Čo robíme v temnotách

Stejně výborný, jako samotný film. Jemaine Clement a Taika Waititi vybrali herce, kteří se v těch upírech doslova našli. Navíc mi udělali radost i Mattem Berrym, který si svojí roli stejně tak užíval i v dnes už legendárním IT Crowd. To prostě chcete koukat na dokument ze světa současných upírů a pozorovat, jak jejich historické praktiky naráží na současnost. Neuvěřitelná sranda a totální relax. Podobně zábavný seriál tady dlouho nebyl...tak třikrát hurá za Co děláme v temnotách! (05.05.2020)

Skoro nevím, co víc ke spokojenosti. Jo, je to blbina, která neříká nic o ničem a celý koncept mockumentu okázale nedává smysl, ale právě v tom je to kouzlo. U filmu jsem objevil svůj komentář "asi bych to vydržel sledovat jako krátký sitcom, vlastně mě mrzí, že se s těmi postavami už nesetkám." Takže výhra! (06.06.2019)

Pokračování jednoho z nejzábavnějších filmů o upírech roztažené do podoby seriálu, se vším dobrým i špatným co k tomu patří. Film byl tehdy naprostý úkaz který mi svou mimózností a zároveň promyšleností vyrazil dech, seriál je tedy zákonitě už o ten moment překvapení slabší - a slabší je i tím prodloužením do zhruba čtyřhodinového seriálu. Koncentrace skvělých gagů je tu citelně menší, kvalit filmu dosahuje jen tak každý druhý díl, a dokonalá linka s Guilermem je tu zbytečně naředěna fillery, a navíc nedostane ani pořádné zakončení, neb zaúřaduje klasicky seriálový cliff-hanger. Potenciál byl tedy trochu větší. Vynikajících nápadů je tu nicméně pořád tolik, že to zas až tak nevadí... a navíc, ten hlavní nápad s loser upíry v reality show, ten je prostě tak nosný, že by to byla zábava i kdyby celou dobu jen lovili panice na fantazáckých srazech. (06.09.2019)

„Já nejsem vrah. Jen vyhledávám lidi, které je snadné...zabít.“ Už film, podle kterého je tohle natočeno, mě dost bavil. A pak jsem zhlédl skvostný pilot seriálu a už můžu říct, že vysokou úroveň humoru a originality si Waititi a Clement udrželi po celou 1. sérii, a to až po „zneklidňující“ konec. Zároveň se podařilo vyždímat téměř maximum i z toho „mockumentu“ (za vrchol považuju zvukařův „problém“), kdy často ani není potřeba, aby postavy do kamery něco říkaly, divákovi k pobavení mnohdy stačí jen jejich výmluvný výraz (s čímž souvisí i skvělý casting celé ústřední pětky, kterou jsem si okamžitě zamiloval). Prozatím tuto pecku, jež mi dokonale sedla, hodnotím jednoznačně 5 hvězdami a připojuju poučení, které jsem si odnesl. Nikdy, ale opravdu nikdy nehaste svěcenou vodou svého hořícího zaměstnavatele, pokud jím je upír…„Přišli jsme sem z Evropy asi tak před 200 lety, protože tam tehdy měli proti upírům celou řadu předsudků.“ - „Nelíbila se jim bledost naší pokožky.“ - „Nebo skutečnost, že zabíjíme a jíme lidi.“ - „Jo, to asi víc.“ (21.07.2019)

1. série: Taiko, já tě miluju. Dlouho tu nebyl lepší nápad, než natočit seriál právě k What We Do in the Shadows. Novozélandský humor tady fakt nezná hranic a já u toho vždycky umírám smíchy. Každá epizoda má navíc krásných 20 minut, takže časová náročnost je nulová. S každým dílem jde kvalita nahoru a už se fakt nemůžu dočkat, jaké další bizarnosti nás čekají ve druhé řadě. V 2. sérii první tři díly vládly rozpaky a strach o kvalitu. Sice se Taika snaží zakomponovat co nejvíce nových prvků a pobavit tak diváka po všech směrech, ale zezačátku to ubíralo na vtipu a bylo cítit velké a až trochu přepálené úsilí přijít s nečím svěžím. V druhé sérii je sice lehčí rozpoznat silnější epizody od těch slabších, ale vesměs je tahle série stejně strašně super a někdy jsem měla i pocit, že jsem se tlemila víc, než v té první, takže nevyváženost je tu určitě znatelnější, ale Taika to pak dokáže dvakrát tolik vykompenzovat. Humor je prostě pořád na špici a minimálně jednu řadu by to ještě chtělo, pokud si to udrží obdobné tempo. 3. série má v podstatě stejný problém jako série druhá, kde bylo taky občas znát, že je některá epizoda slabší než druhá, nicméně je to opět suma sumárum bez zklamání a vždycky mně hrozně štve, že ta řada skončí strašně rychle. Humor možná občas lehce polevuje, ale tvůrci se znovu snaží zalepovat hlušší místa novými epizodními postavami, takže diverzita a barvitost jednotlivých dílů tomu dodává šmrnc. Nevím, jestli je to zase úplně na pět, ale asi si nechám rezervu pro případ dalších nových řad. 4. série opět začíná slibně, ale tenhle seriál už bude mít stejný problém navždy a to občasnou vyčpělost. Někdy se díl povede a směju se, někdy prostě jen uběhne a já ani nevím, jestli jsem se zasmála. Postava Nadjy furt přidává na decibelech, ale tento zdroj humoru už je pro mě lehce ohraný. Zálěží prostě na jednotlivém díle. Druhá půlka už mi přišla lehce o ničem. Otevřená dvířka jsou pro pátou sérii samozřejmě otevřená a pokud se Guillermo stane opravdu upírem, uvidíme, kam s tím příběh zabočí. Za mě už by se ale mělo pomalu finišovat. (09.07.2020)