Nemocnica na okraji mesta

Dietloviny /Muz na Radnici, Okres na Severu, zena za pultem ...../ uz za normalizacie neboli znamkou ekstra kvality. Ale tu sa Jaroslav Dietl vynimocne pochlapil. Serialu dominuju kvalitni herci /Chudik, Abrham, Maciuchova/, dialogy su obcas dlhe a beru sa prilis vazne, Chudik vie hrat, a hoci niektore herecke vykony nemaju prislusny nadhlad, stale sa na to dalo pozerat. A plne si to uzit. Cez vsetky tie nedostatky som sa vsak vzdy vedel blahosklonne preniest - od prirodzenia som totiz tolerantny. . Po kultovych Chalupari je to jeden z najlepsich ceskoslovenskych normalizacnych serialov. Spolu s Takovou Normalni Rodinkou. A asi najlepsia dietlovina, ku ktorej sa ako k jedinej vynimocne hlasim. 93 % (16.01.2013)

Nazdar Sova, tak co to bude dneska? Endoprotéza, nebo endoprotéza? ,,Vážení kolegové, chtěl jsem vám říci - nebylo by dobře, abych vám to neřekl - dnes nás čeká závažná operace". Tak sůva neser a vymáčkni se, co vy ortopedičtí mágové dneska spíchnete! ,,Ale ještě předtím, vážená kolegyně, musím zdůraznit, že jsem se mýlil. Ve vás. Od samého začátku jsem vás častoval despektem a nedůvěrou". Doktorskej nemel a prozraď, za účelem jaké legrandy dneska toho pacoše rozkucháte? ,,Bude nutná endoprotéza, kolegové". A je to tady, a je to tady.......Za Chudíka, který ztvárnil prototyp slušného člověka, Kopeckého, jenž přidal ukázku neodolatelného, avšak slušného hulváta, za Inušku, předobraz kurvičky, ovšem velice slušné - dávám slušné čtyři. (16.05.2012)

Skvěle napsané dialogy a postavy - ty postavy jsou navíc i dobře zahrané (většinou). Nejraději mám Kopeckého a Medřickou, hodně zajímavým vývojem projdou např. Abrhám nebo Janžurová. Srala mě Motlová s tím svým věčně vytřeštěným výrazem ("a co Kája!"), snad největší sviní v seriálu je dcera Štrosmajera - k té cítím přímo fyzický odpor. Jsem zvědavý na pokračování (vyhlížím ho ovšem s mírnými obavami) (25.07.2003)

Dovolím si parafrázovat Tosima: "Silné lidské příběhy. To prostě Jaroslav Dietel uměl",.... ale to rozhodně nestačí! Měl jsem to štěstí, že za totality jsem byl ve věku, kdy mě tenhle seriál ještě nemohl zajímat a v době, kdy by mě zajímat mohl, už byl filmový výběr a srovnání mnohem pestřejší a zajímavější. Inscenační seriály nikdy nebyly a nebudou můj šálek čaje a pro sílu sdělení mi nestačí jen dobré dialogy a detaily na vážné obličeje. (04.09.2005)

"Já prosím, aby se na mě po ránu mluvilo úplně tiše a sdělovaly se mi samý bezvýznamný věci." Hláškující MUDr. Štrosmajer byl pro mne jediným důvodem, abych tímto seriálem zabil pár socialistických večerů. Ty ostatní takřka růžovoordnační vztahy v dietním hávu mne zase tak moc nebavily, takže v dnešní době se této nemocnici vyhýbám úplně stejně, jako všem ostatním. Ze mě nemocného neuděláte. (13.02.2017)