Ostermanův víkend

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. (04.01.2008)

Vnějškově efektní starosvětsky modulovaný špionážní film. 1) Hrubě mi nesedla režie i celá koncepce snímku, o nepřehledném ději ani nemluvě._____ 2) Zaujali mě 39letý stále přitažlivý Rutger Hauer (Tanner z televize), 43letý John Hurt (agent CIA Fassett) a 47letý Jan Tříska, který si střihl malou roli ruského špióna Andreje._____ 3) Výstižný koment: F.W.Colqhoun**. (09.06.2019)

Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. (29.11.2011)

Zlatému Samovi toho neleze moc vyčítat. Jeho poslední dílo před nablahým skonem, ach jo. Řemeslně se jedná o špičkovou práci, Peckinpah si tady vyzkoušel trochu jiný žánr a zvládnul ho skvěle. Je tady dobře využitá práce s tehdejšími novými medii /kamerové systémy apod./, vynikající honička, dobrá akce v lese. Ke všemu ještě špičkové obsazení. Slabší je výběr scénáře podle knihy Roberta Ludluma, které je jen spíš průměrným dílem. Nicméně THE OSTERMAN WEEKEND má celkem silnou atmosféru a můžete se celkem slušně zaplavit na Janu Třískovi v další roli východoevropského bouchače. Škoda, že si Sam nevybral silnější scénář - nemohl tušit, že bude poslední. (27.01.2015)

Ze začátku jsem pociťoval alespoň trochu zájmu: co, kdo, proč. Postupem doby mně to ale přestalo zajímat, protože motivace jednotlivých postav byla stále méně čitelná. A na konci jsem nevěděl, mám-li se smát. Co to je? Varování před establishmentem? Před vlivem televize na společnost? Před ochranou státních zájmů jakýmikoli prostředky? Možná, že Peckinpahova idea byla úplně jiná (srovnej alternativy na IMDb) a producenti ji bezohledně zmršili, v tom případě je výsledek spíše varováním před vlivem producentů na filmové tvůrce. (03.07.2008)