Posledný súboj

Dal bych nevím co, zúčastnit se natáčení filmu Ridleyho Scotta a proniknout pod pokličku jeho umění. Jeho filmy vypadají tak opravdivě. Jedním táhlým kamerovým záběrem pojme náladu celého středověku – rozestavěná katedrála, kamenný most s cestou pokrytou hlínou, chatrče u řeky, po níž se plaví čluny, sedlák s volským spřežením, a za ním kohorta vojáků na koních, dobytek za plotem, špinavá prasata se válejí v bahně, prašiví psi pobíhají kolem a všude takové to do hněda zbarvené středověké pošmourno, nádhera. A pak je tu ten příběh, který by se dal lacině spláchnout jako politicky korektní me-too storka, ale není to tak. Je to silný příběh o síle ženy, která navzdory hrozbě kruté smrti upálením bojuje za svoji čest. A v závěru to rozsekne asi nejlepší rytířský souboj, který jsem v kinech viděl, i vzhledem k tomu, že se ve filmech objevují tak zřídka. Jodie Comer výborná, a všechny chlapy herecky zastínil Adam Driver, je to borec. A Ridley, až jednou skončí, bude mě to bolet. (23.10.2021)

Velký film, který v divákovi roste. Tři výborní herci v perfektně natočeném a chirurgicky přesném filmu, který nediskutuje o pravdě, ale ukazuje jednu pravdu z různých pohledů. Síla Posledního souboje není jenom v jeho pojetí (tři příběhy z pohledu každé z hlavních postav), ani ve středověké variaci na metoo, ale hlavně o kontextu. Všechny tři postavy mají ze svého pohledu pravdu, všichni vnímají stejnou situaci, ale v kontextu je to vnímání odlišné. Situace ve středověku, kde je mužská čest a jméno důležitější než život nebo žena jako majetek muže, je pro nás už poměrně dost vzdálený koncept. Naštěstí právě rytíři a souboje mají určitou romantiku a pohádkovost, v které jsme schopni tyto koncepty přijmout a pracovat s nimi. Tenhle film prakticky nemá slabiny a já tomu dávám tak týden, než hodnocení zvednu na plný počet. A proč? Protože podle mě je tohle asi nejlepší film o vnímání světa z mužské i ženské perspektivy a pomocí malých detailů dokáže zachytit nejen mužský macho/ego svět, ale i ženskou citlivost a emoční rozkolísanost. (04.11.2021)

Chytře napsaná a mistrně zrealizovaná rekonstrukce posledního rytířského duelu ve středověké Francii. Parádní dialogy a různé druhy pohledů na trojici hlavních protagonistů budují atmosféru až k závěrečné rubanici. Intenzivní, krvavý duel je korunou hereckého koncertu Damona, Drivera i Jodie Comerové. Stejně tak Affleck si zhýralého šlechtice maximálně vychutnává. Scott naservíroval dost možná film roku. P.S: Zase jednou parádní soudtrack Harryho Gregsona-Williamse. PŘIZNEJ SE!!! (05.12.2021)

