Norimberk
Nuremberg
Réžia:
Yves SimoneauScenár:
David W. RintelsKamera:
Alain DostieHudba:
Richard GrégoireHrajú:
Alec Baldwin, Jill Hennessy, Brian Cox, Michael Ironside, Matt Craven, Len Cariou, Herbert Knaup, Charlotte Gainsbourg, Colm Feore, Robert Joy, Max von Sydow (viac)Obsahy(1)
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (119)
Tento film nie je suchý, akoby ste sa vrátili do mladších čias, sedeli a zaspávali v lavici na hodine dejepisu, či odratávali minúty, ktoré plynuli pomaly, pomaly, neznesiteľne pomaly...Možno ste mali niektorí na dejepise to šťastie, že dejepisár mal občas šťastné chvíľky a svojimi rečami vedel aj zaujať, ja som však také šťastie nemala...avšak toto je o niečom inom...Zabudnime na tie hodiny utrpenia:-))Našťastie tento film s tým nemá nič spoločného...Spracovanie najznámejšieho súdneho procesu v dejinách ľudstva je veľmi zaujímavé, myslím, že aj pre laikov, ktorí v domácej knižničke a filmotéke nemajú všetko, čo sa len oškrelo o druhú svetovú...Strhujúci výkon Briana Coxa v úlohe Göringa je vynikajúci, Alec Baldwin a jeho modré oči celkom stráviteľný (nieže by som ho chcela na nedeľný obed:-)) a scény filmu z koncentračných táborov človeka úplne zamrazia, koho nie tak nemá srdce (a mal by sa dať vyšetriť, že kam mu zmizlo:-))A čo na záver??Tento film určite nikomu neuškodí, akurát sa človek dozvie niečo nového o najhoršej časti dejín našeho ľudstva... ()
Dost dobré, ale k tomu, aby to bylo výborné se stačilo vzdát té trapné a zbytečné romantické zápletky, která velice nevhodně odvádí pozornost od důležitých událostí a vůbec podkopává serióznost týhle záležitosti. Asi už klasický americký neduh, který si ovšem zrovna tady mohli a měli odpustit. Asi ještě horší než ona bezchemická, nevhodná romance je postava Dexe, na jednu stranu chápu, že ta jeho sympatie měla dopomoci k získání představy o tom, co byl Hermann zač, na druhou stranu se mi tohle jevilo jako nejnevhodnější možný způsob a výsměch lidskému úsudku. Tohle prostě mohlo a mělo být lepší. I tak je to však nepopiratelně silný filmový zážitek a na některé momenty, slova, výpovědi a obhajoby asi jen tak nezapomenete, a o to šlo. ()
Srovnání s nedávno shlédnutým Judgment at Nuremberg (1961) je pro tuto verzi zdrcující. Zatímco tamten řešil otázky viny a odpovědnosti na vysoké intelektuální úrovni, tento jakoby byl adresován soudobým školákům k doplnění výuky dějepisu. A tedy repetuje triviality: že nacisté byli zlí, Sověti přinejlepším hrubí, a Američané, milé děti, ti to jako vždy celé zachránili. ()
Mohl to být ještě větší nášup. Tenhle film na to opravdu měl. Vždyť se jednalo o možná nejdůležitější soudní proces v historii naší planety. Göring náležitě odpudivý ale zároveň hypnotizující řečník. Tenhle film nebyl zdaleka ale o nějakých hercích nebo postavách, byl o veliké kaňce, která asi nikdy nezaschne. Když člověk slyší že běžně bylo v Osvětimi odstraněno 2 tisíce lidí denně a že to za 2. světovou válku nakonec vyskočilo na 2,5 milionu lidí tak je to opravdu velice silný šálek kávy. Postoj Ameriky asi těžko někdy ocením, přecejen vím jaká panika zavládla když jim v New Yorku spadla Dvojčata, a teď ať si spočítají jak vypadala Evropa, ve které probíhalo minimálně 80% bojů. Německo zdevastované nálety, Rusové chudší o 28 miliónů lidí, Židé na pokraji vymření. Kdepak válka je hrozná věc, za vše mluvilo jasnou řečí video z koncentračních táborů. ()
Norimberský proces. Naši úžasní "demokratickí" osloboditelia Churchil a Stalin mali pochopiteľne každí inú predstavu o treste - W. Churchil presadzoval zastrelenie hlavných vinníkov bez súdu, (demokracia jak sviňa) a J.V. Stalin dokonca navrhoval popravu 50.000 - 100.000 nemeckých štábnych dôstojníkov. Avšak po niekoľkých diplomatických rokovaniach dospeli k tomuto súdnemu procesu s najvyššími predstaviteľmi národného socializmu. Dvojdielny film o tomto pojednávaní v Norimbergu, exceluje svojim hereckým výkonom predovšetkým Briana Coxa práve v úlohe Reichsmarschalla Hermanna Göeringa. Výborným hereckým doplnením je však aj Alec Baldwin v úlohe právnika Roberta Jacksona. Odporúčam scénu, kedy Göering hovorí so židovským dozorcom, že Nemcov všetci odcudzujú, kvôli veciam, ktoré robili židom, ale nikto nepozerá na to, že Američania zhodili atómovú bombu na Hirošimu, čo bolo mesto plné nevinných civilistov. A nezabúdajme že aj v Sovietskom zväze boli koncentráky (Gulagy) a nikomu tiež nevadí, že Američania ešte 28 rokov po skončení 2.svetovej vojny mali záchody a autobusy čisto pre "negrov". ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (1)
- Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)
Reklama