Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (585)
Kráčející kladívka, cihly ve zdi a zpívající dětský sbor. Jestli toto není originalita, tak co? Luxusní hudba, dokonalá vizuální stránka a krásně ztvárněné fantasmagorijní představy. V tvorbě Pink Floyd bych se rozhodně neoznačila za profesionálního znalce, v jejich kariéře a tvorbě se příliš neorientuju. Známo mi je jen pár songů. Možná i z tohoto důvodu uděluji čtyři hvězdičky. "We don’t need no education, we don’t need no thought control, no dark sarcasm in the classroom, hey, teacher leave them kids alone, all in all it's just an another brick in the wall." ()
Upřímně bych tenhle film označila jako extrémně psychický náročný. To mu ovšem na kouzle neubírá, spíš nutí člověka fascinovaně zírat na tu přehlídku témat, obrazů a myšlenek, přičemž si ani při těch morbidnějších scénách oči zakrývat nebudete. Je až nepochopitelné, kolik symbolů ve filmu najdete – politických, hudebních i spojených s obyčejným životem. Čím víckrát film vidíte, tím více ho nejspíš chápete a tím více symbolů rozluštíte. Vždyť sama ‚zeď‘ toho může přece tolik ukrývat. ()
Hudební svět Pink Floydů je geniální, bezesporu je. Jen jsem do něj nedokázal zapadnout. Asi ta muzika pro mojí generaci není určená i když Another Brick in the Wall je klasika klasik. Na druhou stranu od nich nic jiného, zásadního, nepamatuju. Možná i to něco svědčí o kapele samotné, ne? A teď možná naseru kdejaké následovníky této muziky, když se přiznám, že nejradši ten song žeru v remixu od Erica Prydze :-) ()
Naprosto úžasná záležitost ve vemi ohromujícím a ochromujícím zpracování. Až na pár songů byla tahle skupina přede mnou totálně utajována. Mám tedy rozhodně co doposlouchávat, protože jejich hudba je skvělá. Akorát nemohu stále pochopit proč jsem téměř ve všech animacích viděl mužskou či ženskou chloubu, okrasu, ozdobu, neštěstí, či jak to vůbec nazýváte. To je ale taková odbočka. Já prostě nevím, co tomuhle filmu vytknout. Po zhlédnutí většíny filmů mám nápady, jak by se dal každý z filmů vylepšit tak, aby byl z mého pohledu bezchybný. U tohoto filmu mě však nic nenapadá. Z toho plyne, že bezchybný asi je. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že sled videoklipů na mě dokáže takhle zapůsobit. Vlastně ani nevím proč nedávám plný počet. 4* jsou však povinností. ()
Na hudbě Pink Floyd jsem vyrůstal, jejich hudbu dodnes miluju a ačkoliv mám mnohem raději jiná "floydí" alba, než je právě The Wall (např.božské Dark Side of the Moon), některými pasážemi z filmu nepohrdu nikdy. Roger Waters si vyřešil svá traumata z dětství a přinesl světu krásnou hudbu a hodně depresivní texty, která sice Parker umně převedl na filmové plátno, ale nutno říci, co by byl jeho film bez nezapomenutelných kreseb Geralda Scarfa, autora všech animací a obalu alba The Wall. ()
Galéria (57)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (43)
- Při řádění v hotelovém pokoji si Bob Geldof (Pink) ošklivě pořezal ruku. (HellFire)
- Pink (Bob Geldof) nosí hodinky značky Ingersoll Mickey Mouse. (dyfur)
- O animace se postaral politický karikaturista Gerald Scarfe, který se skupinou spolupracoval od roku 1975, kdy vytvořil animace pro jejich koncertní vystoupení „Welcome to the Machine“. (Zeebonk)
Reklama