Opojně opulentní velkospektákl, nechtěně přitažlivý zejména pro diváky z našich lůzrů a hnojů, neboť věrně pojednává o tom, co by se asi tak společensky dělo, kdyby ve 14. století Pavel Liška vyprcal Jágrovi starou, když Jarda zrovna nebyl doma, protože někde kasíroval monarchu a uzurpátora za reklamu na Dyžonské kuře. A jak už to chodí, Jarda, prohlašující se za chitrého, cytlyvého a něšného romatyckého mylovňýka, to chce vyřešit na hřišti, Pavel, prohlašující se za neodolatelného donchujána, kterému se figurantky samy chtivě napichují na kůl, jen tak s mongoloidním výrazem čumí, no a pyjem dotčená pydlooká Margaryta #Onataky, která by měla držet piču u plotny, kojit fakany a starat se, aby nebyl bordel v hradním obýváku, prohlašuje, že jsou oba zkurvení šovinisti a už je akorát tak nejvyšší čas, aby ji nějaký ten zasraný seksuální predátor pasoval na rytířku. Až na to kňučení nad hřadovacími právy tady do kontextu díla hladce zapadá velmi kulantní a originální scénář, protože jeho autory jsou dva snad největší obrněnci současného filmového průmyslu, kteří neváhali nechat se i rovnou obsadit. No chudák Rydly! Naštěstí je to totální frajer. Nejen, že ve třiaosmdesáti rutinérsky zvládl ukočírovat velkovýpravnou historickou fresku, ale DOKONCE!!! i přinutil, snad poprvé v jeho „herecké“ kariéře, jakž takž hrát i doposud zcela prkenného Démona. Eflek naštěstí neměl moc času, asi měl už předtím sjednáno nějaké to neodkladné opíchávání botoxem, tudíž jeho menší role ochrnutého tymolínového slizáka filmu příliš neuškodila a dědu Rydlyho určitě tolik nesral. Docela úsměvně zajímavý je i historický podklad. Ať už to kdokoliv zromantizoval a zesvižnil, jak chtěl, padesátiletý Karůž si tenkrát nabrnknul třicetiletou pannu, což byla na středověk, kdy dodnes obvyklý, klérem dicktovaný společenský vkus běžně velel prcat hlavně třináctky i mladší, už pěkně plesnivá makrela (dnešní analogie zatuchlé šedesátky), o kterou by neopřel kopí snad ani ten nejzoufalejší či nejnasranější sok, protože by se mu pak kluci v šenku smáli. Vlastní souboj, mimochodem opravdu fantasticky udělaný a ani trochu nepřipomínající onu obvyklou skupinu hysterického šermu Bukanýři z Vizovic, se pak fuckticky odehrál mezi šestapadesátiletými geronty, zakovanými do padesáti kil železa. No, já bych řek, že to tehdy až tak svižně asi moc nevypadalo a že by frajeři pošli vyčerpáním nebo na kornatění už při klanění se „dívce“ svých polucí či při uvažování nad tím, kolik tak asi váží válečná sekera. Každopádně se jedná o další úžasný a vynikající Rydlyho historický velkofilm a scénografické orgie, a mně nezbývá, než si závěrem opět stařecky konzervativně a decentně povzdechnout, jaká je to, kurva, věčná škoda a degenerace, že se místo do takových hodnotných, zábavných a poučných děl dneska raději majoritně vrážejí prachy do furtdokolových dementních pičočalamád se svištícími Superbukvami pro dyslektické potraty uklízeček a řidičů hovnocuců. (29.10.2021)

Ach jo, jsem na rozpacích. Pamatuju si, že Duelisti mě kdysi dávno docela nudili a že hlavními viníky bylo režisérské vedení a neobratná adaptace literatury do filmu. Trochu jsem doufala, že by se od té doby mohl někam posunout Ridley, já, nebo my oba, aby se s Duelem situace neopakovala, protože na Adama Drivera v brnění jsem se přirozeně těšila a i Matt Damon je v určitých polohách super. Ale zase jsme se minuli. Režijní styl Ridleyho Scotta mi vždycky přišel arogantní, ale teď už je z něj vyloženě jedovatý dědek. Ještě že mu chlapci svým scénářem nedali moc prostoru to ukazovat, určitě by se mi ale líbilo, kdyby ten materiál dali ke kočírování někomu jinému. Jak moc kulervoucí to mohlo být, kdyby to režíroval Gus Van Sant, nebo obecně někdo, kdo by k tomu nepřistupoval jako k opulentnímu spektáklu, ale měl by cit... no pro pocity. Nasnímané mi to přišlo jak televizní seriál, často mě napadalo, že určité záběry by bez problémů zapadly do Hry o trůny, a to určitě není pochvala. Ale i scénáři by se hodila větší míra propracovanosti. Rozdělení na kapitoly působilo ze všeho nejvíc jako formální vytahování se, než že bych měla opravdový pocit, že příběh přede mnou skutečně získává nové dimenze a že by to lineárním vyprávěním o něco přišlo. Velký důraz na postavu Bena Afflecka ve střední části mi přišel nadbytečný/nepotřebný. Kapitola Jodie Comer byla přirozeně nejpůsobivější a nejsrdcervoucnější. Taky byla titulkem vyčleněná oproti předchozím jako jediná pravdivá, tak jaký mělo smysl ukazovat jiné eventuality, když jsou hned zase zneplatněny? Herečka neudělala nic špatně v rámci toho, co měla k dispozici, ale i přes to mi přišla spíš nijaká, a chlapci byli taky takoví průměrní a neviditelní. A když mi na žádné postavě moc nezáleží, tak se to potom vztahuje na celý film. A určitě tomu nepomáhá, že se mi celek nelíbil ani vizuálně, kameru už jsem sepsula, kostýmy mi přišly ušité z moc moderních materiálů a příliš jako kostýmy než jako oblečení, ve kterém někdo existuje, krajina byla digitálně škaredá a nevyužitá, obecně mi tam chyběl pokud o estetiku™. (12.02.2022)