Black Mirror: Bandersnatch

Jako musím říct, že mě to zklamalo, čekala jsem, že když se spojí interaktivní film, Netflix a Black Mirror, vyleze z toho něco epickýho. Ale nestalo se tak. Za svůj život už jsem pár těch interaktivních filmů viděla, takže mám s čím porovnávat. Žádnej teda nebyl celovečerní a chápu, že když to nemá patnáct minut, ale hodinu a půl, tak to dá o mnoho víc práce, ale možná bych upřednostnila patnáctiminutovou verzi, kde mají vaše rozhodnutí na děj nějakej skutečnej dopad. U tohoto filmu máte ale jen iluzi svobody (což sice krásně koresponduje se životem hlavního hrdiny), ale je to neskutečně otravné. Dějová linka vás totiž neustále svádí na jednu a tu samou cestu a přestože se ve filmu vyskytuje několik konců (více či méně podobných), stejně máte pocit, že jen jeden z nich je ten správný a jste nuceni se k němu probojovat, ačkoliv musíte udělat rozhodnutí, pro která byste se jinak nerozhodli. Bez toho ale nemáte pocit toho správného ukončení a bude vás to vnitřně hryzat. Jenže když k tomu konci nakonec dojdete, stejně vás to vnitřně neuspokojí, naopak, akorát vás to naštve a budete si vyčítat, že jste ten čas tomu věnovaný mohli strávit jinak a lépe. Místní vysoké hodnocení nechápu, mám pocit, že půlka hodnotících se s interaktivním filmem setkala poprvé a tak tam napálila pět hvězd, protože je to přece něco nového, hrozně průlomového a navíc je to Black Mirror, že jo, tak tomu těch pět hvězd napálíme, protože je to hroznej hype (a to nemám nic proti Black Mirror, naopak, je to jeden z nejlepších seriálů co jsem kdy viděla). Ti uživatelé, kteří hráli třeba Heavy Rain ale asi úplně spokojení nebudou, protože jsou přece jen zvyklí na úplně jinou ligu. (08.01.2019)

Mnohem víc než o interaktivní film jde o hru (s divákem). Bláznivých či překvapivých voleb mnoho není, hlavní postava dříve či později spadne do těžkých psychických stavů, kterým se nejde vyhnout a ať člověk chce nebo ne, se slizkým Colinem si v rámci zápletky zkrátka pokecat musí. Nemluvě o volbách pro volby samotné, které jen koncept naplňují (výběr cereálií a hudby), aniž by příběh změnily a interaktivitě pomohly. Typické trollení diváka, ve kterém se Brooker vyžívá, vidím v koncích, alespoň v pěti základních. Dva z nich jsou čistě depresivní a v rámci zápletky nic neřeší, dva jsou natolik bláznivou odbočkou, že mi i přes zábavnost přišly už při prvním hraní jako ztráta času. Ten poslední (vlak), ke kterému jsem se paradoxně napoprvé nedostal, mi přijde jako jediný opravdový konec, přesto mu chybí lepší katarze, pořádné emoce, zkrátka něco, co by z něj udělalo volbu správnou a ne jen nejméně špatnou. O slepou uličku nejde, naopak. Mrazivá králičí nora s meta nápadem filmu s volbami o hře s volbami podle knihy s volbami je parádní. Jen si teď připadám, jak když práci na něm vzdali v půlce. (15.01.2019)

Skrze volby (vlastní, ne ty politické; i když...) vstříc mnohým hlubinám šílenství. Formát sice originální není, a jiní s ním již naložili i lépe než jak se s ním pracuje zde, ovšem i tak to originální je; a to díky meta hrátkám s formátem skrze zaobalení do meta hávu aplikovaného na meta komentář o meta... No, představu již: a) Máte, b) Nemáte, c) *Zííív* Vždyť to nemělo smysl ani děj, takže 2/5, d) Ničemu nerozumím, svinská POMObáze, mažu profil a těm kapitalistům v Netflixu taky už ani kačku, na tohle jsme víčka nesbírali!, e) Zhulíte se a (snad/no) (ne)pochopíte čili za 5/5. PS: Konců je sice sympaticky "tak akorát", ale jakous takous katarzi nabízí pouze dva čili volte moudře. (07.01.2019)

Iluze volby. Přesně jak Stephan popsal ve svém "happy endingu", kdy dal hráči na výběr z možností, ale stejně konec určoval on. Stejný postup je uplatněn v tomto filmu. Interaktivní film tohoto typu je tedy naprosto zbytečný - žádná volba ve skutečnosti volbou není. Otázka zní, jestli tvůrci chtěli, aby toto divákovi došlo? Pokud ano, tak tento díl nádherně ukazuje, jak se nemají dělat interaktivní filmy a pokud ne, tak se jedná o nedotaženou hloupost. (04.01.2019)

Na Black Mirror celkem obyčejný příběh, který dělá zvláštním fakt, že si jeho hlavní postava uvědomuje, že je ovládáná někým jiným - divákem. Divákem, který je ale také manipulován a tlačen jít po vyšlapaných cestičkách ke konci, který nejde tak úplně změnit. Hodně frustrující podívaná, která mě místy doháněla k šílenství. Slovo Bandersnatch teď nějakou chvilku nechci slyšet. (28.12.2018)