Výnimoční

Tento žánr s oblibou vyhledávám a též empaticky souzním s lidmi, kteří trpí nějakou nemocí, hned několik filmů mám mezi svými oblíbenými na profilu, ovšem dnes musím konstatovat, že Výjimeční nejsou ničím výjimeční a síla lidskosti mě tedy v tomto případě nechala poněkud lhostejným. Může za to absence jakkoli zajímavého příběhu, v druhé řadě je to přeci jen příliš sluníčkový film, jehož absence slz v mých očích potápí film do hlubiny průměru... 60 % (09.05.2020)

Už při sledování snímku mě napadalo, jak by se s námětem vyrovnala hollywoodská studia. Do hlavní role by angažovali Toma Hankse, slzopudný scénář by byl postavený na nejpodpásovějším citovém vydírání a zbavený vší nepříjemné kontroverze, aby snímek končil patetickým happyendem. Celé by se to pochopitelně motalo kolem neživotných vztahových konstruktů. Nakache a Toledano na to jdou naštěstí jinak a jejich přístup se dá považovat za protipól francouzského hitu Nedotknutelní. V prvním případě volili ryzí komedii, tentokrát nabízí civilnost podepřenou lehce úsměvnými momenty. V Nedotknutelných použili motiv sociální pohádky, tentokrát se jejich scénář opírá o důvěrnou znalost prostředí a problematiky autismu. Film nepředstírá nemožné, netvrdí, že existují pozitivní řešení tam, kde pomůže jen stresující nevděčná práce a asistenti se potýkají s nekončícími riziky soužití se svými svěřenci. Snímek se snaží vyjádřit uznání těm, co službu pacientům poskytují, a je v tom přesvědčivý. Zatímco Nedotknutelní byli silní příběhem, u Výjimečných hrají prim postavy a komunita. Výjimeční nepředstavují aktivistický film v tradičním smyslu slova, tedy snímek, který čeří vody s úmyslem za něco bojovat a něco prosadit. Je ale v tom nejlepším smyslu slova angažovaný s cílem ukázat výsek společnosti a problémy, které se nám moc nechce vidět a kterými se nechceme zabývat. Výborný casting v čele s Vincentem Casselem kvality filmu podtrhuje. Celkový dojem: 90 %. (28.11.2019)

Nepřenosný filmový zážitek, u kterého obzvlášť platí, že na každého diváka zapůsobí jinak. Silné téma o mizerných podmínkách pro zajištění pečlivé a důstojné péče o pacienty s autismem, které trápí mnoho zemí, mnoho rodin, mnoho konkrétních lidských bytostí a hlavně o výjimečných, obětavých lidech, kteří se do toho v Paříži pustili na vlastní pěst. Nádherné, poučné, lidské a syrově dojemné. Vincent a Reda excelují! Viděno v kině, které bylo překvapivě, však zaslouženě plné. (30.11.2019)

Pokud si někdo pustí film proto, že se chce zasmát při další z  francouzských komedií, bude s největší pravděpodobností zklamán. Diváka čeká drsná realita ze života lidí, pečujících o malé, velké i věčné děti s vážným psychickým postižením. To, co měl film sdělit, tedy objasnit problematiku, svízele a těžkosti, s jakými se rodiče a organizace při každodenní práci s těžce hendikepovanými potýkají, se povedlo velmi dobře. S kritikou vůči nechápající společnosti a s laskavým nadhledem ke klientům pečující neziskovky. Všichni herci hrají jako o život a Vincent Cassel tady předvádí zřejmě jeden ze svých nejlepších výkonu. Ta role mu ohromně sedla. (19.06.2021)

Po shlédnutí tohoto filmu si ještě více uvědomuji, že se mám jako prase v žitě. Je to neskutečně skvěle znázorněné a doporučuji všem, kteří si myslí, že se mají špatně, něco jim chybí a všechno je na ho*no. Budu ráda, když toto režisérské duo bude pokračovat tak skvěle, jak doteď :) Čisté, jasné, zároveň neskutečně náročné a Vincent Cassel, který dokáže zahrát jak fešáka, tak chlapa, který si nechává položit hlavu na rameno od autistického muže. Párkrát mě tam zamrazilo, několikrát jsem jen seděla a říkala si - jsem ráda, že toto nezažívám já - a na závěr - ta hudba! Ta hudba je tak krásně citlivá a výstižná zároveň :) (06.06.2020)