Nemocnica na okraji mesta

***Celkem 67%***TV/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Prostředí 5/10/// PLUS: excelentní herecká sestava, dobře napsané dialogy, některé z nich zlidověli, chytlavá hudba, občas zajímavé dějové zvraty MINUS: slabší střední část seriálu, řekněme 6 až 13tý díl, často pomalejší tempo vyprávění, méně zajímavé vedlejší postavy nebo děj mimo nemocnici./// Shrnutí: Nemocnice na kraji města se řadí (a určitě oprávněně) mezi poklady české seriálové tvorby. Práce s postavami, to jak jsou napsané, to kým jsou obsazené a scénář, který mohou zahrát je podle mě i dnes výborný s klidem mohu říct i nepřekonatelný. Stejně jako u každého jiného seriálu i zde zub času zahlodal. Na jednu stranu je to dobře, protože si můžeme připomenout jak někteří herci se kterými se setkáváme dodnes vypadali, a vlastně jak mladí byli. Jenže stejně tak tomu chybí to dnešní tempo, které by vás udrželo v pozornosti po celou dobu. Nemluvě o tom, že některé dějové pasáže jsou celkem nezajímavé. Ještě bych mohl zmínit již natočená pokračování, jak jsou oproti tomuhle údajně špatná (což zatím nemohu posoudit), ale kupodivu já se na ně těším. Těším se na setkání s herci po tolika letech a na to jak nebo kam se ubírala jejich postava. Uvidíme, možná poté ještě více vyzdvihnu tento skvost, prozatím ale zůstanu u lepších 3*. (04.06.2013)

Pro mě nejlepší český seriál všech dob - skvělým scénářem počínaje, vynikajícím hereckým obsazením a režií konče. Schopnost postihnout rozmanitost lidských charakterů a prostředí - to byla Dietlova největší devíza. Životní role nejen Ladislava Chudíka, ale vlastně všech zúčastněných herců v titulních postavách. Všichni byli skvělí, nejraději jsem však měla doktorku Fastovou Dany Medřické. (22.10.2007)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Nejzajímavější je na seriálu určitě hudba skutečného mistra Jana Klusáka (tehdy v nemilosti režimu), jinak jde o běžné dobové spotřební zboží, jaké na běžícím pásu (typický "papírový" jazyk) Dietl psal (to, že se v tomto případě zdánlivě vyhýbal schůzím a soudruhování považuju v dnešním kontextu spíše za minus, protože realitu dělal ještě víc jinou, než byla, vytvářel takový rádobyrealismus). Stačí jen srovnat se Sanitkou, která je dle mého dojmu mnohem povedenější (už jen v reálnosti profesního terénu). (15.07.2010)

A CO DUŠE? Postupem času jsou pro mě více nosné scény z nemocnice, operace a pacienti, soukromé trable doktorů už méně, každopádně o jakékoliv plytkosti nemůže být řeč, to, jak spolu lidé mluví, uměl Dietl zkrátka zachytit bezchybně. Nejlepší postavou je, jak jsem tak sledováním zjistil, doktorka Králová. Ta mě nejvíce oslovuje. NA MĚ ŽÁDNÁ ULTIMÁTA NEPLATÍ! (28.03.2008)