Houpačka

Přestože snímek disponuje celou řadou nesporných kvalit (kamera, casting, ne úplně triviální narace) a místy se vyznačuje až kachyňovským feelingem, nedá se zakrýt, že jde o skrz naskrz tendenční počin, jehož myšlenkový obsah je obrazem televizního zpravodajství za časů normalizace: Neplánované početí je špatné, popíjení po práci je špatné, pauzírování v práci je špatné (v české kinematografii myslím poměrně ojedinělou kuriozitu představuje tematizace pracovního nasazení praktikantů z Kuby, dnešní publikum z tohoto prvku asi bude lehce dezorientované :), vysokoškolské studium není vyloženě špatné, ale důležitější je samozřejmě práce v továrně. A emigrace? Emigrace je ze všeho nejhorší a každý, kdo se jí dopustí, musí být zákonitě hajzl. V tomto světle vnímám i ony odhalené scény Lenky Vlasákové spíš jako vějičku pro tehdejší mládež, aby přišla do kina a mohlo se jí dostat správné ideologické nalejvárny. Je škoda, že se po revoluci nepodařilo film od ideologické nálože trochu oprostit, na druhou stranu by to vůbec nebylo snadné, jelikož je na prorežimní agitce přímo postaven. Muselo by se to tedy pojmout značně experimentálně (doba ovšem byla pro takové experimenty relativně příhodná). (10.12.2014)

Jako náctiletý přicházím domů ze školy, pouštím tv a začíná nějaký film. Neznám jméno, děj nic.... Po pár minutách vidím tělocvičnu našeho gymnázia, poté učebnu fyziku, hlavní hrdinka sedí na mém místě... film dokoukám. Po 20 letech si vzpomenu na film, co se natáčel u nás na gymplu, vidím to jako dnes..... ale jak se jen jmenoval.... Zadávám do googlu různá hesla, ale marné hledání... byl to nějaký underground nebo se mi to jen zdálo....?  Až dnes jsem na "filmových místech" objevil, že to je Houpačka... a sláva - je na Youtube - hned si ho večer pouštím. A musím podotknout, že to je na 100% "můj film". Nejen, že se natáčel z valné většiny v mém kraji, dokonce v mém městě a dokonce mé škole, ale místy až kachyňovské ztvárnění (které zbožňuju), neopakovatelná atmosféra doby a místa a ke konci gradující drásající doják staví tento film do mého pomyslného filmového nebe.  Nostalgie jako prase....   PS: Jo a o hudbu se postaral mistr Hapka? - geniální!!! (27.08.2021)

Smutný, hořkosladký příběh o náctliletém dítěti...Zajímavé zpracování po stránce režie, na počátku nepochopitelné prolínání dějů a scén jsem si postupem času zvykl a vlastně mi to přišlo docela geniální. Režisérka vás hodí do děje a je na vás, jestli to pochopíte.... žádné vysvětlování či okecavání. Moc se mi líbilo prolínání vzpomínek z minulosti do budoucnosti, střih vzpomínka. Surová atmosféra přelomu 80/90.let ještě víc dokresluje ponurost celého příběhu... (27.02.2021)

Zajímavý film na závažné téma, který však strhává výkon tehdy mlaďoučké Vlasákové. Ta ve filmu kuňká a svým herectvím mne nepřesvědčila. Hraje zde matku, která poté co se vzdá svého dítěte po narození, jej posléze začne chtít zpět. Bohužel to už je adoptováno jinou rodinou, která jej přijala je za své. Vlasáková se tak několikrát za ním vypraví až do jeho nového domova, čímž dojde k několika nepříjemným konfrontacím. Nakonec se rozhodne dítě ukrást... Jedná se o velmi smutný film poukazující na určitou nedospělost hlavní hrdinky, ale také na ne zcela funkční rodinu a řekněme si to rocnou i psychologickou podporu tehdejších lékařů. Věřím, že dnes by taková dívka měla podporu mnohem větší a k ponechání dítěte by byla tlačena i lékaři obžvláště když se dobře ví, jak může mít žena v rámci těhotenství a porodu rozházené hormony... * * (21.06.2014)

Tvorbu paní Plívové Šimkové vlastně neznám (s výjimkou úžasného snímku "Páni kluci"), a tak jsem to chtěl trochu napravit. Byl jsem hodně překvapen, protože poněkud náročný a "zmatečný" způsob vyprávění jsem vůbec nečekal. Klidně bych věřil, že film režíroval třeba Jaromil Jireš nebo někdo podobný. Mladá Lenka Vlasáková tu dokonce ukáže svá prsa v celé jejich kráse, ale přece jen nemohu hodnotit výše, neboť jsem se ve snímku přece jen trochu ztrácel a třeba na toho Jireše paní režisérce přece jen něco chybí. (09.12.2021)