Dark Waters

Temné, tísnivé, znepokojivé, ale hlavně výborné psychologické drama dle reálných událostí s excelentním Markem Ruffalem. Příběh se zaměřuje na jednoho farmáře, kterému začíná umírát dobytek nepříjemným způsobem a má podezření, že ve vodě jsou znečisťující látky od největší chemické firmy Dupont a rád by ji žaloval, ovšem každý právník má strach riskovat kariéru proti největší korporaci a tak zkusí oslovit Marka Raffala, který chemické korporace zastupuje. Jedná se o jeden z nejhrůznějších zločinů vůči lidstvu a film bych povinně pouštěl i ve školách. Film má až pochmurně Černobylskou atmosféru, tísnivé prostředí a spousta zajímavých informací ( Teflon mě rozsekal na 3x!!!) a scéna, kde farmář popisuje a ukazuje, co chemie provedla jeho krávám byl vrchol. Občas mi bylo hodně nepříjemně, ale určitě doporučuji. Must see záležitost. Příběh*****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 8/10. (27.09.2020)

[3,5*]     "At DuPont we are not producing chemicals for chemicals' sake. We are producing them for peoples' sake. To make folks' life easier, happier, longer."     Dokumentaristicky ladená dráma nakrútená podľa skutočnej udalosti, ktorá svojou témou silne pripomína skvelý film Erin Brockovich (2000) (je inak zaujímavé, že má aj rovnakého kameramana, Edwarda Lachmana). Opäť tu máme jednu svinsky nenažranú firmu (DuPont), pre ktorú životy ľudí (receptorov) nemajú žiadnu cenu a aj jedného osamelého bojovníka proti obludnému systému (právnik Robert Bilott v presvedčivom stvárnení Marka Ruffala), ktorý tomu boju mnoho obetuje, ale jeho snaha sa zdá byť dlhé roky márna. Na rozdiel od romantizujúcej a aj humorne ladenej Soderberghovej snímky je ale "Dark Waters" film pochmúrny (ponurý zelený filter, znepokojivý minimalistický soundtrack) a zameraný viac na faktografickú presnosť. Najdôležitejší rozdiel je ale ten, že prípad Erin Brockovich mal len lokálny dosah, kdežto prípad Roberta Bilotta je podstatne závažnejší, s celosvetovým dosahom. Nakrútenie tohto filmu sa tak javí ako nadmieru významný počin (kiež by bolo takých filmov viac), so silne znepokojivým posolstvom: Ak sa to totiž v tých pár medializovaných prípadoch prevalilo až v tak desivých rozmeroch, a to iba vďaka nesmiernej vytrvalosti obetavého jednotlivca, koľko podobných prípadov ostáva dodnes utajených? Celý ten systém sa zdá byť proste vážne chorý - zisk ako najväčšia modla, na ľuďoch nezáleží (samozrejme, pokiaľ nakupujú).     "And knowing all, stil you did nothing, because doing something, quote, would essentially put the long-term viability of this product segment on the line, end quote." (17.10.2022)

Keď som začal študovať chémiu, rozbiehala sa kampaň za zákaz dovtedy "zázračného" DDT, nasledovali kampane za zákaz hliníka, azbestu, prebehol škandál s Conterganom, pred rokmi prekvapila škodlivosť polychlórovaných bifenylov, teraz teflon ... a čo ďalej? Takmer sa hanbím za svoje chemické vzdelanie. Ale späť k filmu. Jeho výhodou je, že mapuje skutočný životný príbeh právnika Roberta Bilotta, nevýhodou, že podobných príbehov už bolo sfilmovaných niekoľko. Bolo treba zabojovať nájdením účinnej formy stvárnenia jeho príbehu. Nie celkom sa to podarilo. Film je pomerne vleklý. Pripomínal mi dynamiku súdnych procesov a bezmocnosť súdnej moci proti priemyslovým gigantom. Ale napriek tomu atraktívnosť témy umožňuje považovať ho za mimoriadny. Len nie je úplne korektné zamieňať kyselinu perfluóroktánovú s teflonovými panvicami. (08.04.2023)

Mark tady opravdu podává nadprůměrnej výkon. Ovšem film se postupně začíná dost táhnout. Je to ale vlastně dost příznačný, protože takhle se táhnou i všechny velký kauzy proti mnoha obrovskejm společnostem, který dělaj podobný prasárny. Vlastně by se z toho jeden posral. Prostě hnus, velebnosti. 60%. (11.08.2021)

Je naprosto děsivé a zarážející, že po něčem takovém Du Zmrd ještě existuje. Prokázaným několika tisícům lidí, kteří kvůli jeho zcela vědomé a záměrné travičské enviromentální politice pošly nebo ještě pojdou pomalou a trýznivou smrtí, jakož i živořícím deformovaným teflonovým potrátkům, stačilo zacpat hubu pouhými 670 melouny (při ročním obratu 25 miliard musí kluci ve vedení Du Sit smích). Moc a šusťáky zjevně lehce vykoupí i prokázanou masovou vraždu a mrzačení, aniž by za to kdokoliv z těch progresivních, eticky nezávadných nenažerů musel doživotně dělal negrům pytložvejka v supermaxu. Možná je to také tím, že se kauza udála ještě před asociálními sítěmi a překorektnělým světem. Dneska by byl největší travič světa - Du Pont - do půl roku v Du Pě, protože by jej hysterické biomatky, Gréta Dummkopfová, elfští sluníčkáři a BLM (určitě zkapal i nějaký ten mouřenín) okamžitě umlátili pánvemi od Tefalu. Inu, dozajista záhy uvidíme, co zmůžou lidová virtuální média, až po těch 40 tunách ryb začnou chcípat i Valaši a Endyho Dezu už z toho nedostanou ani dezinformační články na iSUPovi a z ruky žeroucí ministři vnitra a spravedlnosti. Třeba pak za 10 let i u nás někdo splácá nějakou tu Temnou Bečvu a již popraveného Endyho bude za dodatečný trest hrát Magnusek. Každopádně solidní a až děsivý právní napínač, nápadně připomínající Grishamova Obchodníka s deštěm, akorát s hrůzně reálným základem a velmi špatným koncem. (10.12.2020)