Démon

Svatba je podle učebnic psychologie řazena do první poloviny první desítky zatěžkávacích zkoušek vztahu. Všechno to chystání, plánování, organizování, zvaní, řešení koho pozvat, koho ne, koho kam posadit, kdo se s kým nemá rád a potom průběh oslavy samotný, jsou jeden velký nekonečný stres. A teď si představte, že se vám po sále, kde se koná oslava, začne vedle více či ještě více až nejvíce opilých známých a příbuzných courat duše nějaké úplně cizí ženské, která má navíc zálusk na vašeho, asi už celých požehnaných čtyřicet minut, manžela. Posedlost, ovládnutí, kletba. Co se vlastně stalo a kdy? Kdy, kam a proč zmizela Hana? Kdo zmizel Hanu? Kam zmizela její rodina? Stala se obětí války nebo se odstěhovala? Kdo byl Hanin vyvolený a kam zmizel on? Proč ten, kdo něco ví, jenom naznačí a jinak mlčí? Proč je kněz nevěřící a proč bludná duše nemá klid? A existuje na konci nešťastné cesty šťastný cíl, nebo je ta cesta nekonečná? (23.03.2016)

Démon. Minulosti? Alkoholu? V nitru každého z nás? Sardonická veselice, při které chlast teče proudem a dybbuk s vodkou nemilosrdně obnažují lidské charaktery a národní svědomí. Horor za tím nehledejte, to by se museli vykašlat na ducha z židovského folklóru a ještě více oloupat povahy destiláty uvolněných svatebčanů. Jsem přesvědčen, že wedding planner z Melancholie Udo Kier by kolem nich chodil s teatrálně zakrytým obličejem, aby je neviděl.. (13.10.2016)

Atmosféru tomuto filmu upřít nemůžu. Je správně temná a člověk má až pocit zmaru. Jenže jediná atmosféra je na tomhle filmu to pozitivní, pro co stojí se na něj podívat. Jinak je to čistě vzato mišmaš různých scén a různých divných situací s neméně divnými lidmi, kteří Vám k srdci nepřirostou a ještě se budete neustále podivovat nad jejich chováním. Démon má sice nápad a evidentně má i hodně slušného režiséra, který si pohrál se solidním technickým zpracováním. Jenže když máte z filmu pocit nechuti, ani živá voda mu nepomůže. (15.11.2016)

Polskou kinematografii jsem měl vždy rád, dala světu spustu skvělých jmen a děl. Tohle mne však absolutně zklamalo. Tvůrci jakoby se nemohli rozhodnout, zda se vydat cestou psychologického dramatu (což bych asi uvítal spíše), nebo duchařského horroru (to bývá těžší). Nakonec zůstal snímek ne na půl, ale na čtvrtině cesty. Slušná kamera, zajímavé lokace, standardní hudba (výborný folklor) a obstojné herecké výkony. Co je všechno platné, když jsem během sledování postrkoval ručičky hodin očima. Přitom jsem si vzpomněl na vynikající Petrolejové lampy, kde oním duchem-démonem je syfilis. Kdyby se tvůrci vydali podobným směrem (jenže by jim chyběli Čepek a Janžurová), vytvořili by možná silný film. Jenže kdyby... Takhle divák sleduje pouze nepodařenou svatbu, kterou překazí bubák, avšak osudy postav jsou mu lhostejné... Horor tedy rozhodně ne, bát se není čeho. P.S.ani se nedivím, že se po premiéře režisér oběsil....je to fakt na mašli. (04.11.2016)

Tomuto počinu by spíše slušelo přízvisko komedie. S hororem nemá Demon totiž pranic společného, jelikož polovinu filmu sledujeme vtipné opilecké činy či úvahy svatebních hostů, přičemž druhou polovinu sledujeme vtipné pokusy režiséra nastolit nějakou jednotnou hororovou atmosféru. Netřeba dodávat, že jeho snaha vychází naprázdno, což má za následek to, že po většinu času budete, tak jako já, nechápavě zírat na obraz a v mysli si promítat obrázky, na kterých bude po většinu času figurovat nápis WTF. (21.08.2016)