Nemocnica na okraji mesta

Kultovní český seriál. Projekt mnoha paradoxů, natočený v nejtěžší normalizaci a přesto komunisticky prakticky nezatížený. Na konci sedmdesátých let král ve zchátralé tvorbě, jehož jedinou devizou jsou brilantně vytvořené postavy, jejichž osudy by se dali rozplétat klidně dvacet let... a to se taky stalo. Dnešní mladí diváci si můžou klidně odečíst tu čtvrtou hvězdu. (17.10.2005)

Zdařilý a téměř všemi oblíbený (dnes už kultovní) televizní seriál, který ani po dlouhých téměř třiceti letech nezklame jak věrného a stálého televizního diváka tak i toho občasného a nového . Skvělá Dudkova předloha, scénář-jakbysmet, režie, herecké výkony na tehdejší velice dobré úrovni, oblíbená, pronikavá a velice zapamatovatelná hudba, a hlavně příběhy ze života obyčejných lidí jejich charaktery a nevšední problémy. Tak to přesně můžu, a tento seriál mi to přesně před mnoha lety miliónově splňoval. Dietl měl prostě čich, a jeho poměrně zdařilé seriály ( a to nekoukám ani na dobu a ani nejsem nějak politicky zaujatý), za bývalého režimu vždy téměř povinně vyklízeli ulice. Prostě televizní klasika. Škoda jen jedné věci? A to sice toho že se tohoto seriálu nedožil pan Karel Höger (původní dr. Sova). Se kterým byla natáčena původní třináctidílná série v roce 1976. A dodnes s ním zbylo několik natočených scén, třeba ta pod deštníkem s Eliškou Balzerovou a Ladislavem Chudíkem. Nejraději jsem měl ale stejně a samozřejmě dr. Štrosmajera a jeho nezapomenutelné výlevy nejen ze života ale i ze své bohaté lékařské praxe. Jako třeba tento který povídal vrchní sestře Pěnkavové (Iva Janžurová).."Kdyby blbost nadnášela, tak tu létáte jak holubička." Nevím jestli originál z jeho hlavy? Ale jak pravdivé že? (16.01.2007)

Z dnešního pohledu jen průměrný televizní seriál, který v žádném případě neobstojí v porovnání s lepší částí americké seriálové produkce. Příliš upovídané, pomalé, interiérové. Na druhou stranu seriál jako jeden z mála není z převážné většiny zatížený předlistopadovým ideologickým balastem. Dietl dialogy psát uměl. Vzhledem k relativně omezenému počtu dílů se nemusel a nestačil ztrapnit tak, jako současní autoři telenovel. Celkový dojem (se silným přídavkem nostalgie): 50 %. (14.06.2006)

Klenot československých seriálů, bez ironie. Dřív jsem Nemocnici nemohla přijít na chuť, vždycky jsem zahlídla jen kus v televizi a přišlo mi to všechno směšné a hloupoučké. Když ale člověk nakouká obě série, všimne si těch výborných hereckých výkonů (snad jedině Chudík a Motlová byli na mě už "moc"), propracovaných a vyvíjejících se charakterů, zajímavých střetů a dějových linek. Obzvlášť mě bavila inteligentní svobodná matka Jany Štěpánkové, ambiciózní, ale věčně na ocet ortopedka Elišky Balzerové a geniální Miloš Kopecký. Navíc je to kvalitně natočené, moc se tu nesoudruhuje (celkem zajímavé je, že když už někdo soudruhuje, je to záporná postava), a i když je to všechno idealistický nemocniční sen, holt mě to baví. (26.12.2014)

Prvá Nemocnica bola, a to nielen vo svojej dobe, úžasným seriálom. Vďaka divácky atraktívnemu prostrediu, vynikajúco napísanému scenáru, skvelému obsadeniu aj úžasným hereckým výkonom. A pretože v tej dobe boli v televízii uvádzané programy o niekoľko rádov slabšie, nemožno sa čudovať, že pri premiérach jednotlivých dielov boli ulice v Československu ako vymreté. Viem, že veční kritici seriálu vyčítali, že Kopecký mal viac priestoru a pôsobil plastickejšie, než hlavný hrdina, že to alebo ono. Ale to len preto, aby ich autori vyzerali náročne. Mňa skôr potešilo, že napríklad Dana Medřická (mnou neobľúbená) si zahrala postavu, na ktorú sa nezabúda. Je iba logické, že pri nadšení z prvej série seriálu som druhú pretrpel a ďalšie som tuším ani nevidel. (28.06.2009)