak môžete sledovať aj paralely s dobovou súčasnosťou a bezpochyby aj dnes, keď si film pozriete po štvrťstoročí. Skrátka ide o husto nadčasové umelecké dielo, ktorému (paradoxne bohužiaľ) nikdy nedôjde dych. (15.11.2020)

Film byl nominován celkem na čtyři OSCARY, za Nejlepší režii, Nejlepší scénář, Nejlepšího herce ve vedlejší roli - Paul Scofield a Nejlepší snímek. Natočeno : USA 1994. Režie - Robert Redford. Scénář - Paul Attanasio. Kamera - Michael Ballhaus. Hudba - Mark Isham. Hrají - John Turturro (Herbie Stempel), Rob Morrow (Dick Goodwin), Ralph Fiennes (Charles Van Doren), Paul Scofield (Mark Van Doren), David Paymer (Dan Enright), Hank Azaria (Albert Freedman), Christopher McDonald (Jack Barry), Jack Gilpin (Jack)..a další. (25.04.2011)

Překvapilo mě, že už v samotných začátcích televizního vysílání docházelo kvůli zvýšení sledovanosti k tak obludné manipulaci s účinkujícími a diváky. Jedna neférová vědomostní soutěž tak rozehrála drama, které mělo značný dopad na životy účastníků kvízu, i když asi poněkud jiný, než původně očekávali. Režisér Robert Redford se chopil této látky po nějakých čtyřiceti letech poté, co aféra vyšuměla a obsadil film výbornými herci, kteří dokázali utáhnout i tu poněkud zbytečně přemrštěnou stopáž. Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií (21.04.2015)

Umění manipulovat… Atraktivní a vyzrálé nahlédnutí do tajů jedné z největších televizních afér si vzalo za stěžejní úkol popsat podstatu vzdělání. Je to vcelku logické, vědomostní soutěže nabízejí určitou možnost uplatnit ho. Ve světě, který Redford popisuje je však funkce znalostí redukována na tři otázky - "Kdy? Kde? Za Kolik?" (v obdobném duchu zkouší Herb Stempel i svého syna). Tato podoba amerického snu tedy používá své loutky (jakou je i vážený Charles Van Doren) jen jako iluzivní sen pro diváky před obrazovkou. Film popisuje velice dobře těžké chvíle v hlavách soutěžících, kdy mají postupovat podle daného „scénáře“ (paradoxně samotná show je oproti tomu nuda). Když pominu, že retro nádech je spíše mizivý, tak zbývá ještě jeden problém – morální stanovisko. Redford nepochybně mluví o vytváření idolů (diváky u obrazovek nezajímá, za jakých okolností vznikli a zároveň odmítají jejich pád). Jenže následná snaha obhajovat jakési intelektuální „právo“ Van Borena oproti pokleslé závisti Stempela mi dvakrát nesedí. Nehledě na to, že postava pátrače Goodwina je hodně rozpolcená a neví, kudy se vydat. Toto celé možná je převzato z reálu, což přesto neomlouvá minimálně účastníky. Na druhou stranu teze o tom, že „Mccarthismus skončil a Sputnik je ve vzduchu“ zůstává moc zajímavá. S tím vzděláním je to možná dost podobné. (07.02.2011)

,,TO JE KSICHT DO RÁDIA. JDE MI NA NERVY! VIDĚLS SLEDOVANOST?.....“ /// TWENTY ONE! Jste nervózní? Jde jen o prachy! Soutěž, ve který můžete zbohatnout a splnit si tak americkej sen – pokud je dobrá sledovanost. Má to punc zajímavosti, páč všichni jsme (asi teda) čuměli na Čecha. (Nebo na Milionáře?) Pak by tady mělo jít o pohnutky člověka, jako je čest, morálka, touha po penězích a slávě. (Kdyby ti někdo nabídl takový peníze a slávu … - ty bys to nevzal?) Spousta pravdy o ,,televizi“ a lidech. Nejen těch co ,,ji“ řídí, ale i o vás, co před ,,ni“ sedíte. (…no dobře, já taky…) A vo tom, že hodnoty, jako pravda a čest si civilizace kurevsky přizpůsobila. Tohle nezestárne. To ostatní (bohužel) jo. P.S.: Ten Torturro je fakt výbornej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu "Remembering America: A Voice From the Sixties", kterou napsal v roce 1988 Richard Naradof Goodwin jsem nečetl. 2.) Jsem zrůda s dobrou pamětí. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.08.2013)